Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) je brouk z čeledě nosatcovití Curculionidae. náhled|Dospělý lalokonosec rýhovaný náhled|Dospělý lalokonosec rýhovaný na bergenii EPPO kód OTIOSUEPPO, OTIOSU

Vědecká synonyma Podle EPPO je pro patogena s označením Otiorhynchus sulcatus používáno více rozdílných názvů, například Brachyrhinus sulcatus. BioLib uvádí vědecká synonyma:Lalokonosec rýhovaný. In: BioLib.cz [online]. ©1999-2026 [cit. 2026-01-08]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id12661/ Curculio sulcatus Fabricius, 1775 Otiorhynchus (Dorymerus) sulcatus Fabricius, 1775 Curculio griseopunctatus De Geer, 1775 Otiorhynchus linearis Stierlin, 1861 Otiorhynchus pseudolinearis Reitter, 1914 Otiorhynchus sayi Boheman, 1842 Curculio strictus Gmelin, 1790

Zeměpisné rozšíření Evropa od severní Itálie až do jižní části severní Evropy. Na Britských ostrovech i jinde je uváděn jako občasný škůdce v zahradách. Zavlečen byl do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2008, s. 248. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.Black Vine Weevil. In: Encyclopedia of Life [online]. [November 2018] [cit. 2026-01-08]. Dostupné z: http://eol.org/pages/885148/maps náhled|Pěnišník poškozený dospělcem

Výskyt Nosatec se objevuje v dubnu až říjnu v zahradách, běžně na vinohradech. náhled|Larvy lalokonosce rýhovaného Popis, binomie Dospělec je 8,0–10,5 mm velký bezkřídlý brouk, tmavě šedý, hnědočerný až černý, s malými shluky žlutavých chloupků na hrubě zrnitých krovkách. Hlava je protáhlá v široký, nepříliš dlouhý nosec, osazený lomenými tykadly. Od července kladou partenogenetické samičky do půdy v blízkosti hostitelské rostliny 500 až 600 vajíček, a to volně na půdu. V kladení pokračuje ještě po přezimování. Vajíčka jsou 0,7 mm velká, víceméně kulovitá. Čerstvá jsou bílá, avšak brzy hnědnou a černají. Rhizofágní larvy se líhnou asi po 2–3 týdnech. Jsou rohlíčkovité, beznohé, krémově hnědavě bílé, 8–10 mm velké, s červenavě hnědou, zapouzdřenou hlavou a stáčejí se do fetální polohy (tvar písmene C). Žijí v zemi, kde se živí kořínky. Jejich vývoj je poměrně dlouhý; následujícího jara se kuklí v zemní komůrce. Kukla je bílá, 7–10 mm velká. Samice s objevují po přezimování brzy na jaře, často ve venkovských domácnostech, kde se vylíhly v kořenáčích s okrasnými rostlinami. Na jaře se živí pupeny a mladými listy, později kůrou.

Rozmnožování probíhá partenogeneticky, ale v některých oblastech (v Itálii) jsou známi i samci. Vývoj trvá podle rázu krajiny jeden až dva roky. Brouci se líhnou v květnu a červnu. Během noci okusují nadzemní části rostlin, zejména listy. Během dne se zpravidla ukrývají, čímž unikají pozornosti. Brouci žijí v průměru asi 17 měsíců, ale byli pozorování jedinci až téměř dva roky staří.

Hostitelské rostliny Arizéma (Arisaema) bergenie (Bergenia) bohyška (Hosta) brslen (Euonymus) čechrava (Astilbe) dlužicha (Heuchera) Echinacea hvězdnice (Aster) jedlovec (Tsuga) kalmie (Kalmia) kamélie (Camellia) lilie (Lilium) pěnišník (Rhododendron) plamenka (Phlox) rozchodník (Sedum) růže (Rosa spp.) šeřík (Syringa) škornice (Epimedium) tis (Taxus) wistárie (Wisteria)

