Kauza Nagyová je mediální označení politické aféry, která vypukla v červnu 2013. Na jejím počátku stály zásahy policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) z 13. června proti několika politikům a úředníkům, kteří byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle médií šlo o dosud největší a naprosto unikátní policejní akci tohoto druhu ve veřejné sféře a proti vysokým vládním institucím v České republice i v celé Evropě.Mladá fronta Dnes, 14. června 2013, „Český unikát. Tak velký zásah Evropa nepamatuje.“ Sešit A, strana 12. Kauza ještě 17. června 2013 mimo jiné vyústila v pád vlády Petra Nečase, který rezignoval také na funkci předsedy Občanské demokratické strany. Kauza vyvolává od počátku kontroverze s ohledem na oprávněnost policejního zásahu a účelovost propojení jednotlivých údajných větví případu.
Jednou ze zadržených a následně obviněných byla Jana Nagyová (po sňatku dne 21. září 2013 Jana Nečasová), tehdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky. Po ní byla kauza mediálně pojmenována „kauza Nagyová“.
Kauza je tvořena několika případy, které jsou řešeny v rámci samostatných trestních řízení. V první části kauzy byli stíháni tři bývalí poslanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, tehdejší premiér Petr Nečas, Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček pro údajnou korupci. Exposlanci se měli vzdát svých mandátů výměnou za pozice ve státní správě. Nejvyšší soud ČR později na základě stížností dvou ze zadržených exposlanců rozhodl o jejich vynětí z pravomoci orgánů trestního stíhání s ohledem na jejich poslaneckou imunitu. Proti usnesení Nejvyššího soudu v této věci neexistuje opravný prostředek. Původní nepravomocné rozhodnutí, kterým byli Petr Nečas, Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček zproštěni viny, bylo v září 2021 odvolacím soudem zrušeno a vráceno k novému projednání.
Druhá část kauzy se týká trestného činu vyzrazení utajované informace. Obžalovaní Jana Nečasová, Ivo Rittig a jeho právník David Michal byli nejdříve odsouzeni k podmíněným trestům. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem byli v listopadu 2019 zproštěni obžaloby. Odvolací soud zprošťující rozsudek potvrdil v říjnu 2020, přičemž státní zástupce proti rozhodnutí nepodal dovolání a tato část kauzy je tak u konce.
Ve třetí části kauzy byla Jana Nečasová vyšetřována pro podezření z korupce. Výměnou za luxusní dary měla dárcům umožnit přístup k premiérovi nebo jim poskytnout jiné výhody. Pro nedostatek důkazů byla Jana Nečasová obviněna pouze z krácení daní. Soud trestní stíhání původně nepravomocně zastavil, neboť obžalované již byla ve správním řízení udělena pokuta pro opožděné tvrzení daně. Dle rozhodnutí odvolacího soudu ze září 2021 byla zásada, že nikdo nemůže být trestán vícekrát pro stejný skutek (ne bis in idem), nižším soudem nesprávně aplikována a věc mu byla vrácena k novému řízení.
Čtvrtá část kauzy se týká zneužití rozvědky pro sledování bývalé manželky premiéra Nečase v roce 2012. Jana Nečasová, dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnosti na Vojenském zpravodajství Jan Pohůnek byli v březnu 2019 pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody a zákazům činnosti. Nejvyšší soud následně zamítl dovolání Jany Nečasové. V květnu 2020 byl Petr Nečas, který v řízení vystupoval v pozici svědka, trestním příkazem uznán vinným z křivé výpovědi. Proti rozhodnutí podal státní zástupce i obviněný odpor, věc tedy bude řešena v hlavním líčení. V soudním líčení byl bývalý premiér Petr Nečas shledán vinným z křivé výpovědi a odsouzen k ročnímu podmíněnému odnětí svobody a peněžitému trestu ve výši 100 tisíc korun.
Policejní akce náhled|Petr Tluchoř, jeden z původně zadržených bývalých poslanců ODS, v roce 2010
Policisté zatkli 13. června 2013 vládní úřednici Janu Nagyovou, poslance Ivana Fuksu a Petra Tluchoře a dále také Ondreje Páleníka, Romana Bočka, Milana Kovandu a Lubomíra Poula. S kauzou spojení dva podnikatelé, Ivo Rittig a Roman Janoušek, stejně jako politik Marek Šnajdr, nebyli toho dne v České republice. Policie však prohledala jejich domy a kanceláře. Média spekulovala o tom, že odjeli ze země na základě zprávy, kterou o akci předem dostali. Zadržen byl také Jan Pohůnek, ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství. Sedm ze zadržených bylo obviněno, pouze vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul obviněn nebyl.
Policejní akce se připravovala mnoho měsíců. Zásah provedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu na příkaz olomouckého vrchního státního zastupitelství vedeného Ivo Ištvanem. Podle Roberta Šlachty z ÚOOZ byla akce původně plánována na pozdější termín, avšak po zjištění, že jedna z osob měla opustit Českou republiku, byla její realizace uspíšena.
Policejní razie byla provedena na základě vyšetřování zaměřeného na údajné vazby mezi několika politiky a úředníky a také podnikateli Ivo Rittigem a Romanem Janouškem. Policisté kromě jiného zabavili v bankovních bezpečnostních schránkách desítky milionů korun a kilogramy zlata, za jejichž majitele považovali Romana Janouška. Ten svou spojitost se zabavenými cennostmi popřel.
Zadržené osoby V kauze byly zadrženy tyto osoby (většina z nich následně obviněna): Jana Nagyová – vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase a jeho tehdejší mimomanželská milenka (pozdější manželka); obviněna z podplácení a organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřována na svobodě Ivan Fuksa – bývalý ministr zemědělství a poslanec za ODS; v lednu 2013 se stal členem představenstva Českého Aeroholdingu; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity Petr Tluchoř – bývalý poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS; média na podzim 2012 spekulovala o jeho možném odchodu do ČEZ, což on sám odmítl; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity Marek Šnajdr – bývalý poslanec za ODS; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 16. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity Ondrej Páleník – bývalý ředitel Vojenského zpravodajství a od listopadu 2012 šéf Správy státních hmotných rezerv; obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřován na svobodě Roman Boček – bývalý náměstek Ministerstva dopravy a poté Ministerstva zemědělství; od října 2012 člen představenstva Českých drah; obviněn; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřován na svobodě Jan Pohůnek – ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství; obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy byl propuštěn na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Olomouci; následně vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu Milan Kovanda – ředitel Vojenského zpravodajství od listopadu 2012; obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; zadržen a od 15. června vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu Lubomír Poul – vedoucí Úřadu vlády a nadřízený Jany Nagyové; v prosinci 2012 se stal členem dozorčí rady ČEZ; byl původně rovněž zadržen, ne však obviněn
Nezadržené osoby Dalšími osobami figurujícími v kauze, které však nebyly v polovině června 2013 zadrženy, jsou: Petr Nečas – do 17. června 2013 předseda vlády a předseda ODS, tehdejší manžel Radky Nečasové, nadřízený a tehdejší mimomanželský milenec Jany Nagyové; policií podezříván z korupce v případě tří exposlanců ODS; vyslechnut jako svědek; dne 17. června rezignoval na funkce předsedy vlády a předsedy ODS; poslanecká sněmovna obdržela 8. července žádost o jeho vydání k trestnímu stíhání, která však byla 17. července stažena Ivo Rittig – podnikatel a lobbista; policií podezříván z ovlivňování veřejných zakázek, neobviněn; policie provedla domovní prohlídky a dočasně zabavila některé předměty Roman Janoušek – podnikatel; policií podezříván z ovlivňování veřejných zakázek, neobviněn;V téže době čelil obvinění, avšak v jiném případě – v něm byl obviněn z pokusu o vraždu ženy, do které najel autem. policie provedla domovní prohlídky a zabavila některé předměty Libor Grygárek – bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze; podezříván, že chránil před stíháním podnikatele Rittiga a Janouška, neobviněn Václav Ryba – podnikatel; podezřelý, neobviněn Tomáš Hrdlička – podnikatel a člen ODS; podezřelý, neobviněn Jiří Toman – podnikatel a bývalý vedoucí odboru městského investora Magistrátu hlavního města Prahy; podezřelý, neobviněn
Politické souvislosti Protože měli přinejmenším dva zatčení blízkou spojitost s premiérem Petrem Nečasem (Jana Nagyová byla vrchní ředitelkou sekce kabinetu předsedy vlády a Lubomír Poul byl vedoucí úřadu vlády), vyzvala parlamentní opozice premiéra k rezignaci. Ten to odmítl a prohlásil, že jeho „důvěra v Janu Nagyovou nepoklesla.“
K ředitelce premiérova kabinetu Janě Nagyové přivedlo policisty podezření na trestnou činnost žalobce Libora Grygárka a podnikatelů Romana Janouška, Ivo Rittiga či Tomáše Hrdličky, jak vyplývá z usnesení o zahájení trestního stíhání, které zveřejnil elektronický deník E15. Podle policejního usnesení by do kauzy mohl být zapleten i sám premiér Petr Nečas. Měl dát slib třem poslancům, že dostanou významné posty v polostátních firmách. Detektivové to označují za úplatek. Účast premiéra nebo jeho povědomí o nezákonném sledování popřela Nagyová i sám Nečas.
Vývoj kauzy v roce 2013 Červen Čtvrtek 13. června Hodinu po půlnoci z 12. na 13. června začala rozsáhlá policejní akce na Úřadu vlády. Další akce probíhaly až do brzkého odpoledne i na ministerstvu obrany, pražském magistrátu, v Lesích ČR, v mělnické firmě Kardio Port a na dalších místech. Během odpoledne policie také zabavila peníze a zlato v bance na Václavském náměstí.Mladá fronta Dnes. 14. června 2013. Kde byla razie. Sešit A, strana 4. Policie předala první obvinění. Domovní prohlídku provedla mimo jiné i u Libora Grygárka, který však nebyl zadržen.
Pátek 14. června náhled|Sídlo vrchního státního zástupitelství v Olomouci
I přes dosavadní nedostatek přesných a ověřených informací všechny hlavní tištěné deníky věnovaly kauze značnou část svého obsahu. Základní informace o zásahu sdělil olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan na dopolední tiskové konferenci. Ve věci bylo činné Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, byť bylo podle trestního řádu nepříslušné. O odnětí věci jinak příslušnému Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a přikázání ji do Olomouce rozhodlo 11. ledna 2012 Nejvyšší státní zastupitelství, protože ve věci původně šlo i o prověřování podnikatelů Iva Rittiga a Romana Janouška a na pražském státním zastupitelství působil s nimi spojovaný náměstek Libor Grygárek. Server E15 zveřejnil usnesení o zahájení trestního stíhání.
Sedm zatčených a obviněných bylo policií vyslýcháno. Advokát Jany Nagyové Eduard Bruna později uvedl, že proběhla několikahodinová domovní prohlídka jejích kanceláří a bytu v Praze-Modřanech. Policie ji poté asi dvě hodiny vyslýchala. K výslechu se po návratu ze zahraničí dostavil i Marek Šnajdr. Žalobci podali sedm návrhů na vzetí do vazby. Policie převezla obviněné k ostravskému okresnímu soudu, aby o vazbě rozhodl.