Dipólová anténa je základní typ antény pro příjem a vysílání rádiových vln. Dipólovou anténu vynalezl německý fyzik Heinrich Hertz kolem 1886 při svých průkopnických experimentech s rádiovými vlnami. Slovo dipól pochází z řečtiny a znamená dvojí osa. Dipólová anténa se skládá obvykle ze dvou symetrických ramen a symetrického vedení pro přenos energie. Dipól je symetrická anténa, protože proudy tekoucí oběma rameny mají stejnou amplitudu a opačnou fázi. Dipólová anténa je nejjednodušší praktická anténa z teoretického hlediska. Vlastnosti dipólu závisí na poměru délky dipólu a vlnové délky. Nejčastěji se používá dipól s délkou rovné polovině vlnové délky, tak zvaný půlvlnný dipól. Dipólové antény se obvykle nepoužívají samostatně kvůli nízkému zisku, malé směrovosti a malé šířce pásma, bývají však základem složitějších antén (např. typu Yagi) nebo anténních systémů.
Typy dipólových antén vpravo|náhled|Typy dipólových antén
Jednoduchý dipól (a) Skládaný dipól (b) Jednoduchý dipól napájený odbočkou (c) Širokopásmový dipól (d) Zalomený dipól (e) Optimalizovaný dipól (f)
Výhody jednoduchá konstrukce nízké výrobní náklady může sloužit jako konstrukční prvek pro větší antény (např. typu Yagi) nebo velké anténní systémy
Nevýhody malá šířka pásma (může být také výhodou) malý zisk
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Antény