Jan Slavík (13. září 1846 Nový EtynkMatriční záznam o narození a křtu – 11. října 1910 Jindřichův HradecMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie Pocházel z rodiny hostinského a řezníka Václava Slavíka, který působil jako starosta obce, ale pro své postoje během revoluce roku 1848 byl z funkce po porážce revoluce sesazen a vlivem finanční spekulace přišel o majetek. Jan Slavík tak neměl v mládí finanční zázemí. Od roku 1851 do roku 1857 chodil v rodné obci do obecné školy. Pak nastoupil na hlavní školu a od roku 1859 i na gymnázium v Jindřichově Hradci. Prospíval s vyznamenáním. Když mu bylo 13 let, zemřel mu otec a jeho majetkové poměry se dále zhoršily. Po maturitě chtěl původně studovat pražskou polytechniku, ale nakonec absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu, kde roku 1873 získal titul doktora práv. Následně prošel advokátní praxí u JUDr. Girzikovského a od listopadu 1878 působil jako advokát v Jindřichově Hradci, kde se zapojil i do veřejného života. Byl předákem tamní mladočeské organizace a v letech 1885–1901 předsedal místnímu sokolskému sdružení. Patřil k prvním cyklistům v tomto městě a ve své zahradě zřídil první tenisové hřiště.

V zemských volbách roku 1889 získal za město Třeboň mandát poslance Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1895. Na zemském sněmu setrval do roku 1901.

Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Třeboň, Jindřichův Hradec atd. Mandát obhájil za týž okrsek i ve volbách roku 1897. Ve vídeňském parlamentu setrval do své rezignace 15. července 1898. Nahradil ho pak Václav Naxera.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Na Říšské radě předložil v březnu 1893 průlomový návrh na zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Podobný záměr už prosazoval v roce 1891 během porad vedení mladočeské strany, v které ale myšlenka na zcela rovné volební právo nebyla přijímána s jednoznačným souhlasem, jak později vzpomínal Karel Kramář. Předložení návrhu plénu parlamentu bylo proto dlouho odkládáno. Situace se změnila až roku 1893, kdy boj za rozšíření volebního práva v Evropě i v Rakousku-Uhersku začal sílit. 15. února byl Slavíkův návrh projednán mladočeským poslaneckým klubem, 14. března byl klubem schválen a 17. března pak Slavík předložil svůj projekt Říšské radě coby oficiální předlohu mladočeské strany (podpořenou i několika slovinskými liberálními poslanci). Návrh byl doprovázen státoprávním ohražením, ve kterém Slavík odmítl, že by navrhovanou reformou mladočeši uznávali ústavní poměry v Rakousku-Uhersku. V rámci reformy volebního práva se počítalo s Říšskou radou se 400 poslanci, z toho 146 z českých zemí. Návrh nakonec nebyl přijat, ale sílící tlak veřejnosti vedl předsedu vlády Eduarda Taaffeho k nečekanému ohlášení vlastního projektu volební reformy v říjnu 1893. Ta sice také nebyla přijata a polemika okolo ní naopak vedla k rozkladu konzervativní Taaffeho vlády, nicméně již po několika letech ji fakticky naplnila takzvaná Badeniho volební reforma a od roku 1907 pak bylo v Předlitavsku zavedeno rovné volební právo.

Roku 1898 Slavík předložil návrh na rovné volební právo i na Českém zemském sněmu. Návrh byl ale velkou většinou zamítnut a nebyl ani přikázán k projednání do sněmovních výborů. I sama mladočeská strana a její faktický tiskový orgán Národní listy ho tentokrát nepodpořila. Rozšíření volebního práva by totiž podle některých mladočechů otevřelo cestu k moci sociální demokracii. Slavík několik týdnů poté ze strany v létě roku 1898 odešel.Česká společnost 1848-1918. 466, 481 Odmítal podpořit stranický postoj k předlitavské vládě a rezignoval na poslanecký mandát v Říšské radě. Nekandidoval ani do zemského sněmu v roce 1901.

V následném období byl aktivní v okresní samosprávě na Jindřichohradecku. Od roku 1907 až do smrti zastával funkci okresního starosty. Zaměřoval se na otázky podpory rolnictva. Byl zastáncem teorie kontinuity slovanského osídlení Čech od starověku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Čeští advokáti Kategorie:Čeští okresní starostové Kategorie:Mladočeši Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Absolventi gymnázia v Jindřichově Hradci Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Úmrtí v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí 11. října Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Nové Včelnici Kategorie:Politici z Jindřichova Hradce