Nick Cave (rodným jménem Nicholas Edward Cave; * 22. září 1957 Warracknabeal, Austrálie) je australský zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a spisovatel. Hudbě se začal věnovat počátkem sedmdesátých let, kdy spolu s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil svou první skupinu, jejíž název se po několika změnách ustálil na The Birthday Party. Ta se rozpadla v roce 1983, ale Cave spolu s Harveyem založili skupinu Nick Cave and the Bad Seeds, ve které působí do současnosti; Harvey ze skupiny odešel v roce 2009, po více než pětatřicetileté spolupráci s Cavem. V letech 2006 až 2011 působil Cave ve skupině Grinderman, se kterou vydal dvě studiová alba. V roce 2000 získal italské hudební ocenění Premio Tenco a roku 2005 spolu s Warrenem Ellisem australskou cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší hudbu k filmu The Proposition.
Jeho písně byly použity v řadě filmů, jako například Tak daleko, tak blízko! (1993), Vřískot 3 (2000), Shrek 2 (2004) nebo Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 (2011). Rovněž složil originální hudbu k několika filmům, jako jsou Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (2007) a Země bez zákona (2012). V různých filmech také hrál, jsou to například Nebe nad Berlínem (1987) a Rhinoceros Hunting in Budapest (1997). Některým filmům jako The Proposition (2005) a Země bez zákona (2012) napsal scénář. Je autorem dvou románů, první z nich nesl název A uzřela oslice anděla, který byl poprvé vydán v roce 1989, druhý pak Smrt Zajdy Munroa (2009).
Dětství a počátky kariéry Narodil se 22. září 1957 v městečku Warracknabeal v australském státě Victoria. Jeho matka se jmenovala Dawn Cave a pracovala jako knihovnice. Otec Colin Frank Cave byl učitel. Měl celkem tři sourozence, bratry Tima (* 1952) a Petera (* 1954) a sestru Julii (* 1959). Po jejím narození se rodina přestěhovala do většího města Wangaratta. Ve svých osmi letech začal zpívat ve sboru v místní katedrále.Johnston, s. 31 Školní docházku zahájil ve Wangarattě, ale odtud byl ve svých třinácti letech (v roce 1971) kvůli špatnému chování vyloučen a rodiče jej poslali na internátní školu Caulfield Grammar School v Melbourne.Johnston, s. 34 Cave po úspěšném dokončení prvního ročníku z internátu odešel, neboť se jeho otec dočkal povýšení (stal se ředitelem této školy) a Cave tak mohl bydlet doma v Melbourne, kam se rodiče přestěhovali, a stále do školy docházet.Johnston, s. 35 V té době se Cave zajímal hlavně o literaturu a výtvarné umění a ostatní předměty se učil jen do té míry, aby školu úspěšně dokončil a mohl být přijat na výtvarnou školu.Johnston, s. 38 V posledním ročníku studií se začal aktivně věnovat také hudbě. První skupina, ve které hrál, nesla zpočátku název Concrete Culture, ale následně se často měnil a žádný nevydržel příliš dlouho. Vedle Cavea, který se ke skupině přidal až po jejím založení jako zpěvák, v ní hráli ještě kytaristé John Cochivera a Mick Harvey, baskytarista Brett Purcell a bubeník Phill Calvert.Johnston, s. 27 Po ukončení studií na střední škole se Cave zapsal na Caulfield Technical College, odkud byl po neshodách s profesory vyloučen na konci druhého ročníku.Johnston, s. 43
Když členové kapely, která v té době vystupovala pod názvem The Boys Next Door, ukončili studia na střední škole, došlo ke změně její sestavy. Odešel Purcell, čímž se uvolnilo místo Caveovu příteli Tracymu Pewovi. Brzy poté ze skupiny odešel i Cochivera,Johnston, s. 39 jehož místo zůstalo na dlouhou dobu neobsazené a skupina tak hrála pouze s jedním kytaristou. Její repertoár tvořily především coververze, ale občas i nějaké vlastní autorské písně. Tou dobou (v roce 1977) se Cave poznal se svou pozdější přítelkyní Anitou Lane,Johnston, s. 49 se kterou zůstal až do listopadu 1983.Johnston, s. 138 Skupina začala postupně kolem roku 1978 zaznamenávat první úspěchy.Johnston, s. 53 Počátkem roku 1978 nahrála své první nahrávky (písně „These Boots Are Made for Walking“ a „Masturbation Generation“) pro vydavatelství Suicide (dceřinou společnost vydavatelství Mushroom Records), které vyšly na sampleru Lethal Weapons.Johnston, s. 54 Brzy po vydání alba vyrazila skupina na turné, na němž se prezentovala i další uskupení, jejichž nahrávky se na sampleru objevily. V červnu 1978 začala skupina na základě smlouvy se Suicide nahrávat své první studiové album.Johnston, s. 55 Tou dobou se ke skupině přidal ještě druhý kytarista Rowland S. Howard, který ale s kapelou vystupoval jen občasně.Johnston, s. 56 Během června se zdařilo nahrát pouze část písní a proto se v nahrávání pokračovalo ještě v lednu 1979.Johnston, s. 59 Vzniklé album dostalo název Door, Door a vyšlo v květnu 1979.Johnston, s. 60
The Birthday Party náhled|vlevo|Nick Cave v roce 1986 Jelikož album Door, Door nemělo úspěch, přestala mít společnost Mushroom Records o skupinu zájem. Brzy poté však skupinu kontaktoval hudebník Keith Glass s tím, že by se rád stal jejich manažerem a oni tak mohli své další nahrávky vydávat u jeho vydavatelství Missing Link. V červnu 1979 začala skupina ve studiu nahrávat písně pro nové EP nazvané Hee Haw.Johnston, s. 62 Po jeho vydání se skupina rozhodla, že se z Austrálie přestěhuje do Anglie a že rovněž změní svůj dosavadní název The Boys Next Door na The Birthday Party. Koncem února 1980 se tedy skupina přemístila do Anglie,Johnston, s. 13 ale tento přesun nesplnil ani z části jejich očekávání a nedostalo se jim zde prakticky žádného úspěchu. Zpět do Austrálie se vrátili v listopadu 1980.Johnston, s. 66 Hned po návratu skupina od prosince 1980 do ledna 1981 ve studiu nahrávala písně pro své další album Prayers on Fire,Johnston, s. 67 které nakonec vyšlo v dubnu 1981.Johnston, s. 73 Většinu skladeb napsal sám Cave, ale u některých jsou jako autoři uvedeni i jiní hudebníci; například píseň „A Dead Song“ napsal Cave spolu s Anitou Lane.Johnston, s. 68 V březnu 1981 skupina odjela zpět do Anglie a brzy poté zde začala koncertovat.Johnston, s. 71 Na rozdíl od prvního alba mělo Prayers on Fire již větší úspěch a v britském tisku se začaly objevovat pochvalné recenze i rozhovory se členy skupiny. V září a říjnu 1981 absolvovala skupina své první krátké turné po Spojených státech.Johnston, s. 78
Při jednom z amerických koncertů se skupina seznámila se zpěvačkou Lydií Lunch,Johnston, s. 80 která se nedlouho po návratu kapely do Londýna za nimi přestěhovala, protože s nimi chtěla spolupracovat. Ovšem skupina již od počátku listopadu zahájila turné po Evropě s prvním koncertem v Berlíně a Lydie Lunch tedy musela se spoluprací počkat.Johnston, s. 84 Když se skupina vrátila, začala Lunch spolupracovat s Cavem na sérii jednoaktovek pojmenovaných The Theatre of Revenge.Johnston, s. 87 Cavea postupně však tato práce přestávala bavit a nakonec se jí přestal věnovat úplně.Johnston, s. 89 Již v prosinci odjela skupina do domovské Austrálie, aby zde nahrála další album.Johnston, s. 91 Po jeho dokončení, dostalo album název Junkyard a vyšlo až v červenci 1982. Následně kapela odehrála sérii koncertů v několika velkých australských městech.Johnston, s. 95 V lednu 1982 byl její člen Pew odsouzen za krádeže a řízení v opilosti na osm měsíců ve vězení a dočasně jej nahradil Barry Adamson.Johnston, s. 97 Adamson se však jako baskytarista neosvědčil a nahradil ho navrátivší se Pew, který byl za dobré chování z vězení propuštěn již po třech měsících. Následovalo turné po Evropě, během kterého skupinu doprovázel německý soubor Die Haut.Johnston, s. 99 Ve volných dnech mezi koncerty během tohoto turné se většina členů skupiny včetně Cavea podílela na albu zpěvačky Lydie Lunch pojmenovaném Honeymoon in Red. Kapele se během turné v Berlíně zalíbilo natolik, že se zde rozhodla usadit natrvalo. Současně se její členové rozhodli vyhodit bubeníka Philla Calverta, jehož nahradil Mick Harvey.Johnston, s. 107
V říjnu 1982 skupina nahrála čtyři písně pro své nové EP nazvané The Bad Seed.Johnston, s. 113 Později se ke skupině přidal bubeník Jeffrey Wegener, ale brzy opět odešel. Ještě před vydáním EP, k čemuž došlo v únoru 1983,Johnston, s. 116 skupina odehrála krátké evropské turné.Johnston, s. 114 Po vydání desky odjela kapela na turné po Spojených státech, které se uskutečnilo během března a dubna roku 1983, a po jeho ukončení se vrátila zpět do Berlína, kde nahrála další EP pojmenované Mutiny! Během nahrávání si skupina navíc sjednala několik koncertů v Austrálii, ale těch se odmítl Harvey zúčastnit s tím, že on sám by nejraději celou skupinu rozpustil.Johnston, s. 121 Dočasnou náhradu skupina našla v australském bubeníkovi Desi Hefnerovi.Johnston, s. 123 Závěr turné v Melbourne byl prezentován jako „poslední koncerty The Birthday Party“ a následně skupina ohlásila svůj rozpad.Johnston, s. 125
Počátky The Bad Seeds Po rozpadu The Birthday Party Cave plánoval, že se přestane hudbě věnovat. Brzy mu ovšem byla nabídnuta možnost zpívat v několika písních na novém albu skupiny Die Haut a on nabídku přijal.Johnston, s. 129 V září 1983 Cave, přestože dříve prohlašoval, že se na nějaký čas přestane hudbě věnovat, začal shánět hudebníky pro nahrávání svého vlastního EP. První, kdo se ke Caveovi přidal, byl Harvey, jehož znal z jejich předchozího společného působení v The Birthday Party.Johnston, s. 130 Druhým byl kytarista Blixa Bargeld,Johnston, s. 131 se kterým se Cave seznámil již při turné na počátku roku 1982.Johnston, s. 102 Původně na místo baskytaristy angažovali Jima Thirlwella, brzy ho však nahradil Barry Adamson.Johnston, s. 132 Vedle toho Cave ještě odehrál tři koncerty pod názvem The Immaculate Consumptive, v jehož sestavě byli Marc Almond, Lydia Lunch a Jim Thirlwell.Johnston, s. 133 V prosinci 1983 se Cave rozhodl, že odehraje několik koncertů pod názvem Nick Cave – Man or Myth a začal pro tento projekt shánět hudebníky; na bicí hrál Harvey, na kytaru a klávesy Adamson, na baskytaru Pew a na kytaru Hugo Race.Johnston, s. 139 Turné pokračovalo i počátkem roku 1984 a v březnu toho roku začal Cave opět nahrávat vlastní písně, protože jich v září předchozího roku nenahráli dostatek na celé album.Johnston, s. 141 Když byl písní dostatek, dostalo album název From Her to Eternity a vyšlo v červnu 1984. Mezitím Cave odehrál několik dalších koncertů v Anglii, na kterých vystupoval jako Nick Cave and the Cavemen, a brzy poté se rozhodl, že se skupina bude jmenovat Nick Cave and the Bad Seeds.Johnston, s. 142