Bechlín () je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Je vzdálená sedm kilometrů od Štětí a Roudnice nad Labem. V obci žije obyvatel.
Název Název není odvozen ze středněhornoněmeckého výrazu pro potok, ale přivlastňovací příponou z osobního jména Bechla ve významnu Bechlův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Bechlin (1295), Bechlin (1352), in Bechlin (1380), de Biechlina (1385), de Bechlina (1404), na Bechlíně (1615), ve vsi Bechlinie (počátek sedmnáctého století).
Historie Zakladatelem vesnice pravděpodobně byl Bechlín z Bakova připomínaný roku 1290 v Ostrovském kodexu kapitulních knih jako Behlin de Bacow. První písemná zmínka o Bechlíně pochází z roku 1295. O vesnici se tehdy dělili vladykové Oldřich z Bechlína, Zachař z Řisut a Byčen z Cítova, jejichž sídly byly poplužní dvory. Rozdělení vsi poté přetrvalo i v dalších staletích.
Cítovskou část v letech 1394–1422 vlastnil Bavor starší z Cítova, který se o ni v období 1409–1422 dělil s Byčenem z Cítova a roku 1422 s Bavorem mladším z Cítova a z Bechlína. Určitý podíl patřil jako věno také Bětce z Cítova, vdově po Byčenovi, a když zemřela, začal vleklý spor o její majetek, který byl ukončen až roku 1457.
Jiný díl vsi patřil koncem čtrnáctého století Janu Bechlínovi z Bechlína, který pocházel z rodu Kinských nebo Rostů z Prahy. On i jeho manželka Bonuše zemřeli roku 1394. Zanechal po sobě nezletilé děti Zikmunda a Annu, jejichž poručníci věnovali bechlínskému kostelu plat určitého sedláka z Bechlína. Zikmund dosáhl dospělosti nejspíše roku 1408 a oženil se s Annou, které věnoval část Bechlína jako věno. Zemřel za husitských válek. Jeho dědici se stali synové Jan, Vaněk, Budivoj a Rudolt. S výjimkou Rudolta roku 1430 bratři zapsali veškerý svůj majetek včetně dvora v Libkovicích Konatovi z Bílovic a Petříkovi z Lejen. Rudolt se po dosažení dospělosti ujal správy svého dílu vsi, ale stejně jako ostatní bratři zemřel bez potomků. O dědictví po něm se roku 1454 rozhořel spor, který jako jediný živý dědic vyhrál Petřík z Lejen.
Majitelem třetího dílu vsi byl roku 1392 Petr Šlechtic z Říčan, který zadržoval desátky určené bechlínskému kostelu, a jejich placení přislíbil až roku 1406. Měl nejspíše dva syny, Jana Šlechtice a Ctibora, kteří v roce 1422 ke kostelu vykonávali podací právo. Jan sídlil v Bechlíně až do poloviny patnáctého století, kdy se postavil na stranu jednoty poděbradské.
V blíže neznámé době byla ve vsi postavena tvrz, založená snad po roce 1493 a poprvé připomínaná roku 1522, kdy ji spolu s beřkovickým dílem vsi získal Jan Beřkovský ze Šebířova († 1544). Po něm panství deset let spravoval Šebestián Beřkovský, ale roku 1554 došlo k dělení majetku, při němž Bechlín připadl jeho bratrovi Vilému Beřkovskému ze Šebířova, který tvrz pravděpodobně obnovil. Vilém zemřel roku 1585 a Bechlín zdědil synovec Mikuláš Beřkovský, mladší syn Vilémova bratra Radslava III. ze Šebířova. O deset let později zdědil také Beřkovice, k nimž Bechlín opět připojil. V roce 1597 Mikuláš dolnobeřkovické panství prodal Zikmundovi Belvicovi z Nostvic. Patřila mu větší část Bechlína s tvrzí, zatímco menší díl byl součástí hornobeřkovického panství, tehdy zvaného běškovické.
Nepotřebná tvrz v první polovině sedmnáctého století zanikla. V devatenáctém století z ní zůstával jen sklep, ale i ten byl roku 1871 rozebrán a stavební materiál byl použit při stavbě stodol. Stávala snad v blízkosti usedlosti čp. 94.
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.
Přírodní poměry V šedesátých letech dvacátého století probíhal průzkum hydrogeologických poměrů České křídové pánve. V jeho rámci byl u Bechlína proveden vrt, který v hloubce 1 204–1 250 metrů v permokarbonských sedimentech zachytil zdroj silně mineralizované chlorido-sodné jodové železnaté vody se zvýšeným obsahem lithia a barya. Podle analýzy z roku 1967 voda obsahovala celkem 64,2 g·l−1 rozpuštěných minerálních látek. Ve vodě tehdy bylo kromě jiných prvků rozpuštěno 19 908 mg·l−1 sodíku, 36 797 mg·l−1 chloru, 1 586 mg·l−1 vápníku, 1 599 mg·l−1 hořčíku, 163,9 mg·l−1 železa, 5,3 mg·l−1 jodu, a 9,4 mg·l−1 lithia.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bechlín 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 852 864 888 940 997 978 1 054 842 869 765 717 684 695 682 754 Domy 143 151 160 161 165 176 220 229 355 217 198 241 248 255 265
Obecní správa Místní části Bechlín (včetně osady Benzínov) Předonín
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.
Pamětihodnosti náhled|Vila Augustina Švagrovského
Nejstarší památkou ve vsi je kostel svatého Václava a zvonice, jehož základy jsou ze 12. století. Po požáru v roce 1666 byl kostel znovu postaven v barokním slohu. Další památka je pseudorenesanční vila Augustina Švagrovského (vila Švagrovských) s hrázděným patrem, kterou vybudoval Jan Zeyer, bratr básníka Julia Zeyera. Také zde často pobýval Jan Neruda, který zde psal fejetony a napsal tu sbírku Písně kosmické (trávil čas na bechlínské hvězdárně). Bechlínská škola je podle dostupných informací jednou z nejstarších v litoměřickém okrese. První vyučování začalo 9. října 1786. Po dlouhých jednáních byla stará škola zbourána a nahrazena novou, která byla v roce 1927 vystavěna na novém místě a funguje dodnes.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice Kategorie:Obce v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady Kategorie:Mělnická vinařská podoblast