Rudolf svobodný pán Stöger-Steiner von Steinstätten ( Rudolf Ignatius Freiherr Stöger-Steiner von Steinstätten) (26. dubna 1861 Pernegg an der Mur – 12. května 1921 Štýrský Hradec), byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1917–1918 poslední ministr války Rakouska-Uherska. Do c. k. armády vstoupil v roce 1879 jako absolvent kadetní školy a jako nižší důstojník působil u řady posádek na různých místech monarchie, několik let mimo jiné sloužil v Čechách a na Moravě. Za první světové války bojoval jako velitel divize na východní frontě, v letech 1915–1917 byl velitelem armádního sboru v Itálii. Odtud byl povolán do Vídně a od dubna 1917 zastával funkci rakousko-uherského ministra války. V roce 1918 dosáhl hodnosti generálplukovníka a byl také povýšen na barona. Po rozpadu monarchie byl penzionován a dožil v soukromí ve Štýrském Hradci.
Biografie náhled|vlevo|Rudolf Stöger-Steiner jako generál pěchoty (1917) Narodil se jako syn továrníka Georga Stögera (1818–1874), po otcově úmrtí se matka Agatha, rozená Hoferová (1837–1901), podruhé provdala za plukovníka Josefa Steinera (1834–1905), který Rudolfa i jeho bratry adoptoval a ti přijali jméno Stöger-Steiner.Rodina plukovníka Josefa Steinera na webu geni.com dostupné online Rudolf od roku 1875 navštěvoval kadetní školu v Liebenau (dnes součást Štýrského Hradce), z níž byl vyřazen roku 1879 jako podporučík a nastoupil do služby v armádě. V letech 1884–1886 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Jako důstojník pěchoty sloužil poté u posádek ve Foči, Krakově, Mostaru, Komárně, Villachu a Košicích. Roku 1890 byl povýšen na kapitána a roku 1896 na majora. Kromě toho vyučoval taktiku na Válečné škole ve Vídni a byl autorem několika učebnic. Roku 1899 byl povýšen na podplukovníka a roku 1903 na plukovníka. Roku 1907 se stal velitelem pěšího pluku č. 74 v Liberci.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 172 dostupné online V roce 1909 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 56. pěchotní brigády v Lublani.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 131, 174 dostupné online Roku 1910 byl coby odborník na taktiku a autor vojenských učebnic jmenován velitelem armádní střelecké školy ve Vídni.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 324 dostupné online Roku 1912 dosáhl hodnosti polního podmaršála (Feldmarschalleutnant) a stal se velitelem 4. pěchotní divize v Brně.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 89 dostupné online
První světová válka náhled|vlevo|Baronský erb Rudolfa Stöger-Steinera (1918) Po vypuknutí první světové války byl se svou brněnskou 4. pěchotní divizí povolán na východní frontu.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády za první světové války na webu austro-hungarian army dostupné online Zúčastnil se bojů na podzim 1914 v Haliči, včetně bitvy u Komarówa a bitvy u Rawy nebo u Přemyšlu. Rovněž byl účasten bitvy u Gorlice, v níž rakousko-uherská a německá armáda prolomila ruské pozice a odvrátila hrozbu ruské invaze do střední Evropy. Jako velitel armádní skupiny velel v červenci 1915 nově utvořené 62. pěchotní divizi při druhé bitvě u Kraśniku. V červenci 1915 převzal velení 15. armádního sboru v ItáliiPřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a k datu 1. listopadu 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online. Velel opakovaným bitvám na Soči, v nichž se mu podařilo odrazit útoky italské armády. Během vojenských tažení vždy dbal na co největší ohleduplnost k civilnímu obyvatelstvu, za což byl oceněn Mezinárodním červeným křížem a čestným občanstvím v několika obcích v dnešním Slovinsku (Bled).
Od 10. dubna 1917 až do 2. listopadu 1918 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání). V květnu 1918 byl povýšen na generálplukovníka.Seznam generálplukovníků rakousko-uherské armády na webu weltkriege dostupné online Podařilo se mu dosáhnout maximálního početního stavu armády a posílení výzbroje. V posledních měsících úřadování ale již přihlížel ochabování armády a rozvratu rakousko-uherského státu, včetně stávkovkého hnutí, vojenských vzpour a problémů se zásobováním. Byl přesvědčen o nemožnosti pokračovat dále v bojových akcích. Při poradách s císařem Karlem I. se přimlouval za vyhlášení příměří. Po zániku monarchie v listopadu 1918 rezignoval na svůj úřad.
K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionovánSlužební postup Rudolfa Stöger-Steinera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 179 dostupné online a usadil se ve Štýrském Hradci, kde v roce 1921 zemřel ve věku šedesáti let a je zde také pohřben.Rudolf Stöger-Steiner na webu findagrave dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1891 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Steinstätten, v závěru existence monarchie získal titul svobodného pána (Freiherr, 1918). Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1916 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, v průběhu první světové války i od představitelů spojeneckých států.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Stöger-Steinera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 14 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1899) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1917) 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Takova V. třídy (Srbsko, 1887) 60x60pixelů Řád lva a slunce IV. třídy (Persie, 1890) 60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko, 1910) alt=|60x60pixelů Řád rumunské koruny (Rumunsko, 1911) 60x60pixelů Řád dvojitého draka II. třídy (Čína, 1911) alt=|60x60pixelů Řád Osmanie II. třídy (Turecko, 1913) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) alt=|60x60pixelů Řád slávy (Turecko, 1917) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1917) alt=|60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo, 1918) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1918) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko, 1918)
Rodina Byl ženatý s Marií von Link (1867–1934), která zemřela v Brně.Rodina Rudolfa Stöger-Steinera na webu geni.com dostupné online Z manželství se narodily dvě děti, syn Johann (1896–1897) zemřel v kojeneckém věku. Dcera Margarethe (1893–1969) se provdala do vlivné brněnské nakladatelské rodiny Rohrerů, uplatnila se jako spisovatelka, po odsunu z Československa pokračovala v podnikání v Rakousku již jako vdova a mimo jiné proslula svými aktivitami v otázce ochrany autorských práv.Margarete Rohrer na webu Encyklopedie dějin města Brna dostupné online
Jeho bratři Julius Stöger-Steiner (1860–1943) a Gustav Stöger-Steiner (1864–1933) sloužili také v armádě a dosáhli důstojnických hodností u c. k. zeměbrany.
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 297–299 (heslo Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () Externí odkazy Rudolf Stöger-Steiner na webu austro-hungarian army Rudolf Stöger-Steiner na webu valka.cz
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Ministři války Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští válečníci Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Generálplukovníci Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 26. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži