náhled|340x340pixelů|Světová mapa legality dětské pornografie, růžová – nelegální držení dětské i standardní pornografie, tmavě modrá – nelegální držení dětské pornografie, týká se jak reálných dětí, tak i fiktivních postav, světle modrá – nelegální držení dětské pornografie s reálnými dětmi, oranžová – žádné restrikce vůči dětské pornografii, šedá – chybějící data Dětská pornografie je druh pornografie, v níž jsou zobrazeny dítě či děti jako sexuální aktéři nebo objekty.

Definice pornografie ani dětské pornografie není obecně ustálená ani jednotná a obvykle se přizpůsobuje represivním potřebám státu. Obvykle se za dětskou pornografii považuje: zobrazení soulože, masturbace nebo podobných aktivit, jichž se účastní dítě nebo děti zobrazení dětských genitálií nebo dětské nahoty pořízené nebo používané za účelem sexuálního vzrušení nebo uspokojení

Definice zahrnuje nejen vizuální díla (fotografie, kresby, filmy, sochy), ale i literární nebo zvuková zobrazení (fantazijní povídky, záznam dětského hlasu apod.).

Český právní řád termín „pornografické dílo“ nijak nevymezuje a pro regulaci dětské pornografie používá formulaci „pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě“.

Právní regulace

Mezinárodní rámec Restrikce nakládání s pornografickými díly zobrazujícími děti se většinou opírá o tyto mezinárodní smlouvy:

Úmluva o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací (1910) – vyhlášena pod č. 116/1912 Ř. z. Úmluva o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozšiřování (1923) – vyhlášena pod č. 96/1927 Sb. z. a n. Čl. 34 Úmluvy o právech dítěte (1989) – vyhlášena pod č. 104/1991 Sb. Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva MOP č. 182) (1999) – vyhlášena pod č. 90/2002 Sb. m. s.

Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, v čl. 3 odst. 1 nařizuje členským státům přijmout opatření proti nakládání s dětskou pornografií, včetně jejího držení. Pro některé formy, při nichž nedošlo ke zneužití, však připouští výjimky.http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004F0068:CS:NOT

Česká republika

Vývoj a forma právní úpravy Restrikce nakládání s dětskou pornografií obsahuje zejména trestní zákon, 140/1961 Sb. Tlaky na rozšíření restrikcí i zvýšení trestních sazeb po roce 2000 zesilovaly. Návrh na zákaz držení či přechovávání některých druhů pornografických děl i zpřísnění trestních sazeb za činy související s nakládáním s nimi se objevil například ve vládním návrhu nového trestního zákona z 21. července 2004, zamítnutém v Poslanecké sněmovně PČR 21. března 2006, který byl dílem kolektivu pod vedením Pavla Šámala), i v další verzi téhož návrhu, který ministerstvo spravedlnosti předložilo k veřejné diskusi v roce 2007.

14. prosince 2006 předložila skupina poslanců za KSČM (Milan Bičík, Kateřina Konečná, Zdeněk Maršíček, Ivana Levá, Stanislav Grospič, Soňa Marková) návrh novely trestního zákona,Novela trestního zákona, sněmovní tisk 114, návrh ze 14. 12. 2006 jejímž obsahem bylo pouze zpřísnění restrikcí týkajících se pornografických děl v českém trestním řádu. Středopravá vláda 17. ledna 2007 vyjádřila s návrhem nesouhlas, zejména pro neúměrné a nevyvážené trestní sazby a nedostatečné rozlišení skutkových podstat podle závažnosti. V prvním čtení 55 ze 155 přítomných poslanců hlasovalo pro vrácení zákona, zejména většina poslanců ODS a všichni poslanci za Stranu zelených. Ústavně-právní výbor sněmovny, jemuž byl návrh přikázán k projednání, navrhl přijmout zákon ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který z původního návrhu odstranil několik z nejspornějších ustanovení (například „osobu, která se jeví být dítětem“) a největších disproporcí. Jiné pozměňovací návrhy nebyly nikým podány. 13. června 2007 hlasovalo pro zákon 136 ze 150 přítomných poslanců a nikdo nebyl proti.

Senát 18. července 2007 návrh sněmovně vrátil s pozměňujícími návrhy. Senát navrhl vypustit z návrhu ustanovení o trestnosti přechovávání pornografických děl zobrazujících dítě i pro vlastní potřebu a navrhl vypustit i zpřísnění a změny formulací v ustanoveních o šíření a zpřístupňování pornografických děl. V novele navrhl ponechat pouze zavedení nového trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie, přičemž mezi případy zvýšené trestní sazby navrhl (na podnět senátorky Jiřiny Rippelové) přidat i zneužití osoby svěřené dozoru pachatele, je-li zneužita její závislost. V senátní diskusi námitky proti zákonu přednášeli například Jiří Žák, Jaroslav Kubera, (Jaroslav Kubera: „Nebyli jsme vedeni vůbec tím, že bychom nechtěli trestat, a vůbec nás nezaujalo, kolika hlasy to bylo ve sněmovně schváleno, protože tyto zákony většinou bývají schváleny vysokým počtem hlasů, protože i poslanci mají své dny a bojí se toho, že ten kdo hlasuje proti, bude v některých bulvárních médiích označen za pedofila, což je u nás dobrým zvykem, aniž by to někdo relevantně zkoumal.“) Pro tento pozměňovací návrh senátního ústavně-právního výboru hlasovalo 59 ze 66 přítomných senátorů, proti byl jeden (Martin Mejstřík).

Sněmovna však senátní pozměňující návrh nepřijala (pouze 14 poslanců hlasovalo pro pozměňující návrh senátu) a setrvala 26. září 2007 na původním znění (ze 177 přítomných hlasovalo 170 pro, nikdo proti). To bylo vyhlášeno jako zákon č. 271/2007 Sb. s účinností od 1. prosince 2007.

Trestní sazby vztahující se bez rozlišení i na díla virtuální, konsensuální, autobiografická nebo vytvořená samotnými dětmi pro vlastní potřebu tak dostihly i předstihly i trestní sazby za některé násilné trestné činy vůči dětem, například za týrání svěřené osoby nebo ublížení na zdraví.

Nový trestní zákoník v ustanoveních § 192 a § 193 prakticky převzal původní znění trestního zákona. Jednání je však nyní odstupňováno podle výše prospěchu a charakteru organizované skupiny.

Dne 10. května 2011 byl v Poslanecké sněmovně PČR v prvním čtení přikázán k projednání v ústavně právním výboru vládní návrh zákona (sněmovní tisk 297), který opět plánuje zavést i trestnost přechovávání pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem.

Definice pornografického díla Český trestní zákon neobsahuje žádné vymezení a žádnou definici, které by popisovaly, jaké objektivní znaky či okolnosti činí dílo pornografickým. V praxi tedy takové hodnocení záleží na libovůli znalců a orgánů činných v trestním řízení, přičemž v případě „dětské pornografie“ zákon nebrání ani aplikaci extrémních výkladů, kdy za pornografické dílo může být účelově prohlášeno jakékoliv dílo, které například zobrazuje dětskou nahotu, popisuje erotický či sexuální život dětí atd. Předmětem právní nejistoty a diametrálně rozdílných výkladů zákona pak mohou být jak díla s uměleckou či vzdělávací hodnotou, tak například díla osobní či rodinné povahy, díla pořízená v rámci odborné dokumentace či výzkumu, díla využívaná v sexuologické diagnostice (například díla prezentovaná pacientům v rámci falografického testování) atd. Zákon nespecifikuje, zda může pornografické dílo „vzniknout“ tím, že někdo použije k pornografickým účelům dílo vzniklé původně k jiným účelům, kdy pornografické znaky nebo pornografické využití jsou pouze jedním z více aspektů díla atd.

Přestože mnozí právníci i sexuologové na tuto vágnost zákona mnohokrát upozorňovali, v novele z roku 2007 ani v návrzích nového trestního zákona předkládaných od roku 2004 není zřejmá žádná snaha o zpřesnění.

Formy pornografických děl V zákoně jsou otevřeným výčtem vyjmenovány formy pornografických děl, na které se restrikce vztahují. Do roku 2007 formulace zahrnovala „pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu nebo zobrazení“, u vybraných druhů pornografických děl též „jiné předměty ohrožující mravnost“, přičemž z formulace nebylo zřejmé, zda se podmiňující přívlastek „ohrožující mravnost“ vztahuje jen k poslední položce výčtu („jiným předmětům“), nebo i k dílům vyjmenovaným v předchozí části věty. Novelizace účinná od 1. prosince 2007 vymezuje formu slovy „písemné, fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné takové dílo“. Z paragrafu o trestnosti přechovávání sice bylo výslovné vyjmenování písemné formy při parlamentním projednávání z výčtu vypuštěno, avšak i nadále zůstal výčet otevřený, takže písemné dílo i tak spadá do kategorie „jiného takového díla“.

„Jiné předměty ohrožující mravnost“ byly novelizací v roce 2007 z formulace zákona vypuštěny, ač původní návrh skupiny komunistických poslanců se jej naopak snažil přenést i do dalších ustanovení.

Znaky vybraných děl podléhajících přísnější restrikci Přísnější regulaci podléhají pornografická díla, která splňují některé z vyjmenovaných kritérií týkajících se obsahu děl, například pornografické dílo, které „zobrazuje nebo jinak zneužívá dítě“. Ve formulaci přitom nehraje roli, jak je dítě v takovém díle zobrazeno, takže i pornografické dílo, v němž je okrajově mimo hlavní děj zahrnuto zcela nepornografické zobrazení dítěte, spadá do této zpřísňující regulace.

Do stejné právní úpravy jsou zařazena i pornografická díla, v nichž se „zobrazuje násilí či neúcta k člověku“ (možný konsensuální způsob vzniku díla ani kontext zobrazení nejsou v restrikci brány přímo v potaz), nebo dílo, které „zobrazuje nebo jinak znázorňuje pohlavní styk se zvířetem“ (při doslovném výkladu by do této kategorie spadaly i přírodopisné filmy zobrazující kopulaci zvířat mezi sebou).

Pojem „dítě“ je pro účely trestního zákona a těchto formulací definován jako osoba mladší osmnácti let. V mezinárodních smlouvách a evropských předpisech se v tomto kontextu dítětem rozumí každá osoba mladší 18 let. Někteří publicisté nebo státní orgány však občas pod vlivem ustanovení o pohlavním zneužívání mají tendenci vycházet z výkladu, že i dětskou pornografii vymezuje věková hranice 15 let.

Vláda se rovněž svým návrhem nového trestního zákona na podnět Rámcového rozhodnutí EU pokusila rozšířit restrikci i na zobrazení osob, které již nejsou dětmi, pokud jako děti vypadají. Toto zpřísnění („…zobrazuje dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem“) bylo obsaženo i v novelizačním návrhu komunistických poslanců, ale při projednávání v parlamentu bylo z návrhu odstraněno.

Kritérium, zda nějaké konkrétní dítě nebo jiná osoba byly výrobou nebo šířením pornografického díla zneužity nebo zda utrpěly nějakou faktickou újmu, není a nebylo do formulací týkajících se šíření pornografických děl nijak zahrnuto. Díla virtuální, autobiografická nebo konsensuálně vzniklá tak nejsou v těchto formulacích nijak rozlišena od děl vzniklých zneužitím jiné osoby.

Trestné formy jednání

Šíření a zpřístupňování Jako trestné jednání do listopadu 2007 trestní zákon v § 205 (tehdy s nadpisem ohrožování mravnosti) zařazoval, když někdo vymezené druhy pornografických děl „uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí, dováží, prováží nebo vyváží, anebo za tím účelem přechovává.“ Od 1. prosince 2007 byl § 205 přejmenován na šíření pornografie a postihuje toho, kdo vymezené druhy pornografických děl „vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, u všech těchto děl trestné i „opatřování pro sebe“ a „přechovávání“, však byl při projednávání zákona sněmovnou odstraněn.

V případě ostatních druhů pornografických děl (tedy bez dětí, bez násilí a neúcty a bez zvířat) je jako trestné uvedeno pouze nabízení, přenechávání nebo zpřístupňování osobám mladším 18 let (novelizace v roce 2007 toto věkové vymezení nahradila nedefinovaným výrazem „dětem“, čímž pochybnou právní úpravu nahradila nejasnou úpravou). Trestní sazby za tyto činy (až dvě léta odnětí svobody) se v roce 2007 nezvýšily.