Marie Ptáková, rozená Marie Bursová (18. ledna 1873, Vlkava u Mladé Boleslavi – 25. ledna 1953 Česká Kamenice), byla česká herečka.
Život V roce 1891, ve svých osmnácti letech, byla angažována spolu se svojí sestrou Františkou k divadelní společnosti Vendelína Budila v Plzni.Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 169. V letech 1893–1895 získala angažmá v Národním divadle v Brně.Český biografický slovník XX. století II, s. 644. V období 1909 až 1941 byla členkou souboru Vinohradského divadla.Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007] – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, . Hostovala i v dalších divadlech, včetně Národního divadla v Praze.
Od roku 1918 vystupovala v němém i zvukovém filmu a za 30 let vytvořila kolem 50 rolí.Český film : herci a herečky II, s. 528. Ve filmu, hrála většinou role matek, babiček, tetiček ale hrála i chůvy nebo bytné. Z němých filmů, stojí za zmínku matka Tylová, ve filmu Josef Kajetán Tyl (1925). Ze zvukových filmů, stojí za zmínku nafoukaná kněžna Sofie ve filmu Srdce za písničku (1933), nemocná matka Budilová ve filmu Studentská máma (1935), laskavá paní Lorencová ve filmu Karel Hynek Mácha (1937), ve filmu Krb bez ohně (1937), hrála Matyldu Kodymovou, matku hlavní hrdinky filmu, v podání Hany Vítové. Vrchní sestru v porodnici, která vymění po narození novorozeňata, hrála ve filmu Píseň lásky (1940), zápornou postavu vdovy Jedličkové, hrála ve filmu Paličova dcera (1941), zahrála si i hospodyni Vlasty Buriana, Fanynku, ve filmu Zlaté dno (1942). Po válce hrála již jen ve třech filmech, epizodku ve filmu Řeka čaruje (1945), ve filmu Jan Roháč z Dube (1947) hrála chůvu Elišku, a zcela naposled si zahrála v krátkém filmu Nerozumím (1947), kde si zahrála domovnici Petrákovou.
Do roku 1948, ještě občas vystupovala na různých přednáškách nebo jako recitátorka na různých kulturních akcích. Po tomto datu, odjela k dceři Miladě, která tehdy bydlela v Chříbské v okrese Děčín, Marie Ptáková, pak zemřela v nedaleké České Kamenici. Je pochována se synem Zdenkem a dcerou Miladou ve společném rodinném hrobě na pražském Vinohradském hřbitově.
Rodinný život Jejím manželem byl operní pěvec Bohumil Pták (1869–1933), se kterým se seznámila již v Budilově společnosti. Sňatek se konal 1. srpna 1892 v Plzni. Manželé Ptákovi měli syna Dalibora (1894–1960), klavíristu a operetního zpěváka Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 396, dále syna Zdeňka a dceru Miladu provd. Jedličkovou Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 89. Manželství však skončilo na počátku 20. let rozvodem, bývalý manžel se pak ještě jednou oženil.
Citát
Divadelní role, výběr 1914 William Shakespeare: Veselé ženy Windsdorské, Pacholíková, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Hugo Hilar 1918 Alois Jirásek: Vojnarka, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra 1921 D. S. Merežkovskij: Carevič Alexej, carevna, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra 1922 Molière: Sganarelle-Lékařem proti své vůli-Vynucený sňatek, Martinka, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Hlubinová, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil 1922 Alois Jirásek: Lucerna, Klásková, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil 1923 Henrik Ibsen: Strašidla, Helena Alvingová, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1923 Edouard Bourdet: V pravou chvíli, Paní Lartiguová, Divadlo na Vinohradech, režie Gustav Schmoranz j. h. 1923 Ivo Vojnovič: Maškaráda v podkroví, Paní Ane, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil 1924 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Anna A., Divadlo na Vinohradech, režie G. V. Serov 1926 J. K. Tyl: Paličova dcera, plátenice Šestáková, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1927 K. M. Čapek-Chod: Básníkova nevěsta, kněžna, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1932 Ernst Raupach: Mlynář a jeho dítě, Konrádova matka, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port 1934 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, babka (j. h.), Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil 1935 Alois Jirásek: Lucerna, Klásková (j. h.), Stavovské divadlo, režie Vojta Novák 1936 bří Mrštíkové: Maryša, Horačka, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1938 Božena Němcová: Babička, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port 1939 Jiří Mahen: Mrtvé moře, babka, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1940 Patricia Hareová: Žena v bílém, Paní Doyleová, Komorní divadlo, režie František Salzer 1943 T. Š. Kozák: Až pokvete hořec, Jorga (j. h.), Prozatímní divadlo, režie Vojta Novák
Filmografie, výběr 1918 Démon rodu Halkenů, režie Václav Binovec 1920 Za svobodu národa, Jiřího matka, režie Václav Binovec 1925 Josef Kajetán Tyl, matka, režie Svatopluk Innemann 1929 Varhaník u sv.Víta, abatyše, režie Mac Frič 1931 Karel Havlíček Borovský, Havlíčkova matka, režie Svatopluk Innemann 1935 Studentská máma, matka, režie Vladimír Slavínský 1937 Mravnost nade vše, paní Roubalová, režie Martin Frič 1937 Karel Hynek Mácha, bytná v Litoměřicích, režie Zet Molas (pseudonym Zdeny Smolové) 1938 Třetí zvonění, režie Jan Sviták 1939 Lízino štěstí, představená kláštera, režie Václav Binovec 1941 Paličova dcera, vdova Jedličková, režie Vladimír Borský 1942 Velká přehrada, matka Anna, režie J. A. Holman 1945 Řeka čaruje, host na večírku, režie Václav Krška 1947 Jan Roháč z Dubé, chůva Eliška, režie Vladimír Borský
Odkazy
Reference
Literatura Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 303, foto 87 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 207, 215–216, 223, 229, 230 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 81, 144, foto 202, 362 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 74, 83, 89, 90 František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 236 Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 18, 53, 111, 113, 389, 544. Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. . S. 527–528. Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 70, Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 270 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 41–2 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 396 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 190, 230, 232, 234, 238, 241–2, 248–9, 252, 254, 256 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180 Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 364–368. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 27, 31, 34, 57, 193, Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 169, 170, 200, 331–2, 342
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 147, 164, 183, 195,
Externí odkazy
Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Herečky Národního divadla Brno Kategorie:Herečky Divadla Josefa Kajetána Tyla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození 18. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v České Kamenici Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Ženy