vpravo|náhled|300px|Šlesvicko na mapě Jutska: Šlesvické plebiscity byly sérií dvou plebiscitů, které byly nařízeny Versailleskou smlouvou v roce 1920 k určení hranice mezi Německem a Dánskem na historickém území Šlesvicka.
Předcházející události Šlesvické vévodství bylo do roku 1864 součástí Dánska. Roku 1864 proběhla tzv. dánsko-německá válka, ve které Dánsko podlehlo spojenecké síle Rakouska a Pruska. Šlesvicko bylo pak na základě Vídeňské mírové smlouvy rozděleno mezi vítězné mocnosti. O necelé dva roky později v roce 1866 se rozhořel konflikt mezi bývalými spojenci Rakouskem a Pruskem. Tzv. prusko-rakouskou válku vyhráli Prusové a jejich spojenci a celé území Šlesvicka se dostalo pod německou správu. Němci drželi Šlesvicko do konce první světové války, která dopadla pro Němce porážkou.
Plebiscit Plebiscit na území Šlesvicka byl definován ve Versailleské smlouvě články 109 až 114. Byla vytvořena komise pro dohled nad konáním plebiscitu. Jejíž členové byli zástupci Francie, Velké Británie, Norska a Švédska. Plebiscitní území bylo rozděleno do dvou zón, které definovalo Dánsko. Hranice zóny I byla Dány položena co nejjižněji, aby první zóna zabírala i dnešní město Tønder. Zóna II byla v porovnání se zónou jedna nepoměrně menší a zabírala území Šlesvicka s převážně německým obyvatelstvem.
Plebiscit v zóně I proběhl 10. února 1920. Výsledky hovořily jednoznačně pro připojení této části Šlesvicka k Dánsku. Pro spojení s Dánskem hlasovalo 74,9% voličů (75 431 hlasů), pro připojení k Německu volilo 25,1% voličů (25 329 hlasů). Však ve třech ze čtyřech největších měst zóny I existovala velká německá většina (Tønder a Højer), a tak se po hlasování vedly ještě dlouhé diskuze. Na výsledku se však již nic nezměnilo a celá oblast byl přičleněna k Dánsku.
Plebiscit v zóně II se konal 14. března 1920. Výsledky byly opět jednoznačné, ale tentokrát ve prospěch Německa. Pro připojení k Německu hlasovalo 80,2% voličů (51 742 hlasů), pro spojení s Dánskem 19,8% voličů (12 800 hlasů). Pouze v několika vesnicích na ostrově Föhr se podařilo Dánům získat většinu hlasujících. Plebiscitní komise na základě výsledků rozhodla rozdělit Šlesvicko mezi Dánsko a Německo podle hranice mezi oběma zónami. Velice slabé výsledky v druhém plebiscitu, a to hlavně v největším městě Šlesvicka Flensburgu byly jedním z faktů, které vedly v Dánsku k ústavní krizi.
Plebiscit v nejjižnější části Šlesvicka (zóna III) se nekonal, protože místní obyvatelstvo bylo z drtivé většiny německé národnosti.
Výsledky náhled|450px|vpravo|Výsledky plebiscitu (německy) Výsledky plebiscitu v jednotlivých volebních okrscích:
OkrsekNěmecké jménoDánské jménopro Německopro DánskoprocentahlasyprocentahlasyZóna I (Severní Šlesvicko), 10. únor 1920 25,1 %25 329 74,9 % 75 431 OkrsekHaderslebenHaderslev 16,0% 6 585 84,0% 34 653 Město Hadersleben Haderslev 38,6% 3 275 61,4% 5 209 OkrsekApenrade Aabenraa 32,3% 6 030 67,7% 12 653 Město Apenrade Aabenraa 55,1% 2 725 44,9% 2 224 Okrsek Sonderburg Sønderborg 22,9% 5 083 77,1% 17 100 Město Sonderburg Sønderborg 56,2% 2 601 43,8 %2 029 Město Augustenburg Augustenborg 48,0% 236 52,0% 256 Severní část okrskuTondern Tønder 40,9% 7 083 59,1% 10 223 Město Tondern Tønder 76,5% 2 448 23,5% 750 Město Hoyer Højer 72,6% 581 27,4% 219 Město Lügumkloster Løgumkloster 48,8% 516 51,2% 542 Severní část okrskuFlensburg Flensborg 40,6% 548 59,4% 802 Zóna II (Střední Šlesvicko), 14. březen 192080,2 % 51 74219,8 %12 800 Jižní část okrsku Tondern Tønder 87,9% 17 283 12,1% 2 376 Jižní část okrskuFlensburg Flensborg 82,6% 6 688 17,4% 1 405 Město Flensburg Flensborg 75,2% 27 081 24,8% 8 944 Severní část okrskuHusum Husum 90,0% 672 10,0% 75
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Referenda Kategorie:Dějiny Dánska Kategorie:Výmarská republika Kategorie:Důsledky první světové války Kategorie:Události roku 1920 Kategorie:Dějiny Šlesvicka-Holštýnska