náhled|100px|vpravo|Struktura mravenčanového aniontu Mravenčan (neboli formiát či methanoát) je sůl kyseliny mravenčí. Většina z nich je ve vodě dobře rozpustná. Výraz formiát se také používá pro estery kyseliny mravenčí.
Výroba Většinu mravenčanů lze připravit reakcí kyseliny s kovem. Příklady těchto reakcí jsou: 2 HCOOH + Zn → Zn(HCOO)2 + H2 6 HCOOH + 2 Fe → 2 Fe(HCOO)3 + 3 H2 Reakce takto probíhá se všemi kovy, které jsou v Beketovově řadě kovů nalevo od vodíku, tedy reaktivnější, než je vodík. Reakce probíhají i se solemi slabých kyselin (nebo s hydroxidy či oxidy) kovů ušlechtilých i neušlechtilých: CuCO3 + 2 HCOOH → Cu(HCOO)2 + CO2 + H2O NaOH + HCOOH → HCOONa + H2O Pro reakci s čistými ušlechtilými kovy je třeba použít oxidační činidlo, vhodným příkladem je zejména peroxid vodíku: Cu + H2O2 + 2 HCOOH → Cu(HCOO)2 + H2O Při přebytku peroxidu vodíku se však mravenčan začne rozpadat za vzniku černého oxidu měďnatého a malého množství nazelenalého uhličitanu měďnatého, které reagují s kyselinou mravenčí.
Vznik esterů Kyselina mravenčí reaguje s příslušným alkoholem a vzniká ester, přičemž se ještě odštěpí z karboxylové skupiny OH, a z alkoholové skupiny H, čímž vznikne voda. Tato reakce probíhá sama, díky oxoniovým iontům v kyselině mravenčí, nicméně reakce probíhá podstatně rychleji za přítomnosti silné kyseliny, obvykle kyseliny sírové, která napomáhá při odštěpování vody. Reakce probíhá takto: HCOOH + HOR —H2SO4→ HCOOR + H2O
Příklady mravenčan sodný HCOONa mravenčan draselný HCOOK mravenčan vápenatý (HCOO)2Ca mravenčan hořečnatý (HCOO)2Mg mravenčan hlinitý (HCOO)3Al
Estery mravenčan methylnatý HCOOCH3 mravenčan ethylnatý HCOOC2H5
Externí odkazy
Kategorie:Estery karboxylových kyselin Kategorie:Soli karboxylových kyselin Kategorie:Karboxylátové anionty