Mistrovství světa v alpském lyžování () je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.
Historie náhled|Erika Mahringerová na MS 1954 v Åre Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.
Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.
V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.
Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019 v Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.
Místo konání Rok dějiště stát mistrovství světa 1931 Mürren Mistrovství světa v alpském lyžování 1931 1932 Cortina Mistrovství světa v alpském lyžování 1932 1933 Innsbruck Mistrovství světa v alpském lyžování 1933 1934 Svatý Mořic Mistrovství světa v alpském lyžování 1934 1935 Mürren Mistrovství světa v alpském lyžování 1935 1936 Innsbruck Mistrovství světa v alpském lyžování 1936 1937 Chamonix Mistrovství světa v alpském lyžování 1937 1938 Engelberg Mistrovství světa v alpském lyžování 1938 1939 Zakopané Mistrovství světa v alpském lyžování 1939 1941 Cortina1) || Mistrovství světa v alpském lyžování 1941|- | 1948 || Svatý Mořic || || Zimní olympijské hry 1948 |- | 1950 || Aspen || Spojené státy || Mistrovství světa v alpském lyžování 1950 |- | 1952 || Oslo || || Zimní olympijské hry 1952 |- | 1954 || Åre || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1954 |- | 1956 || Cortina || || Zimní olympijské hry 1956 |- | 1958 || Badgastein || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1958 |- | 1960 || Squaw Valley|| Spojené státy || Zimní olympijské hry 1960 |- | 1962 || Chamonix || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1962 |- | 1964 || Innsbruck || || Zimní olympijské hry 1964 |- | 1966 || Portillo || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1966 |- | 1968 || Grenoble || || Zimní olympijské hry 1968 |- | 1970 || Val Gardena || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1970 |- | 1972 || Sapporo || || Zimní olympijské hry 1972 |- | 1974 || Svatý Mořic || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1974 |- | 1976 || Innsbruck || || Zimní olympijské hry 1976 |- | 1978 || Garmisch || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1978 |- | 1980 || Lake Placid || Spojené státy || Zimní olympijské hry 1980 |- | 1982 || Schladming || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1982 |- | 1985 || Bormio || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1985 |- | 1987 || Crans-Montana || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1987 |- | 1989 || Vail || Spojené státy || Mistrovství světa v alpském lyžování 1989 |- | 1991 || Saalbach || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1991 |- | 1993 || Morioka || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1993 |- | 1996 || Sierra Nevada || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1996 |- | 1997 || Sestriere || || Mistrovství světa v alpském lyžování 1997 |- | 1999 || Vail || Spojené státy || Mistrovství světa v alpském lyžování 1999 |- | 2001 || St. Anton || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2001 |- | 2003 || Svatý Mořic || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2003 |- | 2005 || Bormio || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2005 |- | 2007 || Åre || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2007 |- | 2009 || Val-d’Isère || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2009 |- | 2011 || Garmisch || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2011 |- | 2013 || Schladming || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2013 |- | 2015 || Vail a Beaver Creek || Spojené státy || Mistrovství světa v alpském lyžování 2015 |- | 2017 || Svatý Mořic || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2017 |- | 2019 || Åre || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2019 |- | 2021 || Cortina || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2021 |- | 2023 || Courchevel a Méribel || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2023 |- | 2025 || Saalbach || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2025 |- | 2027 || Crans-Montana || || Mistrovství světa v alpském lyžování 2027 |- |colspan=4 align=left| 1) – výsledky anulovány FIS''
Pořadatelství Do roku 2023 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.
Stát Pořadatelství mistrovství světa poprvé naposledy plánované celkem samostatně s olympiádou 9 8 1 1931 2017 2027 9 7 2 1933 2013 2025 7 6 1 1932 2021 6 4 2 1950 2015 5 4 1 1937 2023 3 3 0 1954 2019 2 2 0 1978 2011 2 1 1 1972 1993 1 1 0 1939 1 1 0 1966 1 1 0 1996 1 0 1 1952 Celkem 47 37 10 1931 2023
Disciplíny
1931–1980 Disciplína MS31 MS32 MS33 MS34 MS35 MS36 MS37 MS38 MS39 OH48 MS50 OH52 MS54 OH56 MS58 OH60 MS62 OH64 MS66 OH68 MS70 OH72 MS74 OH76 MS78 OH80 Muži Kombinace • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Sjezd • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Obří slalom • • • • • • • • • • • • • • • • Ženy Kombinace • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Sjezd • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Obří slalom • • • • • • • • • • • • • • • • Počet disciplín 46666666666688888888888888
1982–2023 Disciplína 82 85 87 89 91 93 96 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17 19 21 23 Muži Kombinace • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Sjezd • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Obří slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Super-G • • • • • • • • • • • • • • • • • • Paralelní závod • • Ženy Kombinace • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Sjezd • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Obří slalom • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Super-G • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Paralelní závod • • Soutěž týmů • • • • • • • • • Počet disciplín881010109101010101011111011111111111313
Lyžaři podle vítězství Deset mužů a žen s nejvyšším počtem vítězných závodů na světových šampionátech – počtem titulů mistra světa, včetně týmových závodů. Tučně jsou zvýrazněni aktivní lyžaři a historicky nejvyšší počet medailí v rámci všech medailistů daného umístění. Muži lyžař stát od do zlato stříbro bronzcelkem 1. Marcel Hirscher 2013 2019 7 4 – 11 2. Toni Sailer 1956 1958 7 1 – 8 3. Jean-Claude Killy 1966 1968 6 – – 6 4. Kjetil André Aamodt 1991 2003 5 4 3 12 5. Aksel Lund Svindal 2005 2019 5 2 2 9 6. Gustav Thöni 1972 1976 5 2 – 7 7. Ingemar Stenmark 1976 1982 5 1 1 7 8. Ted Ligety 2009 2015 5 – 2 7 9. Marc Girardelli 1985 1996 4 4 3 11 10. Pirmin Zurbriggen 1985 1989 4 4 1 9 </div>
Ženy lyžařka stát od do zlato stříbro bronzcelkem 1. Christl Cranzová 1934 1939 12 3 – 15 2. Mikaela Shiffrinová 2013 2023 7 4 3 14 3. Marielle Goitschelová 1962 1968 7 4 – 11 4. Anja Pärsonová 2001 2011 7 2 4 13 5. Erika Hessová 1980 1987 6 – 1 7 6. Annemarie Moser-Pröllová 1970 1980 5 2 2 9 7. Janica Kostelićová 2003 2005 5 – – 5 8. Tina Mazeová 2009 2015 4 5 – 9 9. Hanni Wenzelová 1974 1980 4 3 2 9 10. Pernilla Wibergová 1991 1999 4 1 1 6 </div>
Lyžaři podle medailí Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2023.
Muži náhled|Marcel Hirscher s dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí z MS 2017 ve Svatém Mořici, kde vyhrál slalom i obří slalom a druhý skončil v superkombinacináhled|upright|Kathrin Zettelelová, mistryně světa v superkombinaci na MS 2009 Lyžařstátcelkem zlato stříbro bronzKjetil André Aamodt 12 543Marc Girardelli 11 443Lasse Kjus 11 380Marcel Hirscher 9 540Aksel Lund Svindal 9 522Pirmin Zurbriggen 9 441Toni Sailer 8 710Émile Allais1) 8 440Gustav Thöni 7 520Ingemar Stenmark 7 511Ted Ligety 7 502Rudolf Rominger1) 7 412David Zogg1) 7 340Benjamin Raich 7 241Alexis Pinturault 7 214Jean-Claude Killy 6 600Stein Eriksen 6 411Hermann Maier 6 321Karl Schranz 6 321Guy Périllat 6 231Marco Schwarz 6 114Günther Mader 6 015Bode Miller 5 410Anton Seelos1) 5 410James Couttet 5 122Otto Furrer1) 5 1221) –
Ženy Lyžařkastátcelkem zlato stříbro bronzChristl Cranzová1,2) 15 1230Mikaela Shiffrinová 14 743Marielle Goitschelová 11 740Anja Pärsonová11 713Annemarie Moser-Pröllová 9 522Tina Mazeová 9 450Hanni Wenzelová 9 432Lindsey Vonnová 8 233Lara Gutová-Behramiová8 233Lisa Reschová1) 8 143Erika Hessová 7 601Renate Götschlová 7 232Käthe Graseggerová1) 7 016Pernilla Wibergová 6 411Inge Wersin-Lantschnerová1) 6 330Vreni Schneiderová6 321Annie Famoseová6 123Nicole Hospová 6 123Janica Kostelićová5 500Trude Jochum-Beiserová5 320Anna Fenningerová5 311Wendy Holdenerová5 230Anny Rüeggová1) 5 212Maria Höfl-Rieschová5 203Frieda Dänzerová5 131Petra Vlhová5 131Marlies Schildová 5 122Corinne Suterová5 122Mateja Svetová5 113Nini von Arx-Zoggová1) 5 041Julia Mancusová5 023Anita Wachterová5 0231) –
Státy podle medailí Aktualizováno po skončení Mistrovství světa 2023. Muži Poř. stát zlato stříbro bronz celkem 1. 56 57 52 165 2. 35 37 41 113 3. 26 28 19 73 4. 24 20 12 56 5. 15 14 15 44 6. 13 5 11 29 7. 8 14 17 39 8. 6 3 8 17 9. 4 4 3 11 10. 4 3 5 12 11. 1 5 4 10 12. 1 2 2 5 13. 1 0 1 2 14. 1 0 0 1 15. 0 1 2 3 16. 0 1 1 2 0 1 1 2 0 1 1 2 19. 0 1 0 1 20. 0 0 1 1Celkem 196 197 196 589 Ženy Poř. stát zlato stříbro bronz celkem 1. 42 47 49 138 2. 36 36 24 96 3. 25 24 28 77 4. 20 24 18 62 5. 17 23 25 65 6. 12 4 3 19 7. 11 5 10 26 8. 7 11 11 32 9. 6 5 1 12 10. 5 0 0 5 11. 4 4 3 11 4 4 3 11 13. 2 2 9 13 14. 1 3 1 5 15. 1 2 3 6 16. 1 1 2 4 17. 1 0 0 1 18. 0 2 2 4 19. 0 0 2 2Celkem 197 198 194 589
Smíšená soutěž Poř. stát zlato stříbro bronz celkem 1. 3 3 0 6 2. 2 0 1 3 3. 1 1 0 2 4. 1 0 2 3 5. 1 0 1 2 6. 1 0 0 0 7. 0 3 3 6 8. 0 1 1 2 9. 0 1 0 1 10. 0 0 1 1Celkem 9 9 9 27
Celkově Poř. stát zlato stříbro bronz celkem 1 101 107 101 309 2 72 73 66 211 3 48 52 38 138 4 35 38 47 120 5 31 28 36 95 6 27 23 21 71 7 24 26 27 77 8 17 11 21 49 9 16 8 9 32 10 6 6 2 14 11 6 2 2 10 12 5 9 7 21 13 4 4 3 11 4 4 3 11 15 1 4 1 6 16 1 3 5 9 17 1 2 2 5 18 1 1 2 4 19 1 0 1 2 1 0 1 2 21 0 1 1 2 0 1 1 2 23 0 1 0 1 24 0 0 2 2Celkem 402 404 399 1205 Pořadí bez olympijských her 1948–1980