Skopje ( [Skopje], ) je hlavní a největší město Severní Makedonie. Je politickým, kulturním, hospodářským a akademickým centrem země.
Území Skopje je osídleno nejméně od roku 4000 př. n. l.; pozůstatky neolitického osídlení byly nalezeny v areálu staré pevnosti Kale, která se tyčí nad moderním centrem města. Původně paionské město Scupi se ve 2. století př. n. l. stalo hlavním městem Dardanie. Před přelomem letopočtů se osady zmocnili Římané a udělali z ní vojenský tábor. Když se v roce 395 n. l. rozdělila Římská říše na východní a západní část, Scupi přešlo pod byzantskou správu z Konstantinopole. Po většinu raného středověku se o město vedly spory mezi Byzancí a Bulharskou říší, jejímž hlavním městem bylo v letech 972–992.
Od roku 1282 bylo město součástí Srbského carství a v letech 1346 až 1371 fungovalo jako jeho hlavní město. V roce 1392 byla Skopje dobyta osmanskými Turky, kteří ji nazvali Üsküb (اسکوب). Město zůstalo pod osmanskou nadvládou více než 500 let a sloužilo jako hlavní město sandžaku Üsküp a později kosovského vilájetu. V roce 1912 bylo během balkánských válek anektováno Srbským královstvím. Za první světové války se města zmocnilo Bulharsko a po válce se stalo součástí nově vzniklého Království Jugoslávie jako hlavní město Vardarské bánoviny. Za druhé světové války bylo město opět obsazeno Bulharskem a v roce 1945 se stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie, federativního státu v rámci Jugoslávie. V roce 1963 Skopje postihlo katastrofální zemětřesení, které ji téměř zcela zničilo, ale obnova byla rychlá a doprovázel ji silný růst investic. Po rozpadu Jugoslávie se Skopje roku 1991 stala hlavním městem samostatného státu, nynější Severní Makedonie.
Skopje leží na horním toku řeky Vardar a nachází se na hlavní severojižní balkánské trase mezi Bělehradem a Aténami. Je centrem kovozpracujícího, chemického, dřevařského, textilního, kožedělného a polygrafického průmyslu. Průmyslový rozvoj města doprovází rozvoj obchodu, logistiky a bankovnictví a důraz na oblast dopravy, kultury a sportu. Podle posledního oficiálního sčítání z roku 2021 žilo ve Skopji 423 000 obyvatel v urbanizované části a 527 000 obyvatel v celkem deseti opštinách, které tvoří město a kromě Skopje zahrnují mnoho dalších méně urbanizovaných a venkovských sídel, z nichž některá jsou od samotného města vzdálena 20 kilometrů nebo dokonce hraničí se sousedním Kosovem.
Název vlevo|náhled|Srbské jednotky dohlížející na přejmenování města z „Üsküb“ na „Skoplje“ po srbské anexi Vardarské Makedonie v roce 1912|alt=černobílý pohled na dva muže na střeše budovy s cedulí v ruce Název města pochází od jména Scupi, což byl název raně paionské osady (pozdějšího hlavního města Dardanie a následně římské kolonie) v okolí. Význam tohoto jména není znám, ale existuje hypotéza, že pochází z řeckého ἐπίσκοπος, (dosl. „pozorovatel, pozorovatelka“), což odkazuje na jeho polohu na vyvýšeném místě, odkud bylo možné celé místo pozorovat.
Obyvatelstvo Scupi se časem proměňovalo, a proto byl jeho název několikrát přeložen do dalších jazyků. Do slovanské podoby bylo převzato podle protoalbánských fonetických pravidel.Matzinger, Joachim (2006). Der altabanische Text [E] Mbsuame e Kreshtere (Dottrina cristiana) des Leke Matrenga von 1592. Eine Einfuhrung in die albanische Sprachwissenschaft. Dettelbach: Roll. p. 23. Scupi by tak mohlo naznačovat, že se tu v předslovanském starověku mluvilo protoalbánsky. Tak se ze Scupi stala Skopje a později pro Turky Üsküb (osmanskou turečtinou: اسكوب). Tento název byl v západních jazycích upraven na Uskub nebo Uskup, a tato dvě pojmenování se v západním světě používala až do roku 1912. Některé západní zdroje uvádějí také Scopia a Skopia, jak název města zní v aromunštině. V současnosti místní albánské obyvatelstvo město nazývá Shkup či Shkupi.
Po připojení Vardarské Makedonie k Srbskému království v roce 1912 se město oficiálně přejmenovalo na Skoplje, a tento název převzalo mnoho jazyků včetně češtiny. Kvůli místní výslovnosti byl nakonec název města po druhé světové válce, kdy se oficiálním jazykem nové Socialistické republiky Makedonie stala standardní makedonština, změněn na Skopje (makedonsky Скопје). Srbsky se Skopje nazývá Скопље / Skoplje, a (určitý tvar), a romsky Skopiye.