Příznaky žíru Ohniskový žír v jehličí a příležitostný žír borky na mladých letorostech. Pokud dojde k ohlodání kroužku borky na bázi, dojde k vadnutí celého letorostu. Brouci vykusují na okrajích listů charakteristická, obloukovitá poškození. Mohou poškozovat i květy a stonky, které kroužkují. Velkým problémem jsou však jejich larvy ožírající nejen jemné kořínky, ale i silné kořeny, a to až na dřevní část. V měkkých hlízách vyžírají otvory. Napadené rostliny omezují růst, vadnou a odumírají. Nebezpečí představují především pro skleníkové substráty či krytokořennou sadbu.Krytokořenná sadba (sazenice) jsou sazenice pěstované ve speciálních obalech (často rašelinových nebo plastových), kde jsou kořeny chráněny substrátem, což zajišťuje vysokou ujímavost, chrání je před vnějšími vlivy (mráz, sucho) a umožňuje delší dobu výsadby.

Význam Okusování okrajů listů dospělci není většinou pro rostlinu ohrožující. Ovšem škody na kořenech rostlin způsobované dlouho žijícími larvami jsou například ve Velké Británii u okrasných rostlin odhadovány každoročně na 30 milionů liber. Žír larev na kořenech může vést k odumírání rostlin.

Ochrana rostlin Dospělci jsou aktivní po setmění a lze je večer z rostlin sbírat. Snáze je lze najít, jestliže je jim poskytnut vhodný úkryt před denním světlem, například prkno položené na zemi.

Biologická ochrana V boji proti larvám se osvědčují užitečná dravá háďátka. Jakmile teplota půdy dosáhne 12 °C, lze háďátka přidat do konve s vodou a provést zálivku. Ošetření by se mělo provádět na jaře a na podzim. Následující rok by měl být postup zopakován.Rostlinolékař: lalokonosec rýhovaný. In: Garten.cz [online]. 01. 10. 2010 [cit. 2026-01-08]. Dostupné z: http://www.garten.cz/a/cz/6463-rostlinolekar-lalokonosec-ryhovany/ www.garten.cz Úspěch s hlísticemi jako činiteli biologické ochrany je omezován teplotou. Některé druhy hlístic vyžadují k tomu, aby byly aktivní, alespoň 14 °C, tzn. teplotu vyšší, než vyžadují larvy brouků. Jsou však vyvíjeny nové kmeny hlístic, které fungují i při nižších teplotách.

Chemická ochrana Hlavní dostupné chemické přípravky proti lalokonosci, které zabraňují zamoření larvami, jsou granulované přípravky míchané do kompostu před sázením do nádob. Mohou být používány v každém stadiu až do konečného sázení do nádob a poskytují ochranu až na dva roky. Nezaručují úplnou ochranu, například v případě, kdy jsou při hrnkování použity neošetřené příměsi do ošetřených substrátů, protože larvy mohou přežívat okolo kořenů.

Jinou možností ochrany je použít dostupné insekticidní přípravky, například Decis Flow 2,5 nebo Zolone 35 EC.ŘEHOŘOVÁ, Kateřina. Lalokonosec rýhovaný. In: Chovatelka [online]. 20.11.2011 [cit. 2025-01-08]. Dostupné z: https://chovatelka.cz/clanek/lalokonosec-ryhovany Chemickou variantou ochrany je také použití přípravku Dursban. Jde o sypký prostředek, který se nasype kolem kořenových krčků rostlin a lehce přihrne půdou. Dalšími použitelnými přípravky jsou Mospilan nebo Karate.

Poznámky

Odkazy Reference

Literatura TOMICZEK, Christian et al. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. Brno: Biocont Laboratory, ©2005. 219 s. ISBN 80-901874-5-5. ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Druhé nově upravené vyd. Praha: Aventinum, 2023. 288 s. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-7442-146-4.

Externí odkazy

popis země výskytu pestinfo.org (česky) Jak se zbavit lalokonosce

Kategorie:Nosatcovití Kategorie:Choroby a škůdci rostlin Kategorie:Fytofágní hmyz