thumb|Bezzrcadlovka Sony NEX-5 s objektivem SEL-16mm f/2.8 thumb|Bezzrcadlovka s velkým senzorem v malém těle (full-frame Leica M9)
Bezzrcadlový fotoaparát či bezzrcadlovka (někdy označovaný jako bezzrcadlový fotoaparát s výměnnými objektivy, anglicky MILC) nebo digitální jednooká bezzrcadlovka (anglicky DSLM) je digitální fotoaparát, který na rozdíl od klasické zrcadlovky (anglicky DSLR) nepoužívá zrcadlo, aby zajistil, že obraz prezentovaný fotografovi přes hledáček je totožný s tím, který pořídí fotoaparát. Tyto fotoaparáty nahradily DSLR, které historicky dominovaly fotoaparátům s výměnnými objektivy. Zobrazují obraz zachycovaný hlavním snímačem na displeji nebo v elektronickém hledáčku, stejně jako kompaktní digitální fotoaparáty. Tato kategorie přístrojů vznikla kolem roku 2005 s cílem poskytnout obrazovou kvalitu blízkou zrcadlovkám při výrazně menších rozměrech. Někdy se používá i termín fotoaparát s elektronickým hledáčkem a s výměnným objektivem (EVIL) a kompaktní systémový fotoaparát (CSC).
U fotoaparátů se zrcadly je světlo z objektivu nasměrováno buď na obrazový senzor, nebo do hledáčku. To se děje pomocí mechanického pohyblivého zrcadla, které se nachází za objektivem. Naopak u bezzrcadlového fotoaparátu objektiv vždy směřuje světlo na obrazový senzor a to, co fotoaparát vidí, se zobrazuje na obrazovce pro fotografa. Některé bezzrcadlové fotoaparáty také simulují tradiční hledáček pomocí malé obrazovky, známé jako elektronický hledáček (EVF).
DSLR fotoaparáty mohou fungovat jako bezzrcadlové, pokud mají režim "live view", ve kterém se zrcadlo posune stranou, takže objektiv může vždy směřovat na obrazový senzor.
Mnoho bezzrcadlových fotoaparátů si zachovává mechanickou závěrku. Stejně jako DSLR, bezzrcadlový fotoaparát přijímá výměnné objektivy. Bezzrcadlové fotoaparáty mají nutně kratší výdrž baterie, protože musí neustále napájet obrazovku a senzor.
Typickými představiteli bezzrcadlovek jsou například řady Sony Alpha, Canon EOS R, Nikon Z, Fujifilm X, OM Systems OM, Panasonic Lumix S nebo Leica M.
Historie Roky 2000–2010 První digitální fotoaparát bez zrcadla, který byl komerčně uveden na trh, byl Epson R-D1 (vydaný v roce 2004), následovaný přístrojem Leica M8 v roce 2006. Byly to některé z prvních digitálních fotoaparátů s výměnnými objektivy bez reflexního zrcadla, ale nejsou považovány za bezzrcadlové fotoaparáty, protože nepoužívaly elektronický hledáček pro živý náhled, ale spíše optický hledáček. Kompaktní fotoaparáty s velkými senzory, technicky podobné současným bezzrcadlovým fotoaparátům, byly také uvedeny na trh v tomto období. Fotoaparáty jako Sony Cyber-shot DSC-R1 a Sigma DP1 prokázaly, že živý náhled je možný a užitečný s APS-C senzory.
Ricoh GXR (listopad 2009) měl radikálně odlišný design. Tento bezzrcadlový fotoaparát byl vybaven výměnnými jednotkami objektivu – uzavřenou jednotkou objektivu a senzoru, místo toho, aby byl vyměnitelný pouze objektiv. Tento design se lišil od ostatních bezzrcadlových fotoaparátů a obdržel smíšené recenze, především kvůli vyšším nákladům.
Pojem bezzrcadlovka se objevil až u přístrojů systému Mikro 4/3, jehož prvním představitelem byl Panasonic Lumix DMC-G1 (2008). Pro systém mikro 4/3 se postupně objevila na trhu řada fotoaparátů i objektivů, především z produkce firem Panasonic a Olympus. Patří sem i první přístroj kompaktních rozměrů, Olympus PEN E-P1 (2009).
Roky 2010–2020 Samsung NX10 (oznámen v lednu 2010) byl prvním fotoaparátem v této třídě, který nepoužíval systém Micro Four Thirds, místo toho využíval nový, proprietární bajonet objektivu (Samsung NX-mount). Fotoaparáty Sony Alpha NEX-3 a NEX-5 (oznámeny 14. května 2010 a vydány v červenci 2010) představily vstup společnosti Sony na trh s novým, proprietárním bajonetem objektivu (Sony E-mount), přičemž fotoaparát obsahoval adaptéry LA-EA1 a LA-EA2 pro starší bajonet Minolta A-mount.
V červnu 2011 Pentax oznámil bezzrcadlový fotoaparát s výměnnými objektivy 'Q' a systém objektivů 'Q-mount'. Původní řada Q byla vybavena menším 1/2,3palcovým 12,4megapixelovým CMOS senzorem. Q7, představený v roce 2013, měl o něco větší 1/1,7palcový CMOS senzor se stejným počtem megapixelů.
V září 2011 Nikon oznámil svůj systém Nikon 1, který se skládá z fotoaparátů a objektivů Nikon 1 J1 a Nikon 1 V1. V1 je vybaven elektronickým hledáčkem. Tato řada zahrnuje vysokorychlostní bezzrcadlové fotoaparáty, které podle Nikonu měly nejrychlejší automatické zaostřování a nejrychlejší kontinuální snímkování (60 snímků za sekundu) ze všech fotoaparátů s výměnnými objektivy, včetně DSLR.
Fujifilm X-Pro1, oznámený v lednu 2012, byl prvním bezzrcadlovým fotoaparátem bez dálkoměru s vestavěným optickým hledáčkem. Jeho hybridní hledáček překrýval elektronické informace, včetně posouvajících se rámů, aby kompenzoval paralaxový efekt. Jeho nástupce z roku 2016, X-Pro2, měl aktualizovanou verzi tohoto hledáčku.
Kromě zájmu spotřebitelů vyvolaly bezzrcadlové systémy objektivů značný zájem mezi výrobci fotoaparátů jako možnou alternativu k výrobě špičkových fotoaparátů. Bezzrcadlové fotoaparáty mají méně pohyblivých částí než DSLR a jsou více elektronické, což je výhodou pro výrobce elektroniky (například Panasonic a Samsung), zatímco snižují výhodu, kterou mají specializovaní výrobci fotoaparátů v přesné mechanické konstrukci. Základní plnoformátový bezzrcadlový fotoaparát Sony α7 II má 24megapixelový stabilizovaný senzor s pěti osami, ale je kompaktnější a levnější než jakýkoli plnoformátový DSLR fotoaparát.
Canon byl posledním z hlavních výrobců DSLR, který oznámil svůj vlastní bezzrcadlový fotoaparát, a to oznámením Canon EOS M v roce 2012 s APS-C senzorem.
Z dlouhodobého hlediska Olympus rozhodl, že bezzrcadlové fotoaparáty mohou v některých kategoriích zcela nahradit DSLR; produktový manažer pro DSLR v Olympus America spekuloval, že do roku 2012 mohou být DSLR od Olympusu (systém Olympus E) bezzrcadlové, přesto stále používající systém Four Thirds (nikoli Micro Four Thirds).
Koncem roku 2016 Olympus oznámil fotoaparát OM-D E-M1 Mark II, nástupce dřívějšího a úspěšného modelu Mark I. Model Mark II si zachovává obrazový senzor Micro Four Thirds o rozměrech 17,3×13 mm a disponuje senzorem s rozlišením 20,4 megapixelů, což představuje novou generaci bezzrcadlových fotoaparátů, které jsou konkurenceschopné a v mnoha ohledech převyšují DSLR fotoaparáty.
Začátkem roku 2017 Sony oznámilo bezzrcadlový fotoaparát Alpha A9, nabízející 693 bodů automatického zaostřování a sekvenční snímání rychlostí 20 snímků za sekundu. V říjnu Sony oznámilo model Alpha A7R Mark III, nabízející snímání rychlostí 10 snímků za sekundu při rozlišení 42 megapixelů.
Začátkem roku 2018 Sony oznámilo bezzrcadlový fotoaparát Alpha A7 Mark III, přinášející 693 bodů automatického zaostřování z modelu A9 za mnohem nižší cenu. V srpnu Nikon oznámil své nové plnoformátové bezzrcadlové fotoaparáty Z 6 a Z 7, oba využívající nový bajonet objektivu. Canon oznámil svůj první plnoformátový bezzrcadlový model EOS R a svůj vlastní nový bajonet objektivu v následujícím měsíci.
Na NAB Show v dubnu 2018 společnost Blackmagic Design oznámila a předvedla Pocket Cinema Camera 4K za cenu 1 295 USD.
Začátkem roku 2019 Canon oznámil svůj druhý plnoformátový bezzrcadlový fotoaparát po modelu EOS R uvedeném v roce 2018. Tento fotoaparát je model EOS RP, který byl navržen jako základní model pro bezzrcadlový fotoaparát.
V červenci 2019 Sony oznámilo model Alpha A7R Mark IV s průlomovým plnoformátovým senzorem s rozlišením 61 megapixelů, což z něj činí fotoaparát s nejvyšším rozlišením plnoformátového senzoru té doby. Další vylepšení zahrnovala 15 stupňů dynamického rozsahu a automatické zaostřování s 576 body fázové detekce pro výjimečné detaily a přesnost. V říjnu 2019 se Lumix DC-S1H od Panasonicu stal prvním hybridním plnoformátovým bezzrcadlovým fotoaparátem, certifikovaným společností Netflix pro použití v jejích originálních produkcích. To se stalo obrovským milníkem v průmyslu fotoaparátů, protože ukázalo, že je možné mít fotoaparát tak kompaktní a relativně cenově dostupný (v porovnání s tradičními filmovými kamerami), který může splňovat vysoké standardy profesionálního fotoaparátu pro filmovou tvorbu.
Rok 2020 a později V červenci 2020 Canon oznámil modely EOS R5 a R6 jako způsob, jak přidat více bezzrcadlových fotoaparátů do své nabídky. Fotoaparát EOS R5 byl tak významný, protože byl prvním fotoaparátem schopným nahrávat 8K RAW video při až 30 snímcích za sekundu, čímž se stal lídrem v oblasti hybridní foto-video techniky. Fotoaparát EOS R6 byl považován za cenově dostupnějšího sourozence, nabízející 20 megapixelové snímky, 4K video při 60 snímcích za sekundu a 8 stupňů stabilizace obrazu, což oslovilo jak nadšence, tak profesionály.
Také v červenci 2020 Sony oznámilo model Alpha A7S Mark III, což byl dlouho očekávaný fotoaparát zaměřený na profesionály, zejména videografy, protože si udržel zaměření na výkon při slabém osvětlení a video funkce.
Po celý rok 2020 došlo k významným vylepšením při dosahování schopnosti fotografovat za slabého osvětlení a nahrávat v 8K RAW, rok 2020 byl jedním z nejvýznamnějších let, protože přinesl nové věci jak do fotografie, tak do videografie.
Dne 26. ledna 2021 Sony oznámilo model Alpha A1, který nastavil novou laťku, protože konkuroval modelu Canon EOS R5 a nyní dokázal nahrávat video v 8K při 30 snímcích za vteřinu, 4K video při 120 snímcích za vteřinu a představil OLED EVF s rozlišením 9,44 milionu bodů a obnovovací frekvencí 240 Hz. Model Alpha A1 byl zaměřen na sjednocení fotografie a videografie na profesionální úrovni.
O den později Fujifilm vydává model GFX 100s, který měl menší a lehčí tělo se 102 megapixelovým středně formátovým senzorem. Tento fotoaparát je připodobňován k původnímu modelu GFX 100 s 6 stupni stabilizace obrazu (IBIS) a nahráváním 4K videa při 30 fps.
Nikon, ke konci roku v říjnu, vydal model Z9, svůj vlajkový plnoformátový bezzrcadlový fotoaparát. Tento model nabízel nejlepší výkon automatického zaostřování od Nikonu s 3D sledováním, 8K videem, RAW snímáním při 60 snímcích za sekundu a nabízel špičkovou rychlost a spolehlivost díky svému vrstvenému CMOS senzoru.
Některá rozšíření bezzrcadlových fotoaparátů spočívala v tom, že hybridní fotoaparáty získaly dominanci, protože fotoaparáty jako Canon EOS R5 C a Fujifilm X-H2S jsou zaměřeny na profesionály, kteří vyžadují vysoké rozlišení fotografií spolu s nahráváním 8K videa a vnitřními schopnostmi ProRes. Dalšími vylepšeními bylo, jak se formát APS-C stal zdrojem inovací. Fotoaparáty jako Canon EOS R7 nebo R10, spolu s Fujifilm X-H2 a X-H2S, zdůraznily, jak mohou APS-C fotoaparáty nabízet profesionální specifikace, jako jsou vysoké rychlosti sériového snímání a pokročilé automatické zaostřování, přičemž zůstávají kompaktní a cenově dostupnější než plnoformátové systémy. Tyto systémy se více zaměřovaly na tvůrce obsahu, jako je vlogování a YouTube.
Mezi nejvýznamnější vydání roku patřily Canon EOS R7 (červen 2022) a Sony FX30 (září 2022), oba nabídly 4K video s až 60 snímky za vteřinu, ale FX30 šla dále na 120 snímků za vteřinu. Model R7 obsahoval jeden z nejvýkonnějších APS-C senzorů roku s 32 megapixely, který byl jen mírně překonán modelem Fujifilm X-T5 (listopad 2022) s 40 megapixely. Model X-T5 byl také špičkovým výkonem v kvalitě videa s 6,2K při 30 snímcích za vteřinu a 7 stupni IBIS. Nikon Z30 byl zaměřen na tvůrce obsahu díky svému uživatelsky přívětivému designu zaměřenému na video. OM System OM-1 posunul hranice systému Micro Four Thirds s vrstveným BSI Live MOS senzorem a až 50 snímky za vteřinu kontinuálního snímání, což oslovilo fotografy divoké přírody a akčních fotografií.