Geografie
Poloha náhled|Krajina v údolí Skopje u Bardovců|alt=pohled na rovinatou zelenou krajinu, v popředí vlčí máky, ve středním pásmu stromu
Skopje leží na severu země, v centru Balkánského poloostrova, na půli cesty mezi Bělehradem a Athénami. Město bylo vybudováno v údolí Skopje, orientovaném na západovýchodně podél toku řeky Vardar, která se v Řecku vlévá do Egejského moře. Údolí je široké přibližně 20 km a na severu i jihu je ohraničeno několika horskými pásmy. Tato pohoří omezují městskou expanzi Skopje, které se rozkládá podél Vardaru a Seravy, malé řeky, která přitéká ze severu. Intravilán města Skopje má na délku přes 33 kilometrů, ale široký je pouze 10 kilometrů.
Skopje leží v nadmořské výšce přibližně 245 m a má rozlohu 571,46 km². Urbanizované území má rozlohu pouze 337 km² a hustotu 65 obyvatel na hektar. Skopje ve svých správních hranicích zahrnuje mnoho vesnic a dalších sídel, včetně Dračeva, Gorno Nerezi a Bardovců. Podle sčítání lidu z roku 2021 mělo samotné město Skopje 422 540 obyvatel a 526 502 obyvatel žilo v jeho správních hranicích.
Skopje zasahuje na severovýchodě až k hranici s Kosovem. Ve směru hodinových ručiček hraničí ještě s obcemi Čučer-Sandevo, Lipkovo, Aračinovo, Ilinden, Studeničani, Sopište, Želino a Jegunovce. střed|náhled|upright=2.5|Město Skopje; jeho správní hranice jsou vyznačeny červenou přerušovanou čarou|alt=schematická mapa Skopje a nejbližšího okolí
Vodstvo Řeka Vardar, která protéká Skopjí, je tu od svého pramene u Gostivaru vzdálena přibližně 60 km. Ve Skopji má průměrný průtok 51 m3/s, s velkými výkyvy v závislosti na ročním období, od 99,6 m3/s v květnu do 18,7 m3/s v červenci. Teplota vody se pohybuje od 4,6 °C v lednu do 18,1 °C v červenci.
Na území města se do Vardaru vlévá několik řek. Největší z nich je Treska, která je dlouhá 130 km. Před ústím do Vardaru na západním okraji města Skopje protéká kaňonem Matka. Lepenac, přitékající z Kosova, se vlévá do Vardaru na severozápadním konci městské oblasti. Serava, přitékající rovněž ze severu, protékala Starým bazarem až do 60. let 20. století, kdy byla odkloněna směrem na západ, protože její vody byly velmi znečištěné. Původně se vlévala do Vardaru poblíž sídla Makedonské akademie věd a umění. Dnes se vlévá do Vardaru poblíž zříceniny Scupi. A konečně Markova reka, která pramení na hoře Vodno, se vlévá do Vardaru na východním okraji města. Tyto tři řeky jsou dlouhé necelých 70 kilometrů.
Součástí města Skopje jsou dvě přehradní nádrže na řece Treska. Nádrž Matka je výsledkem výstavby přehrady v kaňonu Matka ve 30. letech 20. století a jezero Treska bylo vyhloubeno pro rekreační účely v roce 1978. Tři malá přírodní jezera se nacházejí u Smiljkovců na severovýchodním okraji městské části.
Řeka Vardar v minulosti působila mnoho povodní, například v roce 1962, kdy její průtok dosáhl 1110 m3.s−1. Od byzantských dob bylo provedeno několik prací k omezení rizik a od výstavby přehrady Kozjak na řece Treska v roce 1994 je riziko povodní nepatrné.
Město má vysokou hladinu podzemní vody, doplňovanou Vardarem a fungující jako podzemní řeka. Pod hladinou leží vodonosná vrstva ve slínu. Hladina podzemní vody je 4 až 12 m pod povrchem a je hluboká 4 až 144 m. Odebírá ji několik studní, avšak většina pitné vody používané ve Skopji pochází z krasového pramene v Rašče západně od města.
Geologie náhled|Hora Vodno při pohledu z Kamenného mostu|alt=pohled kříž na kopci z centra města náhled|Jeskyně v kaňonu Matka|alt=jeskyně s jezírkem Skopské údolí je na západě ohraničeno pohořím Šar planina, na jihu pohořím Jakupica, na východě pahorkům patřícími k Osogovskému pohoří a na severu pohořím Skopska Crna Gora. Hora Vodno, nejvyšší bod na území města, je vysoká 1066 m a je součástí pohoří Jakupica.
Ačkoli se Skopje rozkládá na úpatí hory Vodno, městská oblast je převážně rovinatá. Je zde několik menších kopců, většinou pokrytých lesy a parky, jako je kopec Gazi Baba (325 m), Zajčev Rid (327 m), kopce na úpatí hory Vodno (nejmenší z nich jsou vysoké 350 až 400 m) a výběžek, na němž je postavena skopská pevnost.
Skopské údolí se nachází v blízkosti seismického zlomu mezi africkou a euroasijskou tektonickou deskou a dochází zde k pravidelné seismické aktivitě. Tuto aktivitu zvyšuje porézní struktura podloží. K velkým zemětřesením došlo ve Skopje v letech 518, 1505 a 1963.
Skopské údolí patří do Vardarské geotektonické oblasti, jejíž podloží je tvořeno neogenními a čtvrtohorními usazeninami. Podloží je tvořeno pliocenními usazeninami včetně pískovců, břidlic a různých konglomerátů. Je překryto vrstvou čtvrtohorních písků a spraší, jež je hluboká 70 až 90 m a je překryta mnohem tenčí vrstvou jílu, písku, bahna a štěrku, kterou přinesl Vardar. Její hloubka se pohybuje mezi 1,5 a 5,2 m.
V některých oblastech je podloží krasové. To vedlo ke vzniku kaňonů, jako je kaňon Matka, který je obklopen deseti jeskyněmi. Jejich hloubka se pohybuje mezi 20 a 176 m.
Podnebí Skopje leží na pomezí vlhkého subtropického podnebí (Cfa podle Köppenovy klasifikace podnebí) a chladného semiaridní podnebí (BSk)Baba, A.; Tayfur, G.; Gündüz, O.; Howard, K.W.F.; Friedel, M.J.; Chambel, A: „Climate Change and its Effects on Water Resources: Issues of National and Global Security“. NATO Science for Peace and Security Series C: Environmental Security. Springer. 2011, XVI, 318p. . s průměrnou roční teplotou 13,5 °C. Srážky jsou kvůli výraznému dešťovému stínu pohoří Prokletije na severozápadě poměrně nízké a jsou výrazně nižší než na pobřeží Jaderského moře ve stejné zeměpisné šířce. Léta jsou dlouhá, horká a relativně suchá s nízkou vlhkostí vzduchu. Průměrná červencová teplota ve Skopji je 31 °C. Průměrně je ve Skopji 88 dní s teplotou nad 30 °C za rok a 10,2 dne s teplotou nad 35,0 °C. Zimy jsou krátké, poměrně chladné a vlhké. Sněhové srážky jsou v zimním období běžné, ale silné sněžení je vzácné a sněhová pokrývka vydrží jen několik hodin nebo několik dní, pokud je silná. V létě se teploty obvykle pohybují nad 31 °C a někdy i nad 40 °C. Na jaře a na podzim se teploty pohybují od 15 do 24 °C. V zimě se denní teploty pohybují zhruba v rozmezí 5 až 10 °C, v noci však často klesají pod 0 °C a někdy i pod −10 °C. Obvykle se teploty v průběhu roku pohybují od −13 °C do 39 °C. Srážky jsou rozloženy v průběhu roku celkem rovnoměrně, nejvíce jich spadne od října do prosince a od dubna do června. Roční úhrn srážek je menší než 500 mm.
Životní prostředí náhled|Skopje při pohledu z hory Vodno|alt=pohled na město v oparu z hory Město Skopje zahrnuje různá přírodní prostředí a jeho fauna a flóra je bohatá. Je však ohrožena intenzifikací zemědělství a rozšiřováním zástavby. Největší chráněnou oblastí na území města je hora Vodno, která je oblíbeným rekreačním místem. Její vrchol spojuje s centrem města lanovka a jejími lesy vede mnoho pěších stezek. K dalším významným přírodním zajímavostem patří kaňon Matka.
V samotném městě leží několik parků a zahrad o celkové rozloze 4400 hektarů. Patří sem Městský park (Gradski park), založený na počátku 20. století, park Žena Borec před parlamentem, univerzitní arboretum a les Gazi Baba. Mnoho ulic a bulvárů je osázeno stromy.
Skopje se potýká s mnoha ekologickými problémy, často ještě zhoršovanými chudobou země. Sladění severomakedonských zákonů s evropským právem však přineslo pokrok v některých oblastech, jako je čištění vody a odpadů a průmyslové emise. Skopje nadále zůstává jedním z nejvíce znečištěných měst na světě, v prosinci 2017 se umístilo na předních příčkách žebříčku.