Bedřich Karel Kinský (18. února 1834 Vídeň – 23. září 1899 Kostelec nad OrlicíMatriční záznam o úmrtí a pohřbu(přístupné po registraci na FamilySearch)) byl český šlechtic a politik z rodu Kinských, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie náhled|vlevo|Zámek Kostelec nad Orlicí Byl synem hraběte Josefa Kinského (1806–1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Černínové z Chudenic (1806–1872). Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Zapojil se zde do veřejného i politického života. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové - Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků.

Ve volbách roku 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.

V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu.Neues Fremden-Blatt, 10. 1. 1866, s. 7. Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892. Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později odmítnutý mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu).Česká společnost 1848–1918. 392 Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát.http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/001schuz/s001003.htm

Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10. října 1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2. Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Od roku 1893 působil jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).Česká společnost 1848–1918. 677 Od mládí byl též držitelem hodnosti c. k. komořího (1863) a v roce 1888 obdržel titul c. k. tajného rady.

Rodina V roce 1864 se ve Vídni oženil s hraběnkou Žofií Mensdorff-Pouilly, dcerou Alfonse Bedřicha Mensdforff-Pouilly a neteří rakouského ministra zahraničí Alexandra Mensdorffa-Pouilly. Žofie byla od roku 1865 dámou Řádu hvězdového kříže a později se stala c. k. palácovou dámou.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 231 ISBN 978-80-85955-39-2 Z jejich manželství pocházelo sedm dětí:Rodokmen kostelecké linie Kinských dostupné online

1. Alfons Maria Josef (14. září 1865 Kostelec nad Orlicí – 21. listopadu 1877 Zlonice) 2. Marie Terezie (18. října 1866 – 11. května 1889), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1885 kníže Karel IV. ze Schwarzenbergu (1. července 1859, Čimelice – 4. října 1913, Orlík nad Vltavou), c. k. tajný rada, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Orlík, Zvíkov, Čimelice, Osov 3. Terezie Marie Františka Judita (10. prosince 1867 – 22. února 1943), dáma Řádu hvězdového kříže, c. k. palácová dáma, manž. 1885 hrabě Siegfried Clary-Aldringen (14. října 1848, Teplice – 11. února 1929, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, diplomat, rakousko-uherský vyslanec v Bruselu 1903–1912 4. Vilemína Marie (12. září 1869 – 16. května 1943), manž. 1895 hrabě Edwin Lazar Henckel von Donnersmark (23. ledna 1865 – 23. března 1929), rytmistr v pruské armádě, člen pruské poslanecké sněmovny, rytíř Maltézského řádu 5. Marie Josefína Vilemína (23. srpna 1874 Kostelec nad Orlicí – 23. dubna 1946), manž. 1898 Aloys Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (15. září 1871 – 25. ledna 1952), poslanec německého říšského sněmu, dědičný člen horní komory sněmovny v Bavorsku, Bádensku a Hesensku, majitel velkostatku Bor u Tachova 6. Josef (1878–1880) 7. František Josef (11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975 tamtéž), c. k. komoří, rytmistr, majitel velkostatku Kostelec nad Orlicí, manž. 1908 Marie Pavlína hraběnka Bellegarde (13. prosince 1888, Maribor – 30. července 1953, Kostelec nad Orlicí)

Jeho švagrem byl hrabě Bohuslav Chotek, otec Žofie Chotkové.

Odkazy

Reference

Externí odkazy informace o rodině Kinských Bedřich Karel Kinský na webu rakouského parlamentu dostupné online

Bedřich Karel Kinský Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští okresní starostové Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Politici Rakouského císařství české národnosti Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 18. února Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v Kostelci nad Orlicí Kategorie:Muži