Tupandactylus („prst boha Tupana“) byl rod velkého, bezzubého pterodaktyloidního ptakoještěra s výrazným lebečním hřebenem, který žil v období spodní křídy na území dnešní Brazílie (geologické souvrství Crato).Ribeiro, A. C.; et al. (2021). Towards an actualistic view of the Crato Konservat-Lagerstätte paleoenvironment: A new hypothesis as an Early Cretaceous (Aptian) equatorial and semi-arid wetland. Earth-Science Reviews. 103573. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103573
Popis Žil asi před 112 miliony let a spolu s ním se v daných ekosystémech vyskytoval také blízce příbuzný rod Tapejara a někteří další velcí pterosauři. Nápadným znakem tohoto ptakoještěra byl obří lebeční hřeben, který zřejmě sloužil k rozpoznávacím a signálním účelům. Byl tvořen zčásti kostí a zčásti měkkou tkání. Rozpětí křídel tohoto středně velkého pterosaura činilo asi 3 až 4 metry.
V současnosti jsou rozeznávány dva platné druhy tohoto rodu, T. imperator (popsaný jako Tapejara imperator roku 1997) a T. navigans (popsaný jako Tapejara navigans roku 2003). S tapejarou je však tupandaktylus pouze blízce příbuzný a patří spolu s ní také do čeledi Tapejaridae.Chang-Fu Zhou, Tao Niu & Dongxiang Yu (2022). New data on the postcranial skeleton of the tapejarid Sinopterus from the Early Cretaceous Jehol Biota. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2042811
Unikátní zachování V listopadu roku 2019 byla publikována studie, oznamující identifikaci barviv (a organel melanozomů) ve fosilním lebečním hřebeni druhu Tupandactylus imperator.Felipe L. Pinheiro; et al. (2019). Chemical characterization of pterosaur melanin challenges color inferences in extinct animals. Scientific Reports, 9, Article number: 15947. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-52318-y
Výzkum také odhalil přítomnost fosilizovaných měkkých tkání na lebeční části kostry skvěle dochovaného jedince tupandaktyla.Hebert Bruno Nascimento Campos & Edio-Ernst Kischlat (2020). The tapejarid pterosaur Tupandactylus imperator from Crato Formation and the preservation of cranial integuments. bioRxiv 2020.02.06.937458. doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.06.937458 Měkké tkáně odhalují přesný tvar a velikost lebečního hřebínku tohoto pterosaura.Victor Beccari, Felipe Lima Pinheiro, Ivan Nunes, Luiz Eduardo Anelli, Octávio Mateus & Fabiana Rodrigues Costa (2021). Osteology of an exceptionally well-preserved tapejarid skeleton from Brazil: Revealing the anatomy of a curious pterodactyloid clade. PLoS ONE. 16 (8): e0254789. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0254789
Odkazy
Reference
Literatura Martill, D. M., Bechly, G. and Loveridge, R. F. (2007). The Crato fossil beds of Brazil: window into an ancient world. Cambridge University Press. , Campos, D. A.; and Kellner, A. W. A. (1997). "Short note on the first occurrence of Tapejaridae in the Crato Member (Aptian), Santana Formation, Araripe Basin, Northeast Brazil". Anais da Academia Brasileira Ciências. 69 (1): 83–87.
Externí odkazy
Článek o lebečním hřebeni tupandaktyla na webu Pterosaurologist
Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Organismy žijící v křídě