Vlastislav Hofman (6. února 1884 JičínSOA Zámrsk, Matrika narozených 1871–1888 v Jičíně, sign.70-3348, ukn 470, str. 487. Dostupné online. – 28. srpna 1964 Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, designér a scénograf.
Život Studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT v Praze v letech 1902 až 1907 u prof. Josefa Schulze, krajinářské kreslení u Jana Kouly a figurální kresbu u Adolfa Liebschera. Od roku 1918 byl členem skupiny „Tvrdošíjní“, kterou dále tvořili malíři J. Čapek, V. Špála, J. Zrzavý, R. Kremlička a O. Marvánek. V letech 1913–1927 byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Šlo o představitele kubistické architektury, na této stylové pozici zůstával poměrně dlouho. Teprve později se přiklonil k purismu a konstruktivismu. Jako zaměstnanec pražského Stavebního úřadu se spolu s Vladimírem Zákrejskem podílel na záchraně pražských bastionů v katastru Hradčan. Na Městském stavebním úřadu dosáhl funkce stavebního ředitele.
Projektoval například Jiráskův a Štefánikův most, lávky na Slovanský a Židovský (dnes Dětský) ostrov, Ďáblický hřbitov nebo krematorium v Moravské Ostravě.
Kromě architektury se zabýval především jevištní výpravou. Za svůj život vytvořil přes 400 výprav, z toho přes 200 pro Národní divadlo v Praze, další pak pro Divadlo na Vinohradech a Státní divadlo v Brně. Ke svým scénám navrhoval i kostýmy a masky. Spolupracoval s významnými režiséry, mj. s Karlem Hugem Hilarem, Karlem Dostalem, Janem Borem, Jiřím Frejkou, Alešem Podhorským, v opeře pak s Ferdinandem Pujmanem a Josefem Františkem Munclingrem.
Získal mezinárodní uznání i v zahraničí, např. v roce 1925 v Paříži na Světové výstavě, v roce 1937 opět v Paříži na Mezinárodní výstavě technického umění a v roce 1940 v Miláně na Mezinárodní výstavě scénografie.
Již od roku 1913 publikoval články o divadelní scénografii a rovněž kritiky v časopisech Styl, Volné směry, Umělecký měsíčník, Jeviště, apod. náhled|Hrob rodiny arch. Vlastislava Hofmana v Urnovém háji Krematoria Strašnice Zemřel roku 1964 v Praze ve věku 80 let. Pohřben byl v Urnovém háji strašnického krematoria.
Citát
Dílo
Architektura Přístavba Braunova domu (Nové Město Pražské, čp. 730, 1911) Zastavovací plán prostoru okolí Písecké brány (spolu s Vladimírem Zákrejsem, 1911) Byly zachovány čtyři bastiony (svaté Maří Magdalény, svatého Tomáše, svaté Ludmily a svatého Jiří). Návrhů jednotlivých domů se ujali: Jan Kotěra, František Roith, František Janda, František Kavalír, Josef Gočár, Alois Čenský, Friedrich Ohmann, Emil Králíček, Antonín Ausobský, Ladislav Skřivánek, Rudolf Stockar a František Bílek. Západní zeď Ďáblického hřbitova se vstupní branou (1912–1914). Realizována byla pouze část projektu, který původně počítal i s obřadní síní. Kubistický návrh jižního průčelí kláštera Na Slovanech (1913) Kubistický návrh zástavby Vyšehradu (1915) Krematorium v Moravské Ostravě, zbořeno 1979 (spolu s Františkem Menclem, 1923–1925) Vítězný ale nerealizovaný návrh Petřínské komunikace (1927) Jeden z vítězných návrhů na Nuselský most (1927) Městská spořitelna v Moravských Budějovicích (1927) Architektonické řešení pomníku Arnošta Denise, Malostranské náměstí, Praha (1928, zbořeno 1941) Jiráskův most (spolu s Františkem Menclem, 1931–1933) Most na Dětský ostrov, původně Židovský ostrov (1933–1941) Most v Káraném (1936) Hrob Karla Hugo Hilara (1937) Další návrh na Nuselský most (1938) Štefánikův most (spolu s Otakarem Šircem, 1949–1951) Most na Slovanský ostrov (1947–1949)
Design
1911–1913 Návrhy drobných předmětů pro Artěl
Vybraná scénická provedení
1920 Otokar Fischer: Herakles, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar 1920 Fráňa Šrámek: Hagenbeck, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar 1920 Charles Vildrac: Koráb Tenacity, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra 1920 William Shakespeare: Bouře, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar 1920 August Strindberg: Slečna Julie, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Vávra 1921 Otokar Fischer: Orloj světa, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal 1921 Eduard Lederer: Zrádce, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Vávra 1921 August Strindberg: Pelikán, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal 1921 William Shakespeare: Coriolan, Národní divadlo, režie K. H. Hilar 1921 L. N. Tolstoj: Ona je vším vinna, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal 1922 Paul Claudel: Výměna, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal 1924 Jiří Mahen: Dezertér, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1925 Sofoklés: Antigona, Národní divadlo, režie Karel Dostal 1926 Jan Bartoš: Hrdinové naší doby, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1927 L. N. Sejfulina: Viriněja, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1927 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil 1928 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Zločin a trest, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1929 František Langer: Velbloud uchem jehly, Národní divadlo, režie Vojta Novák 1929 Karel Čapek: R. U. R. (Divadlo na Vinohradech, 1929, režie Josef Kodíček) 1931 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Bratři Karamazovi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1931 František Langer: Andělé mezi námi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1932 Jiří Mahen: Janošík, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1932 Sofoklés: Král Oidipus, Národní divadlo, režie K. H. Hilar 1933 Miroslav Feldman: Zajíc, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1933 bratří Mrštíkové: Maryša, Národní divadlo, režie K. H. Hilar 1934 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Idiot, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1934 William Shakespeare: Richard III., Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1934 Jacques Deval: Modlitba za živé, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor 1937 A. Kornejčuk: Zkáza eskadry, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1937 Karel Čapek: Bílá nemoc, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal 1938 Emil Synek: Schůzka u pyramid, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer 1938 Karel Čapek: Matka, Národní divadlo, režie Karel Dostal 1939 Karel Čapek: R. U. R., Stavovské divadlo, režie Karel Dostal 1940 Stanislav Lom: Karel IV., Národní divadlo, režie Karel Dostal 1941 Vilém Werner: Půlnoční slunce, Divadlo na Vinohradech, režie Gabriel Hart 1941 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Zločin a trest, Prozatímní divadlo, režie Jan Bor 1942 František Zavřel: Caesar, Národní divadlo, režie Jiří Frejka 1942 Bedřich Smetana: Dalibor, Národní divadlo, režie Ferdinand Pujman 1943 Fráňa Šrámek: Léto, Prozatímní divadlo, režie Vojta Novák 1945 A. Kornejčuk: Zkáza eskadry, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1945 Karel Čapek: Matka, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal 1946 N. F. Pogodin: Kremelský orloj, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1948 A. N. Ostrovskij: Les, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, Tylovo divadlo, režie František Salzer 1954 V. V. Ivanov: Obrněný vlak 14–69, Národní divadlo, režie František Salzer 1955 Antonín Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha 1957 Otakar Jeremiáš: Bratři Karamazovi, Národní divadlo, režie Ferdinand Pujman
Ocenění 1924 Státní cena 1954 Řád práce 50px|řp 1964 titul zasloužilý umělec (in memoriam)
Odkazy
Reference
Literatura B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 85, 112, 237–8, 252–3, 334 Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 73, 102, 107, 111–2, 117, 133, 138, 144–5, 155, 186, 302 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 192–5, 244, 248–9, 260, 315, 342, František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 131 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 79, 82, 163, 499, Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 446, Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 23, 37–42, 48 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 65, 75, 92, 119, 120, 131, 134, 157, 169 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 15, 18, 24–5, 27, 30, 34, 41, 112, 117–8, 144, 146, 148, 150–1, 195, 244–5, 248, 251–3, 255, 340, 360, 367, 371, 465–6, 506, 508, 588–9, 592, 596, 598, 600–2, 609, 610, 616, 623, 625, 628, 640–1, 643, 645–7, 650–2, 657–9, 664 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 152–4
Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 122, 156, 167, 172, 179–181, 184, 198, 218–9, 225, 236, 316, 346, 355, 394 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 185–6, 193, 229–231, 239–242, 244, 246–7, 249, 251, 253, 257–8
Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 86, 254 Miroslav Rutte: Deset let divadelní práce Vlastislava Hofmana, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 122–3
Externí odkazy
několik obrázků díla Společnost Vlastislava Hofmana
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští designéři Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Artěl Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Kubističtí architekti Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Narození v Jičíně Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice Kategorie:Muži