Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police (lat. Policium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Police a jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Poutní místo vlevo|náhled|Budova arciděkanství vlevo|náhled|Poutní areál Centrem farnosti je arciděkanský kostel Navštívení Panny Marie obklopený poutním areálem. Hornopolický kostel je diecézním poutním místem s tradicí sahající do roku 1523, kdy řeka Ploučnice vyvrhla na břeh 75centimetrovou dřevěnou sošku Panny Marie, kterou pak místní obyvatelé odnesli do kostela. I na počátku 21. století se hlavní pouť v Horní Polici konala první neděli v červenci (svátek Navštívení Panny Marie podle kalendáře z období před II. vatikánským koncilem připadá na 2. července). Kromě toho se pravidelně konaly tzv. „malé poutě“ vždy první sobotu každého měsíce.

Historie farnosti Kostel v Horní Polici je prvně zmiňován v roce 1291 a patronát nad ním měli premonstráti z Doksan. Dnešní podoba kostela a přilehlých budov vznikla postupně v letech 1689–1725 pod patronátem sasko-lauenburského vévody Julia Františka a následně jeho dcery, toskánské velkovévodkyně Anny Marie Františky.

V roce 1723 byla farnost povýšena na arciděkanství a v roce 1736 bylo hornopolickým arciděkanům papežem Klementem XII. uděleno právo nosit pontifikálie "ad instar Abbatum".

Ve 2. polovině 20. století začaly být z Horní Police administrovány farnosti Jezvé a Žandov. Díky úsilí 15. arciděkana Josefa Stejskala byl i v období komunistické totality hornopolický poutní areál průběžně opravován. V lednu 2013 byla sloužena mše litoměřickým biskupem Janem Baxantem a slavnostní akce byla pojata jako dárek k 91. narozeninám Msgre. Josefa Stejskala.

Na konci roku 2015 byl poutní areál pro veřejnost uzavřen a začala obnova poutního areálu z operačního programu IROP pro programové období 2015-2020.

Ke dni 31. prosince 2024, na základě rozhodnutí litoměřického biskupa Stanislava Přibyla, do farnosti přibyly sloučenímV souladu s § 4, odst. 3 zák. č. 3/2002 Sb., v souladu s oprávněním stanoveným § 1 kán. 381 CIC a § 2 kán. 515 CIC a po projednání v kněžské radě. farnosti Jezvé a Žandov. Hornopolická farnost se tak stala nástupnickou farností těchto dvou zaniklých farností, které do té doby byly z Horní Police spravovány excurrendo.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci Anton Renner (1782–1838)

Území farnosti Do farnosti náleží území těchto obcí:Macek, S. 65, 84, 218–219.

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostel1.160x160pixelůKostel Navštívení Panny Marie Horní Police bližší informace o bohoslužbách farní kostelpoutní místo 2.167x167pixelůKostel sv. Vavřince Jezvé bližší informace o bohoslužbách filiální kostel 3.160x160pixelůKostel sv. Bartoloměje Žandov bližší informace o bohoslužbách filiální kostel Zaniklé sakrální stavby4.Kaple Stětí sv. Jana Křtitele Radeč nelze sloužit</center> zbořená kaple — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Seznam hornopolických arciděkanů Seznam poutních míst litoměřické diecéze Seznam kulturních památek v Horní Polici Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Předchozí web farnosti Horní Police

Horní Police Kategorie:Horní Police Kategorie:Žandov