Lazar Widemann (také Widmann, Wideman, Widman; 13. prosince 1697, Plzeň, Habsburská monarchie – 29. ledna 1769, Křimice, Habsburská monarchie) byl český sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Byl nejvýznamnější a zřejmě nejtalentovanější z generace těsně navazující na Matyáše Bernarda Brauna. Pochován je u farního kostela ve Vejprnicích.
Život vlevo|náhled|267x267pixelů|Alabastrová soška Létó se svými dětmi Apollónem a Artemis, Los Angeles County Museum of Art (kolem 1742) Narodil se 13. prosince 1697 v Plzni, plzeňským měšťanům Kristiánovi a Markétě Widemannovým. Již od mládí spolupracoval spolu s otcem na různých dílech, především v Plzni, např. sochařská výzdoba morového sloupu na náměstí Republiky v Plzni. Tovaryšskou cestu podnikl do Itálie, Bavorska a Rakouska, kde v Salcburku získal v Donnerově dílně mramorářskou zručnost a technickou jistotu. První doložená zakázka pochází z roku 1736, jednalo se o výzdobu interiéru kostela sv. Vojtěcha ve Vejprnicích. K jeho nejvýznamnějším dílům patří výzdoba kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou, sochařská výzdoba interiéru a ohradní zdi kostela sv. Václava v Žinkovech či jezdecká socha sv. Jiří v boji s drakem u zámku v Křimicích. Sám sebe údajně zpodobnil ve tváři hříšníka doprovázejícího řezbu sv. Libora z hlavního oltáře kostela v Poříčí nad Sázavou. Zemřel 29. ledna 1769 na zámku v Křimicích. O dva dny později byl pochován u farního kostela ve Vejprnicích (hřbitov byl později zrušen a náhrobek odstraněn). Widemann tvořil ve stylu Brokoffově, častým zadavatelem jeho děl byl František Václav hrabě z Vrtby, pro něhož zhotovoval díla z pískovce, alabastru a slonoviny.
Dílo
Díla v rámci dílny otce Kristiána Widemanna
1714 – doplnění sochařské výzdoby Mariánského sloupu Kristiána W. z let 1680–1681, náměstí Republiky, Plzeň (sv. Petr z Alcantary, sv. Barbora a sv. František Xaverský) 1714 – část sochařské výzdoby Mariánského sloupu, Písek, (sv. Vavřinec, sv. František Xaverský a sv. Máří Magdalena, ostatní sochy jsou dílem Kristiána W.) kolem 1720 – řezby sv. Anny Samotřetí a sv. Barbory na konzolách v kostele sv. Petra a Pavla v Líšťanech (dílo Kristiána W. zřejmě s podílem syna Lazara) 1718–1719 – sochařská výzdoba portálu s postavami atlantů na severní straně zámku Příchovice (dílo zřejmě Kristiána W., levý atlant asi dílem syna Lazara) kolem 1720 – socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Mži ve Stříbře (na místě kopie, nejisté autorství, dílo zřejmě Kristiána W.)
Samostatné práce
kolem 1728–1730 – řezbářská a sochařská výzdoba areálu včetně kaple zámku v Dolní Lukavici (nejisté autorství kvůli torzálnímu stavu) 1733–1734 – sochařská výzdoba portálu konventu s postavami Herkula a Mucia Scaevoly, klášter Kladruby sochařská a řezbářská výzdoba areálu kostela sv. Vojtěcha ve Vejprnicích 1736–1738 – řezbářské a štukové postavy světců v interiéru 1740 – dvě vázy na ohradní zdi vedle soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava od otce Kristiána W. z doby kolem 1720 (dílna, značně poškozeno) 1762, 1765, 1767, 1769 – řezby světců na oltářích v interiéru náhled|Sloup Immaculaty v Žinkovech|313x313pixelůsochařská a řezbářská výzdoba kostela sv. Václava a náměstí v Žinkovech 1736–1738 – řezby světců na hlavním a bočních oltářích v interiéru kolem 1736 – reliéfy Zavraždění sv. Václava a alianční erb Františka Václav z Vrtby a manželky Marie Terezie, roz. von Steinau na supraportách dvojice portálů (dílna) kolem 1768 – řezby světců na ostatních oltářích v interiéru 1768 – sochařská výzdoba s postavami světců a vázami na ohradní zdi 1768 – socha Immaculaty na náměstí kolem 1735–1745 – řezbářská výzdoba oltářů v kostele sv. Mikuláše ve Slabcích (oltáře pocházejí ze zbořeného kostela dominikánů v Plzni) kolem 1735–1745 – řezbářská výzdoba z hlavního oltáře kostela sv. Vavřince v Kožlanech (sochy jsou poškozeny, oltář se nezachoval, pocházel ze zbořeného kostela dominikánů v Plzni) kolem 1735 – dvojice řezeb dominikánských světců na hlavním oltáři v bývalém kostele dominikánek sv. Anny v Plzni (nejisté autorství) mezi 1735–1740 – řezby světců, Boha Otce a andělů, Městské muzeum a galerie ve Vodňanech (pochází z hlavního oltáře děkanského kostela Narození Panny Marie nahrazeného na konci 19. století) asi konec 30. let a 1745 – sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Sarkandera a sv. Judy Tadeáše (1745) na tzv. Saském (Rooseveltově) mostě v Plzni (první dvě sochy nahrazeny kopiemi) 1740 a 1762 – sochařská výzdoba Mariánského sloupu, Stříbro (nejisté autorství kvůli nahrazení nebo nepůvodnosti většiny soch) 1740 – řezbářská výzdoba kazatelny v bývalém františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plzni kolem 1740 – socha sv. Josefa s Ježíškem na nároží domu U Vola, Staroměstské náměstí, Prahanáhled|244x244pixelů|Interiér kostela v Poříčí nad Sázavou kolem 1745–1750 – řezbářská výzdoba oltářů, kazatelny a oratoří kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou kolem 1747 – řezbářská výzdoba Velké jídelny a zámecké kaple sv. Jiljí na Konopišti (výzdoba kaple byla v souvislostí úpravami na konci 19. století rozebrána a její části se nachází porůznu v zámecké budově, výzdoba jídelny nedochovala) kolem 1765 – řezbářská výzdoba oltáře sv. Kříže v presbytáři katedrály sv. Bartoloměje v Plzni (pouze sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, socha Krista je asi starší) kolem 1750–1760 – řezbářská výzdoba interiéru kostela sv. Jakuba v Ledcích 1768–1770 – řezbářská výzdoba hlavního oltáře kostela Všech svatých ve Stříbře (dokončeno sochařem Václavem Herscherem z Manětína)
Výzdoba vsi Křimice pro Františka Václava z Vrtby
kolem 1720 – sochařská výzdoba pilířů brány čestného dvora zámku s postavami osmi římských božstev (nejisté autorství, dílo dílny zřejmě s podílem Kristiána W.) kolem 1730 – socha sv. Jana Nepomuckého u Záhorského jezu kolem 1740 – socha sv. Vincence Ferrerského (nejisté autorství, torzální stav, původně u statku čp. 3, nyní depozitář) 1742 – sousoší sv. Jana Nepomuckého udílející almužnu (původně na starém mostě, torzální stav, nyní depozitář) kolem 1730–1740 – řezbářská výzdoba zámecké kaple Povýšení sv. Kříže kolem 1745 – dvojice hermovek v podobě tureckých zajatců držící balkon na jižním průčelí zámku kolem 1745 – sousoší Piety před čestným dvorem zámku 1746 – jezdecké sousoší sv. Jiří bojující s drakem na čestném nádvoří zámkunáhled|Zahradní portál Křimického zámku kolem 1745 – sochařská výzdoba s postavami Amazonek na západním portálu zámku kolem 1750 – šestice sochy mytologický postav na pilířích brány ohradní zdi na západním konci zámeckého parku (nejisté autorství kvůli torzálnímu stavu, Judita?, Ceres?, Minerva?, Vesta?, Apollón, Saturn) kolem 1750 – dvojice soch říčních božstev na pilířích severní ohradní zdi zámeckého parku (zřejmě dílenská práce) kolem 1750 – sochařská výzdoba ohradní zdi zámku s postavami puttů (nejisté autorství kvůli torzálnímu stavu nebo nepůvodnosti soch)
Odkazy
Reference
Literatura
KORELUS, Pavel. Žinkovské sochy mají naději. Plzeňský deník, 10. 4. 2013, str. 2.
Externí odkazy
Soupis děl Lazara Widemanna v Plzni
Kategorie:Řezbáři Kategorie:Narození v roce 1697 Kategorie:Úmrtí v roce 1769 Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Pohřbení ve Vejprnicích