Římskokatolická farnost Horní Libchava je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Libchava a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jakuba Staršího v Horní Libchavě.
Historie farnosti
Farnost je poprvé zmiňována v Registra decimarum papalinum v roce 1352, kdy místní kněz odváděl ročně 12 grošů desátku. Z původního farního kostela johanitské komendy se zachovala pouze věž na východní straně. Řád maltézských rytířů nechal kostel v roce 1736 nově barokně přestavět. Patronátní právo nad kostelem drželi Maltézští rytíři až do roku 1926. Do této doby zde řádoví kněží vykonávali i duchovní správu. Farnost Horní Libchava sestávala po roce 1927 ze vsi Horní Libchava (Oberliebich), farního kostela sv. Jakuba Staršího a trojtřídní obecné školy v Horní Libchavě s 1020 katolíky a 20 nekatolíky, vsi Manušice (Manisch) se 190 katolíky a 10 nekatolíky, kde byla roku 1910 postavena kaple Nanebevstoupení Páně (Kapelle zu Ehren der Himmelfahrt Christi).Státní oblastní archiv v Litoměřicích, též Státní okresní archiv Česká Lípa: Kirchenbuchverzeichnis des r.k. Pfarrbezirks Ober-Liebich (č. Horní Libchava)
K farnosti původně patřila též obec Dolní Libchava (Niederliebich), Slunečná a osada Jägersdorf (po roce 1948 Lada). Jako první byl odfařen v roce 1819 Jägersdorf k farnosti Česká Lípa-klášter. V roce 1880 následovala Slunečná. Po výstavbě kostelíka Nanebevzetí Panny Marie (1846-1850) byla ves povýšena na samostatnou farnost. V roce 1927 si ves Dolní Libchava podala žádost k odfaření a po vyhovění připadla k farnosti Česká Lípa-klášter (Pfarrei Böhmisch Leipa-Kloster). Poslední doložený hornolibchavský farář z řad členů Maltézského řádu byl fra Franz Polakfrá je titul, typický právě pouze pro Maltézský řád, jehož podpis je zachován na listině z roku 1931, nalezené v roce 2001 v báni kostelní věže. V roce 1930, kdy se stal novým majitelem velkostatku Horní Libchava senátor Josef Vraný, převzala farnost litoměřická diecéze.
Vysídlení původního německojazyčného obyvatelstva v červnu 1945, jemuž zůstal německý farář Franz Graf (František Gráf) ušetřen, znamenalo pro farnost velkou změnu. Další následovala po komunistickém puči v únoru 1948. I přes nepřízeň komunistické ideologie (a potažmo socialistických úřadů) se německému faráři F. Gráfovi dařilo farní nemovitosti udržovat. Po jeho smrti v prosinci roku 1970 převzal duchovní správu administrátor ex currendo kněz z Volfartic. Bohoslužby postupně ustaly, kostel zchátral a koncem 20. století již byl téměř zříceninou.
Kostela se počátkem 21. století ujalo Občanské sdružení Jakub, které iniciovalo jeho rekonstrukci.Václav Zeman, Michal Panáček: Horní Libchava. Bývalá fara čp. 62. Standardní stavebněhistorický průzkum, 2014 Dne 5. září roku 2010 byl rekonstruovaný libchavský kostel požehnán po opravě kanovníkem litoměřické katedrální kapituly Jiřím Hladíkem, a od té doby opět slouží bohoslužbám. V roce 2012 byla opravena kaple Nanebevstoupení Páně v přifařené obci Manušice. Farní matriky, vedené od roku 1691 (farář Elias Gabriel Opitz) pro obce Horní Libchava, Manušice, Jägersdorf, Dolní Libchava a Slunečná, postoupil okresní matriční úřad v České Lípě v roce 2002 Státnímu oblastnímu archivu v Litoměřicích.
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Vydání majetku církvím V rámci zákona č. 428/2012 Sb. o vydání církevního zemědělského majetku v k. ú. Horní Libchava si u pobočky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v České Lípě přihlásily: Maltézský řád – České Velkopřevorství a Římskokatolická farnost Horní Libchava. České Velkopřevorství dokládalo vlastnictví knihovní vložkou č. 62, kde byl posledním majitelem Maltézský řád. Římskokatolická farnost předložila výměr o výkupu majetku farního úřadu Římskokatolického. Státní pozemkový úřad rozhodl v neprospěch obou oprávněných osob.
Území farnosti Horní Libchava Manušice
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostel1.160x160pixelůKostel sv. Jakuba Staršího Horní Libchava bližší informace o bohoslužbách farní kostel Kaple2. 160px Kaple Nanebevstoupení Páně Manušice bližší informace o bohoslužbách kaple — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Česká Lípa – in urbe, jehož součástí je i farnost Horní Libchava, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze Nadační panství Horní Libchava v držení Řádu Maltézských rytířů Manušická kaple Seznam kulturních památek v České Lípě Seznam kulturních památek v okrese Česká Lípa Seznam obcí v litoměřické diecézi
Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Historie a stavebně historický průzkum fary (ke stažení) Státní oblastní archiv v Litoměřicích: matriky – Horní Libchava, římskokat. f. ú., Horní Libchava (online)
Horní Libchava Kategorie:Horní Libchava Kategorie:Náboženství v České Lípě Kategorie:Organizace v České Lípě