náhled|Herb Brooks Arena (2019) náhled|Záběr ze zápasu Zázrak na ledě () je termín dodnes používaný pro utkání, které se odehrálo dne 22. února 1980 v rámci Zimních olympijských her v Lake Placid a v němž se utkaly hokejové reprezentace USA a Sovětského svazu.

Stadion Dnešní kapacita je 7700 (vše k sezení, tehdy 8 500) a v roce 2005 byl stadion přejmenován na Herb Brooks arena – na památku trenéra vítězného mužstva v legendárním utkání.

Počátek V době konání ZOH 1980 se americká a sovětská hokejová reprezentace nacházely ve zcela rozdílných stavech. Trenérem USA byl jmenován v té době nepříliš známý Herb Brooks, trenér zcela bez zkušeností s NHL. Naproti tomu na trenérskou lavičku Sovětského svazu se postavil Viktor Tichonov, jeden z nejzkušenějších a nejrespektovanějších trenérů.

Také kvalita hráčů měla stát na straně Sovětského svazu. Zatímco Američané nasadili hráče z univerzitních lig (ačkoliv 6 z nich si zahrálo už na MS 1979), na soupisce Sovětského svazu se to hemžilo jmény pozdějších hokejových legend – Vladislav Treťjak, Vjačeslav Fetisov, Alexej Kasatonov, Sergej Makarov, Vladimir Krutov či Valerij Charlamov. Navíc Sověti vyhráli předchozí čtyři olympijské turnaje a od roku 1960 prohráli na olympiádě jediný zápas (v roce 1968 s Československem).

Americký tým Číslo. Post Jméno Věk Výška Váha Univerzita Předchozí mezinárodní turnaje 30 BrankářJim Craig2118586Boston U.MS 1979 (7. místo) 1 BrankářSteve Janaszak2218595Minnesotažádné 6 ObránceBill Baker2218587MinnesotaMS 1979 (7. místo) 3 ObránceKen Morrow2219693Bowling GreenMS 1978 (6. místo) 5 ObránceMike Ramsey1919196MinnesotaMSJ 1979 (6. místo) 17 ObránceJack O'Callahan2218585Boston U.MS 1979 (7. místo) 20 ObránceBob Suter2217581Wisconsinžádné 9 CentrNeal Broten2017577MinnesotaMSJ 1979 (6. místo) 23 Pravé křídloDave Christian2018080North DakotaMSJ 1979 (6. místo) 11 CentrSteve Christoff2118582MinnesotaMS 1979 (7. místo) 21 Levé křídloMike Eruzione2517882Boston U.MS 1975 (6. místo) a 1976 (4. místo) 28 Pravé křídloJohn Harrington2217881Minnesota-Duluthžádné 10 CentrMark Johnson2217573WisconsinMS 1978 (6. místo) a 1979 (7. místo) 24 Levé křídloRob McClanahan2217882MinnesotaMS 1979 (7. místo) 16 CentrMark Pavelich2117076Minnesota-Duluthžádné 25 Levé křídloBuzz Schneider2518082MinnesotaMS "B" 1974 (postup), MS 1975 (6. místo) a 1976 (4. místo), OH 1976 (5. místo), 8 Pravé křídloDavid Silk2118086Boston U.žádné 19 Pravé křídloEric Strobel2117879MinnesotaMS 1979 (7. místo) 27 Levé křídloPhil Verchota2218888MinnesotaMS 1979 (7. místo) 15 CentrMark Wells2117579Bowling Greenžádné

Kapitán: Mike Eruzione (zástupci kapitána Bill Baker a Jack O'Callahan) Trenér: Herb Brooks Asistent trenéra:Craig Patrick Trenér brankářů:Warren Strelow Průměrný věk: 21,65 Výška: 181 Váha:83,5

Hráči se od začátku sezony připravovali pohromadě na turnaj, oddělili se od svých univerzit (popřípadě klubů). Žádný hokejista z výběru nikdy nenastoupil v NHL. Nejzkušenějším hráčem výběru byl kapitán Eruzione, který odehrál v letech 1977–79 150 utkání v IHL a šest v AHL – tedy hlavních farmářských ligách pod NHL. V těchto soutěžích hrál i Buzz Schneider (123 utkání IHL a 7 utkání AHL) – ten dokonce odehrál čtyři utkání i ve World Hockey Association (liga snažící se v letech 1972–79 konkurovat NHL) a jako jediný hrál už na předchozím olympijském turnaji.

Sovětský tým Číslo. Post Jméno Věk Výška Váha Klub Předchozí olympijské medaile Zlata z MS (před) 20 BrankářVladislav Treťjak 2718391HC CSKA Moskvazlato 1972 a 19767 1 BrankářVladimir Myškin 2418070HC Dynamo Moskvažádné1 14 ObránceZinetula Biljaletdinov 24 181 86HC Dynamo Moskvažádné2 2 ObránceVjačeslav Fetisov2118399HC CSKA Moskvažádné1 7 ObránceAlexej Kasatonov 20 185 89HC CSKA Moskvažádné0 5 ObránceVasilij Pěrvuchin 24 181 92HC Dynamo Moskvažádné2 12 ObránceSergej Starikov 21 178 102HC CSKA Moskvažádné1 6 ObránceValerij Vasiljev 30 181 84HC Dynamo Moskvazlato 1972 a 19766 19 Pravé křídloHelmuts Balderis 27 181 86HC CSKA Moskvažádné2 23 Pravé křídloAlexandr Golikov 27 180 79HC Dynamo Moskvažádné2 25 CentrVladimir Golikov 25 183 84HC Dynamo Moskvažádné2 17 Levé křídloValerij Charlamov 32 173 73HC CSKA Moskvazlato 1972 a 19768 9 Levé křídloVladimir Krutov 19 176 88HC CSKA Moskvažádné0 11 Pravé křídloJurij Lebeděv 28 178 78Křídla Sovětů Moskvažádné5 24 Pravé křídloSergej Makarov2118383HC CSKA Moskvažádné2 10 CentrAlexandr Malcev 30 176 77HC Dynamo Moskvazlato 1972 a 19767 13 Pravé křídlo Boris Michajlov 35 176 74HC CSKA Moskvazlato 1972 a 19768 16 CentrVladimir Petrov 32 183 89HC CSKA Moskvazlato 1972 a 19768 26 Levé křídloAlexandr Skvorcov 25 171 86 Torpedo Gorkijžádné1 22 CentrViktor Žluktov 26 188 95HC CSKA Moskvazlato 19762

Kapitán: Boris Michajlov (zástupce kapitána Valerij Vasiljev) Trenér: Viktor Tichonov Asistent trenéra:Vladimir Jurzinov Průměrný věk: 25,67 Výška: 180 Váha:85,5

Základ sovětského týmu tvořili hráči armádního celku CSKA Moskva (11 hráčů), které doplnila sedmička hokejistů z moskevského Dynama. Pouze dva členové týmu nehráli za tyto kluby. Celé mužstvo vlastnilo již alespoň jednu zlatou medaili z mistrovství světa, jedinou výjimkou byli mladíci Krutov a Kasatonov. Pro ty byly hry prvním velkým turnajem, oba ale již společně získali dvakrát titul mistrů světa do 20 let (1978 a 1979). Vzhledem k totalitní moci ve státě hokejisté nemohli odejít z domácí ligy.

Vzájemné utkání před hrami Oba týmy si odbyly poslední přípravný duel před hrami 9. února v Madison Square Garden v New Yorku před 18 000 diváky. Sověti dle předpokladů zvítězili 10:3 a navíc se domácím zranil obránce Jack O'Callahan, kterého ale i přes pochroumaný kotník Brooks nominoval na turnaj.

