Erich hrabě von Kielmansegg ( Erich Ludwig Friedrich Christian Reichsgraf von Kielmansegg) (13. února 1847 Hannover – 5. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik ze staré šlechtické rodiny. Jako absolvent práv působil od roku 1870 ve státních službách a zastával funkce v několika zemích c. k. monarchie. V letech 1889–1911 byl místodržitelem v Dolním Rakousku s přestávkou v roce 1895, kdy byl krátce předsedou vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga) a ministrem vnitra Předlitavska.
Biografie náhled|vlevo|Hrabě Erich von Kielmansegg jako nově jmenvaný místodržitel v Dolním Rakousku (titulní strana týdeníku Wiener Salonblatt, 22..12.1889) Pocházel ze staré německé šlechtické rodiny, otec Eduard von Kielmansegg (1804–1879) byl ministerským předsedou Hannoverského království. Díky svým starším bratrům, kteří vstoupili do služeb rakouské armády a námořnictva, přesídlil Erich v roce 1866 do Vídně a vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. V roce 1870 nastoupil do státních služeb jako adjunkt na místodržitelství v Dolních Rakousích. V letech 1871–1872 působil u okresního hejtmanství v Bruck an der Leitha a poté se vrátil na dolnorakouské místodržitelství. Krátce působil jako sekretář v úřadu předsedy vlády (1874–1875) a v letech 1876–1881 byl okresním hejtmanem v Badenu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1879; s. 322 dostupné online Dále byl okresním hejtmanem v Sechshausu na předměstí Vídně (1881–1882, zde podporoval sloučení předměstských obcí s Vídní a vytvoření Velké Vídně, což bylo realizováno až v roce 1890). V roce 1882 byl přeložen do Černovic, kde byl jmenován vládním radou zemské vlády v Bukovině.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1883; Vídeň, 1882; s. 500 dostupné online Zde strávil tři roky a v roce 1885 se s titulem dvorního rady stal zástupcem místodržitele v Korutansku.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1885; s. 283 dostupné online O rok později byl povolán do Vídně, kde se stal ministerským radou na ministerstvu vnitra (1886) a v červnu 1889 byl jmenován sekčním šéfem.
V říjnu 1889 byl jmenován místodržitelem Dolního RakouskaWiener Salonblatt, 22. prosince 1889; Vídeň; 1889; s. 1–2 dostupné online a v této funkci s krátkou přestávkou působil více než dvacet let. Jako místodržitel byl zároveň předsedou zemské školní rady a prezidentem zemského finančního ředitelství, zastával také další funkce v různých institucích a organizacích. Jeho oficiální rezidencí byl v té době palác v ulici Herrengaße 11.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1889; s. 396 dostupné online
náhled|vlevo|Hraběnka Anastasia von Kielmansegg, rozená Lebedeff (titulní strana týdeníku Wiener Salonblatt, 5.9.1897) Dne 20. června 1895 se stal předsedou vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga. Kromě toho v ní obsadil i post ministra vnitra Předlitavska. V čele vlády setrval do 30. září 1895. Šlo o úřednický kabinet, který měl jen překlenout dočasné období do sestavení nové trvalejší vládní většiny, která se pak našla v podobě vlády Kazimíra Badeniho.
náhled|vlevo|Hrobka rodiny Kielmansegg na hřbitově v Döblingu Po odchodu z vlády se vrátil na pozici místodržitele Dolního Rakouska, na níž setrval až do roku 1911.Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen.org dostupné online Zaváděl zde správní reformy, které potom byly aplikovány i v jiných zemích monarchie. Zasloužil se i o regulaci Dunaje v okolí Vídně (zřízení koryta Donaukanalu) i řeky Wien. Politicky byl orientován liberálně, ale nebyl aktivní ve stranickém životě. Vystupoval ovšem proti sociálním demokratům a neúspěšně se snažil rovněž bránit nástupu Karla Luegera na post vídeňského starosty.
Po odchodu do výslužby v roce 1911 žil nadále trvale ve Vídni, bydlel v domě Rathausstraße 13 v prvním vídeňském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt; Vídeň, 1914; s. 686 dostupné online Zůstal aktivní ve veřejném životě a od roku 1912 byl prezidentem nově založené Rakouské realitní banky (Österreichische Immobiliar Bank). Zemřel ve Vídni 5. února 1923 ve věku 75 let na zápal plic, pochován byl v rodinné hrobce na hřbitově v Döblingu.Wiener Salonblatt, 10. února 1923; Vídeň, 1923 dostupné online
Rodina Během svého působení v Bukovině se v Černovicích v roce 1884 oženil s ruskou šlechtičnou Anastasií von Lebedeff (1860–1912).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 481 dostupné onlineWiener Salonblatt, 5. září 1897; Vídeň, 1897; s. 1–2 dostupné online Anastasia byla později jmenována c. k. palácovou dámou a nositelkou Alžbětina řádu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1902; Gotha, 1901; s. 416 dostupné online Jejich manželství zůstalo bezdětné.
Jeho starší bratr Alexander (1833–1914) sloužil u c. k. námořnictva, uplatnil se také v diplomacii a mimo aktivní službu dosáhl nakonec hodnosti kontradmirála (1913).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 510–513 (heslo Alexander Friedrich von Kielmansegg) ISBN 3-7648-2519-7 Další bratr Oswald (1838–1896) byl důstojníkem c. k. armády, aktivní kariéru zakončil jako velitel jezdecké brigády v PrazeSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 141 dostupné online a získal hodnost polního podmaršála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 85 dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul říšského hraběte, který rodina získala v roce 1723. V roce 1875 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1875; s. 191 dostupné online a jako dolnorakouský místodržitel obdržel v roce 1890 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Byl nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí a jako dlouholetý dolnorakouský místodržitel získal čestné občanství v řadě měst a obcí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 449 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 596 dostupné online V roce 1917 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 401 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1892) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Královského řádu Viktoriina (Spojené království) 60x60pixelů rytíř Řádu Bílého orla (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svaté Anny (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu knížete Danila I. (Černá Hora) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů velkokříž Domácího řádu vendické koruny (Meklenbursko) 60x60pixelů velkokříž Domácího řádu Albrechta Medvěda (Anhaltsko) 60x60pixelů Řád bílého slona I. třídy (Siamské království) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) alt=|60x60pixelů Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Erich von Kielmansegg na webu Rakouského parlamentu
Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Ministři vnitra Předlitavska Kategorie:Ministerští předsedové Předlitavska Kategorie:Protestanti Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Zemřelí na zápal plic Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození 13. února Kategorie:Narození v Hannoveru Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži