náhled|Mladý stromek – odrůda Mio (zákrsek) Jabloň domácí (Malus domestica) je ovocný strom z čeledi růžovitých. Jeho plody jablka jsou v mírném klimatickém pásu jedněmi z nejpěstovanějších a nejoblíbenějších. Je pěstována v mnoha odrůdách. Podle nedávných výzkumů vznikly současné odrůdy jabloní vývojem ze středoasijského druhu Malus sieversii, bez významnější účasti jiných druhů (tedy ne např. hybridizací). Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd, známé jsou např. Jonathan, Ontario, Golden Delicious, Spartan. Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou. V roce 2003 rostlo v ovocných sadech 9 945 883 jabloní.http://www.olomouc.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B0038812C/$File/212814.pdf V ČR vyšlechtěné odrůdy jabloní jsou populární i ve světě.
Pěstování a konzumace Jablka jsou důležitou součástí lidského jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje, aromata do jiných jídel. Jablka mají také zdravotní význam – obsahují celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu – v populární literatuře a časopisech se opakuje často doporučení konzumovat nejméně jedno jablko denně.
Odrůdy jabloní Pomologické znaky odrůd Stromy různých odrůd značně liší co do velikosti koruny, bujnosti růstu, habitu koruny, vzhledu letorostů a plodnosti. Některé konkrétní odrůdy jsou si ale velmi podobné v těchto ohledech. Velikostně lze například najít odrůdy obvykle velké jako Northern Spy nebo malé, jako Oldenburgovo. Stromy některých odrůd jsou rovnoměrně plodné, u dalších odrůd se objevuje tendence k střídavé plodnosti. Lokalita má přitom značný vliv na plodnost odrůdy, jak v klimatu tak v půdních a vlhkostních podmínkách, k nimž může být ta která odrůda nejlépe přizpůsobena.
Mezi pojmy používané při popisu plodů odrůd jabloní (v pomologii) jsou důležité především tyto: velikost, forma, barva povrchu plodu, textura a barva dužniny, chuť a kvalita dužniny, tvar dutiny a forma osemení. Velikost plodu je vyjádřena slovy zvláště velké, velké, spíše střední, střední, menší střední, malá a velmi malá. Tyto termíny jsou, samozřejmě, relativní, proto nemohou být definovány. Wolf River je příkladem velmi velkého jablka. Baldwin a Jonathan jsou příklady středně velkých plodů. Při popisu formy jablka jsou používány termíny kulaté, zploštělé, kónické, vejčité, podlouhlé, soudkovité, a zkosené v odkazu na vzhled směrem k svislé ose kolmo k linii pohledu. Kulaté jablko je to, který se jeví okrouhlé, zploštělé je to, který se jeví mírně zploštělé. Kónické jablko je to, které se výrazně zužuje směrem ke konci květu. Vejčité jablko je ve tvaru vejce. To znamená, že jedna strana plodu se zužuje směrem ke stonku a druhá rozšiřuje ke květu. Podlouhlé jablko je to, jehož výška směrem od stopky ke konci květu je větší než příčný průměr. Soudkovitý plod je náhle zploštělý na konci. Zkosený plod je ten, jehož vertikální osa je skloněna šikmo. Podmínky pravidelné a nepravidelné se používají k popisu formy, když je jablko je zobrazeno v pravém úhlu k příčnému průměru. Pokud je forma je téměř kruhová, jablko je nazývané pravidelné, pokud je to eliptické nebo hranaté, plod je nazýván nepravidelným.
Barva plodu určité odrůdy se bude lišit v závislosti na podmínkách, v nichž se pěstuje. Nicméně, ovoce dané odrůdy obvykle má určité vlastnosti barvy, které se jeví jako různé od ostatních. Při popisu barvy jablka je rozdíl je obvykle vyjádřen jako základní barva a barvou krycí. Základní barva je často žlutá nebo světle zelená. Krycí barva, je barva, která u některých odrůd překrývá základní barvu v podobě líčka, žíhání, mramorování, pruhů, rozmytých skvrn. Jde obvykle o nějaký odstín červené barvy. Termín líčko se používá k označení, že povrch je pokryt načervenalým odstínem, který je dost výrazný. Barva jablek je také ovlivněna body nacházejícími se na pokožce plodu. Tyto skvrnky jsou nazývány lenticelami. Toto tečkování, lenticely, mohou být zřetelné nebo nevýrazné, to znamená, že mohou body vystupovat viditelně, nebo mohou být sotva postřehnutelné, barvy mohou být bílé, šedé nebo červenohnědé. Pokud jsou tečky ve tvaru hvězdy jsou nazývány hvězdicovité. Poznávacím znakem je i rzivost slupky, která může být pro některé odrůdy typická.
Barva dužniny je dalším charakteristickým odrůdovým znakem. Dužnina může být bílá, jako u McIntosh a Fameuse, může být s nádechem žluté, ta jako má Jonathan a Baldwin, nebo to může být nazelenalá bílá, stejně jako u Rambo. U několika odrůd je dužnina žíhaná červeně. Textura dužniny jablek se výrazně liší, je jemná nebo hrubě zrnitá (Boskoopské červené), křehká, pevná nebo měkká. Kromě toho dužnina může být šťavnatá, jako má Jonathan, nebo může postrádat šťavnatost, být suchá, tak jako dužnina plodů Ben Davis.
Chuť dužniny může být kyselá, jako je tomu v případě odrůdy Astrachán červený, nakyslá, jako je tomu v případě Jonathanu, nebo sladká, což znamená, že kyselina jsou téměř zcela nedostačující. Při popisu kvality dužniny jsou používány termíny dobrá (Ontario, Prima), harmonická, velmi dobrá, vynikající. Ovšem jablko popisované jako velmi dobré může mít někdy pouze průměrnou kvalitu dužniny.
Odrůdy jabloní
Je známo více než 7500 kultivarů jabloní. Liší se nejen plody a plodností, ale i způsobem a rychlostí růstu, vhodností do daných půdních a klimatických podmínek, odolností vůči chorobám i dalšími znaky. Za významné je považováno zda jablka jsou vhodná spíše pro vaření, přímou konzumaci, nebo jablečný mošt a cider. Důležitým kritériem je obliba daných odrůd jabloní spotřebiteli, která je významná při výběru množitelského materiálu školkami.
Půdy vhodné pro jabloňové sady Výběr půdy vhodné pro komerční sady by měla být pečlivě zvážen. Je samozřejmě pravda, že se jabloním daří na nejrůznějších půdách. Kdo plánuje jen malý domácí ovocný sad může použít k tomuto účelu i takové půdy, která není úplně vhodná. Na druhé straně člověk, který zakládá komerční sad nebude, zpravidla, používat půdu, která je vadná v nějakém ohledu a nebude se pokoušet o rozsáhlé experimenty při výsadbě.
Obecně platí, že jabloním se daří nejlépe v hluboké, propustné , štěrkovité až kamenité půdě. Prof F. A. Waugh tvrdí, že zpravidla štěrkovité půdě, která je poměrně bohatá na výživu. Štěrkové a kamenité půdy jsou obvykle propustné lehké půdy.
Hloubka půdy je velmi důležitým požadavkem při výběru místa pro komerční jablečný sad. Ačkoliv dobré, hluboké půdy jsou vhodné pro téměř všechny plodiny, jsou nezbytné pro pěstování jabloní. Hlavní námitka k mělkým půdám je ta, že poskytuje nedostatečnou zásobu vlhkosti. V případě jednoletých rostlin se poškození suchem omezuje zpravidla na rok, ve kterém dochází k období sucha, v případě poškození stromů suchým obdobím může být zničeno úsilí na velkou řadu let. Růst stromů během daného roku závisí na stavu v předchozích letech. Strom není schopen přizpůsobit se suchu, a proto je mnohem vážněji poškozen suchem než byliny.
Půda by měla být také dobře odvodněná. Kořeny stromů rostou hlouběji, než je hloubka do které je půda dobře provzdušněná. Sprašové půdy jsou také vynikající a jsou zvažovány některými jako téměř ideální půda pro ovoce.
Terén Nadmořská výška je jedním z nejdůležitějších faktorů při určování vhodnosti polohy pro jablečný sad je vliv pozdních jarních mrazů a umístění sadu s ohledem na předcházení poškození z tohoto vlivu. Nadmořská výška je do značné míry určující nakolik pozdní jarní mrazy poškodí květy.
Sklon pozemku může mít vliv na poškození jarními mrazy. Je-li sklon je poměrně strmý a stromy jsou velké, mohou kvést stromy později na severním svahu než na jižním svahu.
Pěstební tvary Jabloně lze pěstovat v různých tvarech a různým způsobem upravovat koruny řezem a ohýbáním větví. Zřejmě nejrozšířenější v intenzivních výsadbách je pěstování zákrsků. V zahradách větších rozměrů lze efektivně využít extenzivní tvary s vyšší korunou ale i na práci náročné pěstování v ovocných stěnách (palmeta). Použití nějakého tvaru by mělo efektivně odpovídat především použitému materiálu, zvolenému prostředí, plánované údržbě a požadavkům na velikost a kvalitu sklizně.
Pěstební tvary kde je použito duté (kotlovitá) koruny mohou zlepšit zdravotní stav dřeviny a vyzrání plodů, je snazší údržba, tyto tvary jsou obvykle vhodnější. Dřeviny s použitím terminálu (4 nebo 5+1) v koruně lépe rostou a také se snáze nahrazují poškozené silnější větve.
Kotlovitá a pyramidální koruna náhled|Zákrsky s kotlovitou korunou. Pro účely tohoto popisu, může být považován ovocný strom za objekt složený ze dvou částí, a to kmene, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví a koruny, která obsahuje část stromu nad tímto bodem.
Ovocnář rozpoznává několik odlišných typů koruny. Jabloně se mohou prořezávat různě podle toho, zda jde o vysokokmen nebo zákrsek, nebo palmeto či vřetenovitý zákrsek. V případě, že půda je bohatá a stromy musí být ponechány, aby byly vzrůstem velmi velké, může být vysoká koruna nutná. Vysokokmeny mohou být správnou volbou v případě velmi vzrůstných odrůd, jako je North Spy. Omezování velikosti prořezáváním může mít za následek příliš bujný růst dřeva na úkor růstu plodů.
Moderní ovocnář proti vysokokmenům u jabloní však vznese námitky, že postřik vysokých stromů je pomalý, drahý a neefektivní. Sběr ovoce a prořezávání je náročné a další drobná péče je také drahá a není pravděpodobné, že by měla významné efekty. Téměř ve všech oblastech pěstování jabloní pěstitelé preferují stromy s nízkými tvary koruny. Hnojí půdu, obdělávají okolí dřevin, silně prořezávají a jsou obvykle schopni vyzískat stejně dobré výsledky s menšími stromy, pouze s poněkud větším počtem rostlin na akr.
U zákrsků jabloní jsou pěstovány dvě formy koruny, koruny s terminálem (pyramidální koruny) a otevřené koruny. Pyramidální koruny, mají hlavní vertikální větev, navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Bočních větvě vyrůstají z tohoto terminálu a tak je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.
Výhody koruny s terminálem jsou: Větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to je nemalá část stromu, a je proto méně poškozena koruna, než by tomu bylo v případě , ve srovnání s větví u otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce V případě, že strom je zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.
Nevýhody koruny s terminálem jsou: Je velmi obtížné udržet terminál poté co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a barva a chuť není tak dobrá, jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví je dřevo, které nese květní pupeny.
Výhody otevřené koruny: Méně větví které je třeba udržovat a ty co zůstávají jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky, obzvláště později, sběr ovoce, lze provést levněji a důkladněji Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby jabloně plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celém délce větve.