Římskokatolická farnost Nové Město pod Smrkem (něm. Neustadt a T.) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Nové Město pod Smrkem a v jeho okolí. Organizačně spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Farním kostelem je místní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Novém Městě pod Smrkem. Vedle novoměstského kostela patří do farnosti ještě kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Horní Řasnici a kostel svatého Petra a Pavla v Ludvíkově pod Smrkem.

Historie Farnost byla kanonicky kanonicky zřízena od roku 1607. V tomto roce byl také postaven farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Protože však na Frýdlantsku v té době vládli evangeličtí Redernové, byl prvním farářem ustanoven evangelík Georg Pyrus. Za tzv. kostelní otce (čili kostelníky) byli jmenováni Marcus Schönfelder, Valentin Trauske a kantor Johannes Heinze.

Až do roku 1624 pak na Frýdlantsku působili evangeličtí duchovní. S příchodem nového vlastníka frýdlantského panství Alberta z Valdštejna museli, podle nařízení nového vlastníka, tito evangeličtí duchovní odejít. Farnost tak ztratila vlastního faráře a stala se filiálkou frýdlantského kostela. Kostelní účty byly schvalovány pouze za účasti rychtáře z Nového Města pod Smrkem a církevních zástupců. V roce 1624 přišel do Nového Města pod Smrkem se švédskými vojsky evangelický farář, který zde rok působil, avšak po roce musel spolu se švédskými vojsky opět odejít.

Po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634 získali panství Gallasové. První katolický farář byl v místě však jmenován až v roce 1683. Od tohoto roku jsou v místě také vedeny matriky. Prvním farářem se stal Wenzel Joseph Kleinert a kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Novém Městě pod Smrkem se opět stal farním kostelem, kterému byly kostely v Ludvíkově, Horní Řasnici a Jindřichovicích podřízeny jako kostely filiální.

Šestý katolický farář Dominik Wolff, který nastoupil v roce 1766 a začal během své služby sepisovat farní kroniku, ve které pak pokračovali všichni následující faráři.

V roce 1784 došlo ke změně správních oblastí diecézí a Boleslavský kraj, kam spadala i farnost v Novém Městě pod Smrkem, byl vyčleněn z pražské arcidiecéze a stal se součástí diecéze litoměřické.

Prvním farářem, který obdržel čestný titul osobní děkan, byl Gottfried Menzel. Působil ve farnosti v letech 1834 až 1854 a stal se i čestným občanem města. Rok po jeho smrti mu vděční občané města postavili pomník, který se až do 21. století nachází v parku za kostelem.

Kromě Gottfrieda Menzela byl asi dalším nejvýznamnějším farářem Franz Jomrich. Na farářské místo nastoupil v roce 1885. Jednalo se o svéráznou figuru, která se vyznačovala vtipným kázáním, povozem taženým poníky nebo tím, že si postavil vlastní vilu v blízkosti kostela. Prý, podle jeho slov, „měl raději psy, než svěřené farníky“. Nicméně i Jomrich obdržel titul osobní děkan a rovněž on se stal čestným občanem města.

K zásadní změně došlo po skončení druhé světové války, kdy došlo vysídlení nejen obyvatelstva města, ale i farářů. Poslední německy mluvící kazatel byl Franz Kühnel, který opustil farní úřad v srpnu 1946, aby sdílel podobný osud jako mnoho dalších vysídlených sudetských Němců. Po jeho odchodu však farnost nezůstala bez kněze a v roce 1946 byl ustanoven česky mluvící duchovní františkán Mikuláš Antonín Šus.

Na konci 20. století začala být farnost z důvodu nedostatku českého kněžstva obsazována kněžími z Polska, čímž došlo k další jazykové změně.

Duchovní správcové vedoucí farnost Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti Do farnosti náleží území obce: Nové Město pod Smrkem Hajniště Horní Řasnice Ludvíkov pod Smrkem Přebytek

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostely1.120pxKostel sv. Kateřiny Alexandrijské Nové Město pod Smrkem bližší informace o bohoslužbách farní kostel 2.120pxKostel Neposkvrněného početí Panny Marie Horní Řasnice bližší informace o bohoslužbách filiální kostel 3.120pxKostel sv. Petra a Pavla Ludvíkov pod Smrkem bližší informace o bohoslužbách filiální kostel Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – arciděkanství Liberec, jehož součástí byla od 1. března 2020 do 31. července 2022 i farnost Nové Město pod Smrkem, která byla spravována excurrendo. Od 1. srpna 2022 spravovaný z Nového Města pod Smrkem zahrnuje farnosti Jindřichovice pod Smrkem a Krásný Les u Liberce. Personálně se taková kolatura váže vždy na konkrétního duchovního správce. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.

Odkazy

Reference

Související články Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Novém Městě pod Smrkem Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

Nové Město pod Smrkem Kategorie:Náboženství v Novém Městě pod Smrkem Kategorie:Organizace v Novém Městě pod Smrkem Kategorie:Ludvíkov pod Smrkem Kategorie:Horní Řasnice