Indiana

Indiana (anglická výslovnost , oficiálně ) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (7,0 milionu) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 75,1 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s přibližně 901 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (275 tisíc obyv.), Evansville (116 tisíc obyv.), Carmel (106 tisíc obyv.), Fishers (105 tisíc obyv.) a South Bend (103 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera. Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.

Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.

Historie Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.

Symboly Další symboly Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.

Geografie Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.

Ekonomika

V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Indiany přibližně 545,234 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 78 188 dolarům na obyvatele.

Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Indianě 71 957 amerických dolarů a příjem na obyvatele 38 351 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 12,2 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 63,7 % obyvatel ve věku 16 let a více.

Bydlení

V roce 2025 bylo v Indianě odhadováno 3 052 602 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 70,6 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 218 200 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 062 dolarů.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.

Vývoj počtu obyvatel Indiany:

Rok Počet obyvatel 1970 5 193 669 1980 5 490 224 1990 5 544 159 2000 6 080 485 2010 6 483 802 2020 6 785 528 2025 (odhad) 6 973 333

Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Indiany z 6 483 802 na 6 785 528, tedy o 301 726 obyvatel neboli 4,7 %. Podle odhadu United States Census Bureau měla Indiana k 1. červenci 2025 celkem 6 973 333 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 187 805, neboli přibližně 2,8 %, a oproti roku 2010 o 489 531, neboli 7,6 %.

V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 6,3 % populace Indiany a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 10,3 % obyvatel ve věku pěti let a více.

Rasové a etnické složení

Rasové složení obyvatelstva Indiany podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:

Skupina 2010 2020 Běloši 84,3 % 77,2 % Afroameričané 9,1 % 9,6 % Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky 0,3 % 0,4 % Asijští Američané 1,6 % 2,5 % Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů méně než 0,1 % méně než 0,1 % Jiná rasa 2,7 % 3,9 % Dvě nebo více ras 2,0 % 6,4 %

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace v roce 2010 a 8,2 % populace v roce 2020.

Věk a pohlaví

Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 22,6 % obyvatel Indiany a osoby ve věku 65 let a více 18,4 %. Ženy představovaly 50,7 % obyvatelstva.

Vzdělání

V období 2020–2024 mělo 90,4 % obyvatel Indiany ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 29,5 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.

Náboženství Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.

Křesťané — 82 % protestanti — 62 % baptisté — 15 % metodisté — 10 % luteráni – 6 % letniční církve — 3 % menonité – 1 % jiní protestanti – 23 % římští katolíci — 19 % jiní křesťané — 1 % jiná náboženství — <1 % bez vyznání — 17 %

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky státu Indiana

Kategorie:Státy v USA Kategorie:Východní severní státy