Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sídlící v Brně, je prvním po roce 1989 vzniknuvším religionistickým pracovištěm na území České republiky. Kromě pedagogické činnosti se zabývá také činností vědeckovýzkumnou a udržuje kontakty s dalšími religionistickými pracovišti ve světě i mezinárodními religionistickými institucemi.

Historie Ústav religionistiky byl založen roku 1991 jako společné pracoviště Filozofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Institucionální součástí Filozofické fakulty MU se statutem samostatného pracoviště je od roku 1993. V podzimním semestru akademického roku 1992/1993 byla Ústavem religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity poprvé v polistopadové historii České republiky zahájena výuka oboru věda o náboženství – religionistika. Šlo zároveň o první krok k institucionalizaci religionistiky v rámci českého vysokého školství, neboť zde organizovaná univerzitní výuka oboru religionistika chyběla.

Na tomto ústavu vznikla záhy též redakce od roku 1993 vydávaného českého vědeckého religionistického časopisu Religio: Revue pro religionistiku, který vydává vědecká společnost Česká společnost pro religionistiku (vzniklá roku 1990). Její kancelář sídlí taktéž na Ústavu religionistiky FF MU.

Prostřednictvím ÚR a díky práci jeho absolventů vznikla na Masarykově univerzitě japanologické a sinologické pracoviště.

Ústav religionistiky FF MU měl od 90. let, a má nadále, nadstandardně těsné a přátelské vztahy s Katedrou porovnávacej religionistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Studium a jeho stupně, udílení titulů a akademických hodností Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity aktuálně nabízí tříletý bakalářský studijní program, dvouletý navazující magisterský studijní program a čtyřletý doktorský studijní program oboru religionistika. Ten do Brna ročně přivádí studenty z celé České republiky, Slovenska, i dalších zahraničích zemí. Ústav religionistiky disponuje také akreditací rigorózního řízení (udílení titulu PhDr.) a habilitačního řízení (udílení titulů docent) v oboru religionistika. V oboru není zatím možné jmenovat profesory.

Organizační struktura a pracovníci Vedoucími ústavu religionistiky byli postupně Dalibor Papoušek (1993-), Dušan Lužný (-2005), David Václavík (2005-2011) a Aleš Chalupa (2011- ).

V současnosti zde působí docenti – Luboš Bělka (buddhismus – především v Rusku, Burjatsku a Tibetu), David Václavík (sociologie nových náboženských hnutí, současná česká religiozita, teorie a metodologie religionistiky) a David Zbíral (historie středověkého křesťanství, středověké hereze, inkvizice).

Z odborných asistentů starajících se o výuku speciálních i základních kursů a výzkum lze jmenovat Milana Fujdu (náboženství Indie, kvalitativní sociologický výzkum), Dalibora Papouška (judaismus, archeologie a náboženství starověkého Předního Východu), Janu Valtrovou (buddhismus na Západě, křesťanství v Indii, akulturace náboženství v novém prostředí, orientalismus), Dušana Vávru (čínština a náboženství Číny). Vedoucí Ústavu religionistiky, Aleš Chalupa, se odborně zabývá antickými náboženstvími, kognitivní religionistikou, teorií a metodologií religionistiky, Jakub Cigán (metodologie výzkumu a současné křesťanství) a Radek Kundt (dějiny religionistiky a experiment v religionistice).

Ústav religionistiky také spolupracuje s řadou dalších externích vyučujících, vědeckých pracovníků a řešitelů výzkumných projektů. ÚR od 90. let až do svého odchodu do důchodu svou odbornou prací a výukou podporoval věhlasný český odborník na politický islám Miloš Mendel. Dnes v Brně vyučuje kurzy zaměřené na islám jeho skvělý žák Attila Kovacs z partnerského pracoviště v Bratislavě.

Badatelské oblasti Ústav religionistiky FF MU rozvíjí tři hlavní směry studia náboženství.

Prvním je historická religionistika s důrazem na mezioborové pojetí výuky a výzkumu. Oblasti zájmu zahrnují římské náboženství, šíření náboženských představ a rituálů v antickém Středomoří, rané křesťanství, nekonformní náboženská hnutí středověké Evropy, středověké křesťanské misie v Asii, tibetský a burjatský buddhismus a archivy československých cestovatelů do Asie během 20. století.

Druhým z hlavních přístupů je sociologické a antropologické zkoumání současné religiozity. Výzkumnými oblastmi v tomto přístupu jsou spiritualita bez konfesní příslušnosti, ateismus a odmítavé postoje k náboženství, narativní utváření identity, a dynamiku okouzlení a sakralizace v současnosti v Evropě a Jižní Asii, všední (každodenní) utváření sociálního řádu a zvládání existenciálně mezních situací.

Třetí dominantní linií je kognitivní věda o náboženství, rozvíjená v rámci Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA). Tato linie zkoumá evoluční základy náboženského myšlení a chování: například vztah úzkosti a spontánní ritualizace či komunikační roli rituálu v upevňování skupinové spolupráce. Při laboratorních a terénních experimentech využívá v současnosti tato linie bádání biometrické vybavení HUME Lab, experimentálně orientované výzkumné infrastruktury FF MU.

Mezinárodní spolupráce Již od počátku etablování religionistiky v českém akademickém prostředí započatém založením Společnosti pro studium náboženství v roce 1990 (dnes Česká společnost pro religionistiku), z jejíž iniciativy byl později Ústav religionistiky FF MU založen, byl pro vybudování a upevnění nové polistopadové tradice oboru kladen důraz na spolupráci s mezinárodními pracovišti a organizacemi. Z těchto důvodů se ještě téhož roku započalo členstvím tehdy ještě československé Společnosti pro studium náboženství napojení na mezinárodní religionistickou organizaci International Association for the History of Religions (IAHR). K přípravě studijních programů oboru religionistika přispěli pracovníci religionistických pracovišť zahraničních univerzit s dlouholetou tradicí výuky religionistiky (univerzity Marburg, Burlington, Hannover, Aarhus, Londýn). V minulosti proběhly a stále se připravují přednášky a kursy zahraničních odborníků v oblasti akademického studia náboženství, v rámci nichž byli hosty Ústavu religionistiky např. Jacques Waardenburg, Luther H. Martin, Harvey Whitehouse, E. Thomas Lawson aj.

Studentům je pak nabízeno studium v zahraničí v rámci programů CEEPUS a ERASMUS, díky nimž je možné vycestovat na univerzity v Aarhusu, Amsterdamu, Budapešti, Kaunasu, Lipsku, Vídni, Nijmegenu, Bernu či Bratislavě. Pracovníci Ústavu religionistiky jsou také zapojeni do mezinárodních a mezioborových výzkumných projektů a programů i pedagogických mobilit.

Ústav religionistiky společně s Českou společností pro religionistiku také pravidelně pořádá mezinárodní konference s účastí českých i zahraničních odborníků na různé oblasti akademického studia náboženství.

Vybrané projekty Na Ústavu religionistiky FF MU běží řada grantových projektů. Mezi nejvýznamnější patří např. projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA; projekt se zaměřuje na vytvoření interdisciplinárního pracoviště využívající v religionistice přístupy experimentální kognitivní antropologie a psychologie), Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování (GEHIR), Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci (CERME) nebo Inovace oboru religionistika na Masarykově univerzitě se zaměřením na kulturu Číny a Japonska (Inovace oboru religionistika MU). Pracovníci Ústavu religionistiky jsou řešiteli individuálních výzkumných grantů podporovaných Grantovou agenturou České republiky nebo různých projektů inovací výuky v rámci Fondu rozvoje vysokých škol.

Religionistická periodika vydávaná za podpory Ústavu religionistiky FF MU Pod záštitou Ústavu religionistiky FF MU a České společnosti pro religionistiku, která má v prostorách ústavu sídlo, je také vydáván odborný časopis Religio: Revue pro religionistiku. První číslo vyšlo roku 1993. Vychází každoročně ve dvou číslech. Jedná se o mezinárodně recenzovaný odborný časopis, jenž byl zařazen do databází ERIH, Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR nebo do citační databáze Scopus a od ročníku 19 (2011) je dostupný v elektronické podobě v databázi Academic Search Complete nakladatelství EBSCO.

Za podpory Ústavu religionistiky je Občanským sdružením Sacra vydáván také studentský religionistický časopis Sacra, jenž nabízí českým i zahraničním studentům religionistiky prostor k publikování jejich prvních vědeckých prací.

Významní absolventi a významné absolventky

Ústav religionistiky za dobu jeho existence absolvovala celá řada významných osobností nejen vědy, ale i byznysu, médií a nevládního sektoru. Mezi ně patří například bývalý český ministr školství Ondřej Liška, výzkumnice a koordinátorka projektů NESEHNUTÍ Lucie Čechovská, ředitel oddělení lidských zdrojů skupiny Siemens David Vaněk, redaktorka, režisérka a dramaturgyně Michaela Rozbrojová, sociolog a zakladatel SocioFactoru Daniel Topinka, spisovatelka Lucie Hlavinková, fotograf Adam Dušek, koordinátorka projektů Člověka v tísni Eva Lukášová, významný slovenský odborník na radikální islám Attila Kovacs, ředitelka laboratoře experimentálního výzkumu v humanitních vědách (HUME lab) Eva Kundtová Klocová, výzkumník Oddělení lidské evoluční biologie na Harvardově univerzitě Martin Lang, vypravěčka a lektorka vyprávění a recenzentka knih pro děti Eleonóra Hamar, manažer Filharmonie Brno Pavel Šindelář, učitelka jógy a průvodkyně v Číně, Nepálu a Indii Kateřina Rojková, sinolog Dušan Vávra, indoložka Nora Melniková, sociolog a japanista Jakub Havlíček, japanistka Zuzana Kubovčáková a mnozí další.

Reference

Externí odkazy Oficiální stránky Ústavu religionistiky FF MU Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Česká společnost pro religionistiku Časopis Religio: Revue pro religionistiku Studentský religionistický časopis Sacra Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci

Kategorie:Religionistika Kategorie:Filozofická fakulta Masarykovy univerzity