Marie Dorotea Luisa Württemberská (: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně. Původ Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu. Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537 Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.
Manželství a život v Uhrách Na zámku v Kirchheimu se 24. srpna 1819 provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). Po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.Hamannová, str. 286. Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.náhled|Palác Dorottya v centru Budapešti
Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.Hamannová, str. 286. Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. V roce 1849 se nakrátko ujala výchovy své vnučky Marie Terezy. Zemřela 30. března 1855 v Uhrách při návštěvě své těhotné nejstarší dcery Alžběty Františky. Byla pohřbena o čtyři dny později do palatinské hrobky na Budínském hradě po boku svého manžela.
V 5. obvodu v centru Budapešti je po ní od roku 1837 pojmenována ulice a palác, kde sídlí muzeum voskových figurín Madame Tussauds.
Potomci S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.
1. Františka Marie Alžběta (30. 7. 1820 Budín – 23. 8. 1820 tamtéž) 2. Alexandr (6. 6. 1825 Budín – 12. 11. 1837 tamtéž) 3. Alžběta Františka Marie (17. 1. 1831 Budín – 14. 2. 1903 Vídeň) I. ⚭ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (20. 7. 1821 Modena – 15. 12. 1849 Brno) II. ⚭ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11. 1874 Židlochovice) 4. Josef Karel Ludvík (2. 3. 1833 Prešpurk – 13. 6. 1905 Rijeka), ⚭ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (8. 7. 1846 Neuilly-sur-Seine – 3. 6. 1927 Alcsútdoboz) 5. Marie Jindřiška (23. 8. 1836 Budín – 19. 9. 1902 Spa), ⚭ 1853 Leopold II. Belgický (9. 4. 1835 Brusel – 17. 12. 1909 Laeken), belgický král od roku 1865 až do své smrti Pečovala i o dvě děti z manželova předchozího manželství, Hermínu a Štěpána.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Stručný životopis na stránkách The Peerage
Marie Dorotea Marie Dorotea Kategorie:Arcivévodkyně Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Narození 1. listopadu Kategorie:Narození v Opolském vojvodství Kategorie:Úmrtí v roce 1855 Kategorie:Úmrtí 30. března Kategorie:Úmrtí v Budíně Kategorie:Pohřbení v Budapešti Kategorie:Ženy