Průběh turnaje před utkáním náhled|upright=1.3|Výstroj, kterou během turnaje používal brankář Jim Craig, který odchytal celý turnaj Americká reprezentace v základní skupině klopýtla hned v prvním zápase se Švédskem, když vyrovnání na 2:2 zařídil Bill Baker až 27 sekund před koncem. Následující utkání už ale vyhrála – nejprve zdolali Československo (7:3), poté Norsko (5:1) a Rumunsko (7:2). V posledním zápase s Německem (4:2) musela otáčet dvoubrankovou ztrátu, nakonec i díky dvěma brankám McClanahana vývoj zápasu otočila. Ze základní skupiny postoupila vinou horšího skóre ze 2. místa za Švédskem.

Naopak Sověti postoupili ze základní skupiny po suverénním výkonu. V prvním utkání smetli Japonsko (16:0), následovalo 17 branek v síti Nizozemska (17:4) a 8 střel skončilo i v bráně Polska (8:1). V zápase s Finskem (4:2) museli dvakrát dotahovat náskok soupeře, nakonec však zásluhou gólů Malceva a Michajlova během 11 sekund zápas otočili. Také v posledním zápase s Kanadou (6:4) museli dotahovat, tentokrát dokonce dvougólovou, ztrátu. Nakonec postoupili ze základní skupiny z 1. místa o 4 body před druhým Finskem (postoupilo díky lepšímu skóre).

Vzájemné zápasy obou finalistů ze základní skupiny se přenesly do finálové skupiny.

Tabulka skupiny před zápasem Utkání otevíralo program finálové skupiny, výsledky USA-Švédsko (2:2) a SSSR-Finsko (4:2) se započetly ze základních skupin.

Poř. Tým Skóre 1. — 4:2 1 1 0 0 4:2 2 2.–3. — 2:2 1 0 1 0 2:2 1 2.–3. 2:2 — 1 0 1 0 2:2 1 4. 2:4 — 1 0 0 1 2:4 0

Vývoj Sověti otevřeli skóre v 10. minutě zásluhou Krutova, načež domácí odpověděli o čtyři minuty později Schneiderovým vyrovnáním. V 18. minutě vrátil vedení SSSR Makarov. Pouhou sekundu před koncem třetiny zařídil vyrovnání Johnson po velké chybě Treťjaka, který neudržel Christianovu propagační střelu z dálky a byl proto o přestávce vystřídán. Tichonov toto rozhodnutí později označil za největší omyl své trenérské kariéry.The Other Side of the Miracle on Ice. The New York Times, 22. 2. 2005

Do druhé třetiny nastoupili hosté s náhradním brankářem Myškinem a jedinou branku dal ve 23. minutě v početní výhodě Malcev.

Při vyloučení Krutova za vysokou hůl se podařilo ve 48. minutě vyrovnat Johnsonovi. Rovných deset minut před koncem poprvé dostal USA do vedení kapitán Eruzione a stav 4:3 už vydržel až do konce utkání.

Statistika utkání

Vývoj skupiny po utkání Ve večerním zápase remizovalo Finsko se Švédskem 3:3 a situace v tabulce byla před posledním dnem následující -

Poř. Tým Skóre 1. — 4:3 2:2 2 1 1 0 6:5 3 2. 3:4 — 4:2 2 1 0 1 7:6 2 3. 2:2 — 3:3 2 0 2 0 5:5 2 4. 2:4 3:3 — 2 0 1 1 5:7 1

Američané vedli o bod před Švédy a Sověty, které čekal v poslední den vzájemný zápas, to znamenalo, že v utkání s Finy by v případě vítězství bez ohledu na druhý výsledek slavili zlaté medaile.

Poslední hrací den 24. února domácí dokonali šokující triumf, když v utkání hraném od 11:00 porazili Finy 4:2.

USA – Finsko 4:2 (0:1, 1:1, 3:0) 24. února 1980 (11:00) Branky: 24:39 Christoff, 42:25 Verchota (Christian), 46:05 McClanahan (Johnson, Christian), 56:25 Johnson (Christoff) – 9:20 Porvari (Leinonen, Litma), 26:30 Leinonen (Haapalainen, Kiimalainen). Rozhodčí: Šubrt (TCH) – Hollett, Toemen (NED) Vyloučení: 5:2 (0:1) Diváků: 8 500

Sověti si tak proti Švédům zahráli o stříbrné medaile, poražený měl bronz jistý. Utkání s přehledem vyhráli 9:2.

SSSR – Švédsko 9:2 (4:0, 5:0, 0:2)

24. února 1980 (14:30) Branky: 0:36 Petrov (Charlamov), 5:52 Makarov (A. Golikov), 10:31 Malcev (Biljaletdinov, Pervuchin), 17:38 Michajlov (Charlamov, Pervuchin), 20:33 Vasiljev, 27:18 Krutov (Pervuchin), 28:14 Skvorcov (Balderis, Pervuchin), 34:51 Žluktov (Balderis, Skvorcov), 35:02 Fetisov – 49:17 Åhlberg (Weinstock, Holmgren), 54:21 Holmgren (Näslund). Rozhodčí: Haley (USA) – Enciu (ROM), Kapolka (POL) Vyloučení: 6:4 (1:0) Diváků: 8 500

Konečná tabulka pak vypadala následovně.

Poř. Tým Skóre 1. — 4:3 2:2 4:2 3 2 1 0 10:7 5 2. 3:4 — 9:2 4:2 3 2 0 1 16:8 4 3. 2:2 2:9 — 3:3 3 0 2 1 7:14 2 4. 2:4 2:4 3:3 — 3 0 1 2 7:11 1

Pohled Tichonova Viktor Tichonov ve své vzpomínkové knize Hokej na celý život uvádí jako jednu z příčin neúspěchu sovětského týmu situaci v Dynamu Moskva, kde po sérii špatných výsledků odvolali trenéra Vladimira Jurzinova: „Do sborné přišli prakticky titíž hráči Dynama, kteří hráli za reprezentační mužstvo v minulé sezóně na Vyzývacím poháru i na mistrovství světa. Ale přitom to byli úplně jiní hokejisté. Mrzutí, podráždění, ale hlavně špatně připravení. Špatná příprava mužstva souvisela s tím, že se odchýlilo od Jurzinovových tréninkových zásad.“TICHONOV, Viktor: Hokej na celý život. Přeložil Petr Feldstein. Olympia, Praha 1988. S. 103

Následující události a zajímavosti náhled|upright=1.3|220px|Hráči amerického týmu 1980 zapalují oheň při zahájení her 2002 kapitán a střelec rozhodující branky Mike Eruzione ihned po turnaji ukončil kariéru. Výsledek pochopitelně měl váhu i v tehdejší politické situaci. Přestože Východní blok na zimní hry dorazil, řada západních zemí v čele s USA se rozhodla bojkotovat následné Letní olympijské hry 1980 v Moskvě. Východ naoplátku nedorazil následně na Letní olympijské hry 1984 v Los Angeles. Ken Morrow se po turnaji připojil k New York Islanders a slavil s ním Stanleyův pohár – jako první hokejista v historii získal zlatou olympijskou medaili a Stanleyův pohár v jednom roce. V roce 1995 získal pohár s New Jersey Devils i Neal Broten. V letech 1997 a 1998 slavil s Detroit Red Wings také další účastník utkání Vjačeslav Fetisov. celkem třináct olympijských vítězů 1980 nastoupilo v NHL. Přes tisíc utkání sehráli Neal Broten (1099), Mike Ramsey (1070) a Dave Christian (1009).souhrn hráčů USA z týmu 1980 v NHL - eliteprospect.com o triumfu se natočily i dva filmy, konkrétně Zázrak na ledě (1981)Zázrak na ledě na ČSFD a Hokejový zázrak (2004).Hokejový zázrak na ČSFD Vladimir Krutov a Alexej Kasatonov, jediní Sověti z legendárního utkání, kteří neměli před hrami zlatou medaili z mistrovství světa, získali své premiérové zlato již na nejbližším MS 1981. Žádný Američan ze slavného týmu nikdy medaili z MS nezískal.