Chase Aircraft Company byla americká společnost založená v roce 1943, která se zabývala převážně konstrukcí kluzáků a transportních letadel. Společnost koupil v roce 1951 Henry J. Kaiser, který hledal prostor k další expanzi svého podnikání. Plány na výrobu letounů C-123 pro letectvo Spojených států amerických však selhaly, protože vláda zrušila svou objednávku kvůli jeho skandálu. Společnost proto byla v roce 1954 uzavřena. Následnická společnost, která se jmenovala Stroukoff Aircraft, pokračovala ve svém působení na poli experimentálních letounů až do svého uzavření v roce 1959.
První výrobky Společnost byla založena v New Yorku v roce 1943 ruským emigrantem, který se jmenoval Michael Stroukoff, a který působil ve funkci presidenta i hlavního konstruktéra společnosti,Gunston 1987, str. 146. Prvním letounem společnosti Chase byl útočný kluzák XCG-14, vyrobeny pro USAAF (United States Army Air Forces). Letoun poprvé vzlétnul v lednu 1945.Jane 1951, str. 214 Vývoj vylepšené větší verze pokračoval po následující dva roky, přičemž společnost přesídlila do Trentonu v New Jersey v roce 1946.Institute of the Aeronautical Sciences, 1948. Aeronautical Engineering Review, Volume 7, str. 9 Poté byl letoun XCG-14 nahrazen větším a těžším letounem XG-18,Mitchell 1992, str. 164. což byl první celokovový transportní kluzák na světě.World Aircraft Information Files, File 891 Sheet 26. London: Bright Star Publishing.
náhled|vpravo|Chase YC-122 V roce 1949 se letectvo Spojených států rozhodlo, že již nebude dále používat kluzáky pro dopravu mužů a zbraní na bojiště. Proto byl kluzák XG-18 upraven přidáním dvojice hvězdicových motorů. Letoun byl přeznačen na YC-122 Avitruc. Byly vyrobeny 3 prototypy a jeden předvýrobní stroj. Přes příznivé hodnocení zkoušek letectvo přehodnotilo svůj požadavek na malé transportní letouny a rozhodlo se nepokračovat ve výrobě tohoto letounu. Jeden letoun YC-122 však byl později upraven na stroj Hiller X-18, což byl experimentální konvertoplán se svislým startem (VTOL).Kuhn 1960, str. 259.
XG-20 a první proudový transportní letoun Mezitím Stroukoff navrhl třetí, ještě větší, útočný kluzák s označením XG-20. Byl to největší kluzák postavený ve Spojených státech a také poslední bojový kluzák postavený pro ozbrojené síly USA.Sergievsky 1998, str. 128 V době kdy byl typ XG-20 připraven k letovým zkouškám, bylo rozhodnuto, že kluzáky jsou jako zbraň zastaralé a dva vyrobené letouny byly dány k dispozici pro další úpravy. První prototyp XG-20 byl osazen dvojicí hvězdicových motorů, které byly větší a výkonnější než ty, které byly namontovány na letoun YC-122. Letoun dostal nové označení XC-123.Andrade 1979, str. 87.
Druhý prototyp kluzáku XG-20, poté, co byl veřejně vystaven na letecké základně Pope během cvičení Swarmer na počátku roku 1950,Shrader 1953, str. 136. byl určen pro mnohem radikálnější proměnu. Na každé křídlo byla namontována gondola z bombardéru, každá pro dvojici proudových motorů J47. Letoun poprvé vzlétl na počátku roku 1951 pod označením XC-123A a stal se prvním americkým transportním letounem s proudovým pohonem.Pattillo 2000, str. 165–166.
Kaiser a finanční skandál náhled|vlevo|Henry J. Kaiser Zatímco letoun XC-123A se od počátku ukázal jako nevyhovující a neekonomický pro sériovou výrobu, letoun XC-123 okamžitě silně zaujal USAF, které objednalo dalších 5 předvýrobních strojů označených C-123B. Vyhlídka na další následující velké objednávky však narážela na nedostatečné kapacity továrny Chase, kde nebyl dostatečný prostor na výrobu velkého množství letounů. Proto v roce 1951 koupila 49 procent společnosti Chase společnost Kaiser-Frazer, která tak získala kontrakt na výrobu 300 letounů C-123B v Kaiserově továrně Willow Run v Michiganu. Chase se stala konstrukční kanceláří společnosti, přičemž Stroukoff zůstal ve firmě jako hlavní inženýr.
Nicméně v době, kdy bylo ve výrobě prvních 8 sériových strojů, probíhala řada slyšení senátu Spojených států, které se týkaly zvýšených nákladů společnosti Kaiser-Frazer jako subdodavatele společnosti Fairchild.Life 6. července 1953, str. 22 Kaiser byl totiž dříve druhým dodavatelem letounů společnosti Fairchild C-119 a letouny vyrobené společností Kaiser byly výrazně dražší než letouny vyrobené společností Fairchild. Letouny C-119 vyrobené společností Kaiser-Frazer stály 1,2 miliónu dolarů, zatímco letouny vyrobené u společnosti Fairchild stály jenom 260 000 dolarů.
Výsledkem těchto slyšení bylo zrušení kontraktů u společnosti Kaiser jak na letouny C-119, tak i na letouny C-123 v červnu 1953 navzdory tomu, že letectvo již utratilo 30 miliónů dolarů na přípravu výroby letounů C-123 a dalších 40 miliónů dolarů již bylo vyčleněno na výrobu dílů letounů.AVIATION: The Ax for Willow Run . Time Magazine, 6. července 1953 Na zakázku na letoun C-123 byla vypsána nová soutěž, kterou vyhrála společnost Fairchild,Gunston 1977, str. 164. která letouny C-123 vyráběla pod vlastním jménem. Letoun C-123 se tak dočkal rozsáhlé výroby u společnosti Fairchild a významně letectvu posloužil během války ve Vietnamu.Adcock 1992, str. 8–21
Rozpuštění společnosti Společnost Kaiser-Frazer mezitím koupila zbývajících 51% podílů společnosti Chase Aircraft, přičemž plánovala provozovat společnost jako dceřinou společnost vlastněné firmy Willys Motors. Prodej byl uzavřen 2. září 1953 po zrušení kontraktů od letectva.Ward's automotive yearbook, Volume 16 (1954), str. 121.
Bez kontraktu na letouny C-123 bylo posléze oznámeno, že společnost bude uzavřena 31. ledna 1954.Kaiser To Close Chase Plant In New Jersey. American Aviation, Volume 17 (1953), str. 15. Stroukoff však získal budovy a zbývající majetek společnosti Chase a zahájil činnost vlastní společnosti pod názvem Stroukoff Aircraft. Tato společnost pracovala na experimentálních verzích letounu C-123.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Fairchild Aircraft Fairchild C-123 Provider
Externí odkazy
Chase / Stroukoff na stránkách 1000aircraftphotos.com
Kategorie:Američtí letečtí výrobci Kategorie:Zaniklé firmy v USA Kategorie:Firmy založené roku 1943 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1954 Kategorie:Trenton