Leo von Bilinski, též Leon von Bilinski nebo Leon Biliński (15. června 1846 Zališčyky – 14. června 1923 Vídeň), byl polský (haličský) a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, koncem 19. století ministr financí Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho, v letech 1909–1911 ještě ministr financí ve vládě Richarda Bienertha. V letech 1912–1915 byl společným ministrem financí pro celé Rakousko-Uhersko a po rozpadu monarchie ještě ministrem financí v Polsku (1919).

Biografie Po dokončení vysokoškolských studií v roce 1862 nastoupil jako úředník ve Lvově. Působil jako docent (od roku 1874 coby profesor) politické ekonomie na Lvovské univerzitě. V letech 1879–1880 byl jejím rektorem. V roce 1871 se oženil s Josefou Seiche von Nordenheim, dcerou lázeňského lékaře v Teplicích Josefa Seicheho von Nordenheim.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2010; Praha, 2009; 480 s. ISBN 978-80-904241-1-1 Josefa Bilińska, rozená Seiche von Nordenheim na webu geni.com dostupné online Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Od roku 1883 zasedal jako poslanec haličského zemského sněmu a roku 1883 nastoupil i do vídeňské Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou kurii v Haliči, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd. Poslanecký slib složil 7. dubna 1883. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách do Říšské rady roku 1891 (opět městská kurie, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd.). Rezignace na jeho poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 26. dubna 1892.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Během druhé poloviny existence vlády Eduarda Taaffeho prosazoval spolupráci polských poslanců s německou většinou a v roce 1890 odmítal český kritický postoj k Trojspolku. Od roku 1892 byl sekčním šéfem na ministerstvu obchodu a současně pověřen řízením Rakouských státních drah.

Jeho politická kariéra vyvrcholila od konce 19. století za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem financí Předlitavska. Funkci zastával v období 30. září 1895 – 30. listopadu 1897. Kromě toho byl zpočátku pověřen i řízením Ministerstva pro haličské záležitosti (do nástupu Edwarda Rittnera). Jako ministr se podílel na obnově vyrovnání mezi Předlitavskem a Uherskem, prosadil daňovou reformu. Po odchodu z vlády pracoval až do roku 1909 jako guvernér Oesterreichisch-ungarische Bank – rakousko-uherské centrální banky.

Mezitím byl dále aktivní na parlamentní úrovni. Znovu byl do Říšské rady zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1897 (městská kurie, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd.). Zde nyní podporoval spolupráci konzervativní pravice, katolické lidové strany a Poláků. Byl rovněž stoupencem česko-německé dohody. V únoru 1900 přešel jako doživotní člen do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

Do poslanecké sněmovny (dolní komory) se ovšem vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1907 (obvod Halič 21). Roku 1911 se stal předsedou klubu polských poslanců (Polský klub) v Říšské radě. Od roku 1907 opětovně zasedal i v haličském zemském sněmu. Vrátil se i do vládních funkcí. Ve vládě Richarda Bienertha zastával od 10. února 1909 do 9. ledna 1911 opět post ministra financí Předlitavska. Z vlády odešel pro neshody s parlamentem i polským poslaneckým klubem.

Ve volbách do Říšské rady roku 1911 obhájil parlamentní křeslo. Poté, co roku 1912 rezignoval, ho v Říšské radě nahradil Roman Krogulski.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=236 V roce 1912 totiž usedl na post Ministra financí Rakouska-Uherska, tedy společného ministra pro obě poloviny říše, jehož faktickou rolí byla finanční správa společně spravované Bosny a Hercegoviny. V roce 1914 nedoporučoval cestu Františka Ferdinanda d’Este do Sarajeva. Po atentátu ovšem podpořil tvrdý postup Rakouska-Uherska vůči Srbsku, který pak vedl k vyhlášení války.

Po roce 1918 se krátce uchýlil do Vídně, kde se výrazněji veřejně neangažoval. Roku 1919 ho ovšem povolal Józef Piłsudski do nově samostatného Polska, kde se Bilinski v roce 1919 nakrátko stal ministrem financí Polska ve vládě Ignacy Jana Paderewského.Seznam ministrů financí Polska dostupné online Po odchodu z vlády opět přesídlil do Vídně. Zde působil jako prezident nově zřízené Polnisch-Österreichische Bank. Zasedal také ve výboru pro likvidaci centrální banky zaniklého Rakouska-Uherska.

Zemřel v červnu 1923 ve Vídni. Jeho tělo převezeno a pohřbeno v Teplicích v hrobce rodiny jeho manželky.Renovace hrobky Leona Biliňskiho v Teplicích dostupné online

Tituly a ocenění Po otci Viktorovi byl nositelem šlechtického titulu rytíř. Ve funkci sekčního šéfa na ministerstvu obchodu obdržel v roce 1892 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 183 dostupné online Během své politické kariéry získal několik vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Mimo jiné získal také čestný doktorát na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde byl též čestným členem Akademie věd a umění. Dále byl nositelem čestného občanství v několika městech (Řešov, Stanislawów, Rudky, Brody, Lublaň, Tachov).Přehled řádů a vyznamenání Leona Bilińskiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 312 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací

Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů komandér Řádu znovuzrozeného Polska (Polsko)

Odkazy

Reference

Externí odkazy Leon Bilinski na webu rakouského parlamentu

Kategorie:Pedagogové na Lvovské univerzitě Kategorie:Rektoři Kategorie:Poslanci haličského zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Polského klubu Kategorie:Ministři financí Předlitavska Kategorie:Ministři financí Rakouska-Uherska Kategorie:Ministři bez portfeje Předlitavska Kategorie:Ministři financí Polska Kategorie:Rakouští bankéři Kategorie:Guvernéři centrálních bank Kategorie:Rakousko-uherští politici polské národnosti Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Tajní radové Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Narození 15. června Kategorie:Úmrtí 14. června Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Teplicích