1848

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

3. ledna – Při potyčkách s vojskem maršála Radeckého zahynulo v Miláně 5 osob a 59 jich bylo raněno. 20. ledna – Dánský král Frederik VII. oznámil zavedení konstituční monarchie. 24. ledna – Nálezem zlata při stavbě pily Johna Suttera bylo objeveno zlato a začala kalifornská zlatá horečka. únor – Členové klubu Repeal vylepili v Praze letáky vyzývající k odboji proti absolutistickému režimu. 2. února – Byla ukončena mexicko-americká válka. 21. února – V Paříži vypukla Únorová revoluce. 24. února – Karel Marx a Friedrich Engels zveřejnili Komunistický manifest. 24. února – Byla vyhlášena Druhá Francouzská republika 11. března – V Praze ve Svatováclavských lázních byl založen Národní výbor. 13. března – Ve Vídni při střetu vojska s demonstranty zahynulo 5 lidí a vypukla revoluce. Kancléř Metternich abdikoval a odešel do exilu. 15. března – V Pešti vypukla Maďarská revoluce. 18. března Ve Vídni přijal císař Ferdinand I. Dobrotivý petici s požadavky českého lidu. Většině požadavků vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. Zavedením těchto občanských práv a svobod postupně vymizela ze slovníků lidí slova vrchnost, poddaní, panské, feudál, desátek, robota, apod. a byla nahrazena slovy novými, do těch dob neznámými: národní garda, volby, volební právo, poslanec, svoboda tisku, městský úřad, ale také berní úřad, finanční stráž a veřejný soud. V Berlíně při srážkách demonstrantů s vojskem padlo na barikádách asi 254 lidí. 18.–22. března – V Miláně vypuklo povstání, při kterém zahynulo 181 vojáků maršála Radeckého a přes 400 rebelů. Povstáním byla zahájena První italská válka za nezávislost. 19. března – Při pouličních nepokojích ve Stockholmu bylo zabito 18 demonstrantů. 22. března – V Benátkách byla vyhlášena mezinárodně neuznaná Republika svatého Marka. Zanikla 22. srpna 1849 po obléhání vojskem maršála Radeckého. 23. března – Založeno Otago na Novém Zélandu. 24. března – Začala Prusko-dánská válka. 11. dubna – František Palacký napsal list přípravnému výboru frankfurtského sněmu, v němž odmítl zapojení českých zemí do sjednoceného Německa. 25. dubna – Císař Ferdinand I. ve Vídni schválil Dubnovou ústavu. 30. dubna – V Praze byl založen spolek Slovanská lípa. květen – Zemské volby na Moravě 6. května – V Bitvě u Santa Lucie mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím padlo 170 vojáků a zvítězilo rakouské vojsko maršála Radeckého. 18. května – Ve Frankfurtu nad Mohanem se poprvé sešel Frankfurtský parlament. 29. května – Wisconsin se stal 30. státem USA. červen – Zemské volby v Čechách 2.–12. června – Slovanský sjezd v Praze 12.–17. června – Při Pražském červnovém povstání zahynulo několik desítek lidí. Bylo potlačeno vojskem pod vedením Alfreda Windischgrätze. 17. června – Při krveprolití v Běchovicích zahynulo několik osob a desítky jich bylo raněno. 4. červenec – Ve Washingtonu byl položen základní kámen Washingtonova monumentu. 5. července – 67 pražských měšťanů poděkovalo Alfredu Windischgrätzi za potlačení červnového povstání a požádalo jej o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti. 6. července – Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel živnostenské povolení k výrobě mýdla a založil pak svůj podnik, vyrábějící „mýdlo s jelenem“ – z podniku dnešní Setuza. 25. července – V Bitvě u Custozy mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím zvítězila rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého. 27. července – Při explozi lokomotivy Jason na železniční trati mezi Napajedly a Hulínem zahynuli tři lidé a dva byli zraněni. 7. září – Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal zákon o zrušení poddanství. 11. září – V Petrohradě se konala svatba velkoknížete Konstantina Nikolajeviče Romanova a princezny Alexandry Sasko-Altenburské 12. září – Nová ústava změnila švýcarskou konfederaci na federaci. 16. září – Ve Vídni se pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodži sešlo asi 200 osob a bylo zahájeno Slovenské povstání. 22. října – V Arcibiskupském zámku v Kroměříži byl zahájen Kroměřížský sněm. 2. prosince – V Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval rakouský císař Ferdinand I. ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.

Probíhající události 1817–1864 – Kavkazská válka 1845–1849 – Velký irský hladomor 1846–1848 – Mexicko-americká válka 1848–1849 – Revoluce v roce 1848, Revoluce v Rakouském císařství, Maďarská revoluce, Slovenské povstání 1848–1849 – První italská válka za nezávislost 1848–1852 – Prusko-dánská válka

Vědy a umění Astronomové William Cranch Bond a William Lassell objevili nezávisle na sobě Saturnův měsíc Hyperion. První vědecká expedice navštívila ruiny mayského města Tikal. Britský důstojník Edmund Flint našel na Gibraltaru lebku, která byla později označena za první nález pozůstatků neandertálce. Američan W. Young si patentoval první zmrzlinářský stroj Johann Strauss starší složil Radeckého pochod na počest maršála Radeckého.

Knihy Anne Brontëová – Dvojí život Heleny Grahamové Alexandre Dumas mladší – Dáma s kaméliemi Alexandre Dumas starší – Josef Balsamo Alexandre Dumas starší – Paměti lékařovy Elizabeth Gaskellová – Mary Bartonová William Makepeace Thackeray – Jarmark marnosti Karl Marx a Friedrich Engels – Komunistický manifest

Narození

Česko náhled|upright|Josef Václav Myslbek (1848–1922) náhled|upright|Václav Robert z Kounic (1848–1913) 2. ledna – Čeněk Kalandra, spisovatel, dramatik a překladatel († 29. února 1928) 5. ledna – Adolf Krössing, operní pěvec († 28. ledna 1933) 11. ledna – Vilém Teklý, pedagog, agrární odborník a politik († 22. července 1925) 19. června – František Janiš, teolog († 4. září 1910) 21. ledna – Vincenc Dvořák, fyzik působící v Chorvatsku († 6. května 1922) 6. února – Antonín Vávra, rektor ČVUT († 1. listopadu 1928) 9. února – Jan Sedláček, architekt a spisovatel († 31. srpna 1916) 13. února – Karel Klostermann, spisovatel († 16. července 1923) 1. března – Jan Váňa, filolog († 17. května 1915) 7. března – Josef Sylvestr Vaněček, matematik († 13. srpna 1922) 9. března Antonín Pulda, herec a režisér († 3. října 1894) Josef Jakub Toužimský, novinář a spisovatel († 22. července 1903) 6. dubna – Jan Vincenc Diviš, cukrovarník, starosta, spisovatel († 13. října 1923) 7. dubna – Anton Gassauer, česko-rakouský právník († 1. ledna 116) 16. dubna – Karel Zahradník, matematik († 23. dubna 1916) 18. dubna – Bohuslav Hřímalý, houslista a dirigent († 11. října 1894) 25. května – Jan Urban Jarník, profesor románských jazyků († 12. ledna 1923) 20. června – Josef Václav Myslbek, sochař († 2. června 1922) 3. července – Wilhelm Plenkner, vodohospodářský inženýr († 17. ledna 1917) 12. července – Leopold Adler, fotograf († 8. května 1924) 1. srpna – František Kmoch, dirigent a skladatel († 30. dubna 1912) 2. srpna – Josef Šmaha, herec a režisér († 11. května 1915) 16. srpna – Josef Brdlík, podnikatel a politik († 22. listopadu 1932) 24. srpna – Jan Podlipný, pražský advokát a starosta († 19. března 1914) 31. srpna – Emil Weyr, matematik († 25. ledna 1894) 1. září – Bartoloměj Navrátil, matematik a fyzik († 12. dubna 1927) 7. září – Alexandr Brandejs, statkář, podnikatel a mecenáš († 19. května 1901) 26. září – Václav Robert z Kounic, politik († 14. října 1913) 23. října Anton Brenek, rakouský sochař českého původu († 18. listopadu 1908) Gustav Adámek, rakousko-český politik a poslanec Českého zemského sněmu († 21. září 1905) 27. října – Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik († 20. července 1917) 8. listopadu – Bohumil Adámek, básník a dramatik († 28. října 1915) 20. listopadu – Otakar Feistmantel, geolog a paleontolog († 10. února 1891) 21. listopadu – Věnceslav Hrubý, právník, filolog, historik a politik († 9. ledna 1933) 7. prosince – Johann Palisa, česko-rakouský astronom († 2. května 1925) 9. prosince – František Brábek, překladatel z maďarštiny († 23. května 1926) 20. prosince – Hans Watzek, rakouský fotograf narozený v Čechách († 12. května 1903) 23. prosince – Zdeňka Havlíčková, jediné dítě Karla Havlíčka Borovského, „dcera národa“ († 20. září 1872) 24. prosince – Ladislav Jan Pospíšil, knihkupec a náměstek purkmistra Hradce Králové († 6. března 1893)

Svět náhled|upright|Paul Gauguin (1848–1903) 6. ledna – Christo Botev, bulharský básník a revolucionář († 1. června 1876) 13. ledna – Franz von Soxhlet, německý zemědělský chemik († 5. května 1926) 21. ledna – Henri Duparc, francouzský skladatel († 12. února 1933) 24. ledna – Vasilij Ivanovič Surikov, ruský malíř († 19. března 1916) 25. ledna – Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král († 2. října 1921) 27. ledna – Heihačiró Tógó, japonský admirál († 30. května 1934) 5. února – Louis Schmeisser, německý konstruktér zbraní († 23. března 1917) 14. února – Jean Aicard, francouzský spisovatel, básník a dramatik († 13. května 1921) 16. února Hugo de Vries, nizozemský botanik, evoluční biolog († 21. května 1935) Octave Mirbeau, francouzský spisovatel († 16. února 1917) 25. února – Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král († 2. října 1921) 18. března – Luisa Sasko-Koburská, britská princezna († 3. prosince 1939) 19. března – Wyatt Earp, americký šerif († 13. ledna 1929) 31. března – Diederik Korteweg, nizozemský matematik († 10. května 1941) 7. dubna – Jean Geiser, švýcarský fotograf († 7. září 1923) 9. dubna Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, nizozemský religionista († 20. dubna 1920) Ezechiel Moreno Díaz, biskup a světec († 19. srpna 1906) 20. dubna – Kurd Lasswitz, německý matematika spisovatel († 17. října 1910) 21. dubna – Carl Stumpf, německý filozof, psycholog a muzikolog († 25. prosince 1936) 27. dubna – Ota I. Bavorský, bavorský král († 11. října 1916) 28. dubna – Ludvig Schytte, dánský pianista, skladatel, pedagog a lékárník († 10. listopadu 1909) 11. května – Wilhelm Windelband, německý filosof († 22. října 1915) 15. května 15. května – Adolf Kaufmann, rakouský malíř († 25. listopadu 1916) 15. května – Viktor Michajlovič Vasněcov, ruský malíř († 23. července 1926) 18. května – Hermann Diels, německý klasický filolog, historik dějin filozofie († 4. června 1922) 22. května – Fritz von Uhde, německý malíř († 25. února 1911) 23. května – Otto Lilienthal, německý průkopník letectví a konstruktér († 10. srpna 1896) 24. května – Johanna Buska, německá herečka († 16. května 1922) 25. května – Helmuth von Moltke mladší, německý generál († 18. června 1916) 29. května – Anton Emanuel Schönbach, rakouský germanista a literární vědec († 25. srpna 1911) 7. června – Paul Gauguin, francouzský malíř († 8. května 1903) 15. června – Adolf Láng, uherský architekt († 2. května 1913) 16. června – bl. František Maria od Kříže, německý katol. kněz a zakladatel salvatoriánů († 8. září 1918) 2. července – Pierre-Georges Jeanniot, francouzský malíř († 9. ledna 1934) 9. července – Robert I. Parmský, vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle († 16. listopadu 1907) 13. července – Wojciech Dzieduszycki, předlitavský politik († 23. března 1909) 15. července – Vilfredo Pareto, italský ekonom († 19. srpna 1923) 18. července – William Gilbert Grace, anglický lékař a hráč kriketu († 23. října 1915) 22. července – Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda († 11. června 1914) 25. července – Arthur Balfour, britský premiér († 19. března 1930) 27. července Loránd Eötvös, maďarský fyzik († 8. dubna 1919) Boris Stürmer, ruský ministerský předseda († 9. září 1917) 1. srpna – Rudolf Dührkoop, německý fotograf († 3. dubna 1918) 19. srpna – Gustave Caillebotte, francouzský malíř († 21. února 1894) 22. srpna – Pavle Jurišić Šturm, srbský generál († 14. ledna 1922) 26. srpna – Behice Sultan, osmanská princezna (sultánka), dcera sultána Abdülmecida I. († 30. listopadu 1876)