Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie.PIŤHA & POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné pro stavbu bílkovin tělu vlastních a nebo jsou využité na přeměnu na tuky nebo sacharidy. Podle množství a skladby aminokyselin určujeme jejich kvalitu.KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, 2004. Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální a co do počtu je jich asi 20. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.
Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky, vajec a sóji. Dále se sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.
Strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin byla po dlouhou předmětem diskuze odborné veřejnosti, část vědecké obce rostlinné bílkoviny dokonce označovala za neplnohodnotné. V současnosti nicméně existuje množství studií z oblasti dietologie, které prokazují, že strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin pro dospělého člověka nepředstavuje zdravotní problém, ba výsledky některých studií naznačují, že může přinášet jisté benefity včetně nižšího rizika rakovinného onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Rostlinná strava nicméně může přinášet vyšší riziko lámavosti kostí.
Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója). + Potřeba bílkovin Skupina DDD bílkovin Děti 0,9–2,7 g/kg/den Dospělí 0,8 g/kg/den Senioři 1,0–1,2 g/kg/den Kojící matky 1,5 g/kg/den Sportovci 1,6–2,2g/kg/den (na anabolických steroidech ještě víc) Onemocnění jater, ledvin individuálně dle zdravotního stavu Pozn. DDD = doporučená denní dávka
Nadměrný příjem bílkovin není vhodný. Negativní vliv vysokého příjmu bílkovin na ledviny byl však vyvrácen.
Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.KLIMEŠOVÁ & STELZER. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Energetická hodnota 1 g bílkovin je přibližně 17 kJ.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Strohé kalorické tabulky Bielkoviny
Kategorie:Výživa Kategorie:Živiny