Josef Durdík, křtěný Josef Alois (16. října 1837 HořiceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1810-1842 v Hořicích , sign. 47-7, ukn. 2865, str.479. Dostupné online – 30. června 1902 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze) byl český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec Českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii.
Biografie náhled|vlevo|Josef Durdík na kresbě Jana Vilímka|206x206pixelů náhled|279x279bod|Hrob Josefa Durdíka na Olšanských hřbitovech v Praze Pocházel z rodiny klenotníka a po studiích na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě dosáhl aprobace v oboru matematika-fyzika. V roce 1870 se na univerzitě habilitoval spisem Leibniz und Newton (1869). V letech 1871–1873 učil na Akademickém gymnasiu v KlementinuAllgemeines Adress- und Handelshandbuch für Prag..., Praha 1871, s. 250 . Od roku 1874 na pražské univerzitě působil jako mimořádný profesor, než byl roku 1880 jmenován řádným profesorem filozofie na její filozofické fakultě. Po rozdělení univerzity (1882) působil na její české části a svými přednáškami se významně zapsal do dějin české filozofie.
Těžiště jeho mnohostranně práce leží v estetice a psychologii. Největší proslulost mu vynesl herbartovskou filozofií inspirovaný spis Všeobecná estetika (1875), jenž vedle výkladu estetiky obsahuje také Durdíkovy názory na společnost. V ní lze podle Durdíka hledat krásu stejně jako v přírodě a umění. Ve sporech zabývajících se vznikem a vývojem vesmíru a světa se postavil jednoznačně na stranu Darwinova učení, které v Čechách také šířil. Charlese Darwina roku 1875 v Anglii dokonce navštívil.
Přednáškou „O poezii a povaze lorda Byrona“ se jako první v Čechách zase pokusil o systematický kritický výklad v literatuře. Psal i dramata: Stanislav a Ludmila (1881) nebo Kartaginka (1882). Roku 1870 vydal první českou filozoficko-historickou knihu Dějepisný nástin filosofie novověké, při jejímž psaní zároveň dotvářel české filozofické názvosloví (např. metafyzika jako „závěda“). Přispíval též do mnoha časopisů jako Světozor, Lumír, Květy a dalších.
Byl členem Královské české společnosti nauk a poté Hlávkou založené České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ale i Umělecké besedy a dalších společností. Roku 1881 se zasloužil o založení Jednoty filozofické.
Rodina Dne 23. listopadu 1900 se oženil s Emilií ovdovělou Durchánkovou, jejíž syn Antonín (* 1857) byl oficiálem královského zemského výboru v Praze a dcera Ludmila (* 1858) učitelkou.Pobytová přihláška v Archivu hl. m. Prahy Je pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.
Odkazy
Reference
Literatura
KÁBOVÁ, Hana: Estetik Josef Durdík (15. říjen 1837 – 30. červen 1902). Akademický bulletin Akademie věd České republiky roč. 10, č. 7-8, (2002) s. 36–37.
Dílo online
Externí odkazy
Životopis na stránkách Masarykovy univerzity Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Durdík, Josef * 1837
Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští psychologové Kategorie:Čeští estetikové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Českojazyční politici Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození 16. října Kategorie:Narození v Hořicích Kategorie:Úmrtí v roce 1902 Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži