Záběhlice () jsou městská čtvrť a katastrální území při toku Botiče na jihovýchodě Prahy. Záběhlice byly od románské doby tradiční zemědělskou vsí. Od poloviny 19. století do druhé světové války měly charakter dělnického předměstí s chudinskými koloniemi. Od roku 1922 jsou Záběhlice součástí Prahy. Ve 20. a 30. letech na okrajích území Záběhlic vznikly rozsáhlé čtvrti rodinných domků, Spořilov a Zahradní Město. Ty byly po druhé světové válce rozšířeny rozsáhlými panelovými sídlišti a začátkem 21. století ve východní části Novým Zahradním Městem. Staré Záběhlice a Zahradní Město patří do městské části i obvodu Praha 10, Spořilov do městské části a obvodu Praha 4. Vymezení Záběhlic jako katastrálního území se nepatrně liší od vymezení Záběhlic jako části obce (ZSJ Sídliště Spořilov I-východ se 4 adresami v části Kremnické ulice patří katastrálně k Michli, ale evidenčně k Záběhlicím).
Části Záběhlic
Staré Záběhlice středověká část (biskupská a královská část, oblast od zámku ke kostelu) Růžový ostrov (vytvořen náhonem mezi splavem u zámku a Hamerským rybníkem) Horní a Dolní chaloupky (chudinská čtvrť, svah vrchu Homole) západní část Záběhlic (podél ul. Záběhlické) včetně průmyslového objektu u bývalého huťského mlýna a vinařské usedlosti na vrchu Hrádek
Kolonie a osady v oblasti Slatin Trnkov (kolonie rodinných domů kolem ulice Průhonické, na strašnické straně území Záběhlic, přilehlá k michelským Slatinám) Pod lesíkem (pás domů v záběhlické části ulice Nad elektrárnou)
Zahradní Město náhled|600px|Východní část sídliště Zahradní Město v pohledu od jihu staré Zahradní Město (vilová čtvrť z let 1929–1941) Sídliště Zahradní Město západ (oblast kolem bývalého obchodního domu Květ a mezi ulicemi Jesenická a Na vinobraní) Sídliště Zahradní Město východ (oblast kolem bývalého obchodního domu Cíl až k Práčské a Švehlově ulici) průmyslová oblast za ulicí Švehlova (Mitas/Michelin a část Technometry) Nové Zahradní Město (mezi Práčskou ulicí a Botičem, západně od Práčí)
Sídliště Práčská Sídliště Práčská, původně propagované též pod názvem Sídliště Mládeže, mezi Sněženkovou a Práčskou ulicí, po obou stranách záběhlické školy (postavilo Stavební bytové družstvo mládeže, 80. léta 20. století)
Práče Práče jsou osada u Botiče se zámečkem a pivovarem.
Spořilov Rozloha 205 ha, 14 718 obyvatel (2000), 13 750 obyvatel (2005).
Hutě, vilová čtvrť u ul. U mlýna (mezi Hamerským rybníkem a tramvajovou konečnou) starý Spořilov (vilová čtvrť z let 1925–1930, mnohé rodinné domky jsou funkcionalistického stylu) (Horní Roztyly sousedící přes dálnici byly v roce 1987 převedeny do katastrálního území Chodov, hranicí se stala dálnice D 1) Sídliště Spořilov I (severozápadní část Spořilova, podél Michle, poblíž depa metra Kačerov, v roce 1970 zbořeny Dolní Roztyly) (okolí Kremnické ulice patří katastrálně do Michle, ale evidenčně k Záběhlicím) Sídliště Spořilov II (severovýchodně od Spořilovské ulice)
Cihlová část sídliště Spořilov (4410 bytů) byla postavena v letech 1961–1968, panelová část (331 bytů) v letech 1976–1979 , několik domů ještě v letech 1987–1989 a 2002.
Historie Vývoj počtu obyvatelZáběhlicRok Počet obyvatelPořadí1869 1 301 251880 1 420 281890 1 704 311900 2 047 341910 2 669 331921 2 736 361930 9 494 201950 10 556 231961 14 629 201970 40 285 101980 39 478 91991 36 882 92001 33 111 10
Původ názvu Původ názvu není spolehlivě doložen. Některé teorie předpokládají, že se v Záběhlicích usídlovali zběhlí poddaní nebo jiní lidé, kteří zde hledali bezpečí, jiní hledají původ v zabíhání cest v meandrech Botiče i na svažitém terénu kopce Homole.
Zemědělská ves V předhusitském období bylo na území Záběhlic několik dvorů, převážně v církevním majetku. Některé z nich, například Záběhlice a Práče, se rozrostly v osady.
První zmínka o Záběhlicích je v zakládací listině vyšehradské kapituly datované 1088. Části území Záběhlic vlastnili i klášter sv. Jiří na Pražském hradě, čeští králové a pražští měšťané. Románský kostel Narození Panny Marie stojí v někdejší královské části. Ve 14. století byly v Záběhlicích dvě tvrze, tvrz litomyšlského biskupa, z níž později vznikl Záběhlický zámek, a tvrz Václava IV. uprostřed dnešního Hamerského rybníka. V letech 1407 a 1408 zde král osobně pobýval. Z roku 1432 je první zmínka o mlýnu, později nazývaném Hutě. Za husitských bouří zabavili zdejší církevní i královské majetky Pražané, kteří je přidělili Novému městu pražskému. V 15. století se Záběhlice opakovaně staly shromaždištěm vojsk před bitvami. Vlastníci Záběhlic se mnohokrát měnili, v letech 1436–1459 vlastnil Záběhlice Mikuláš Zajíc z Házmburka. V 17. století, kdy Záběhlice patřily do Kouřimského kraje, zde byly při sčítání kromě statku knížete Lažanského čtyři grunty sedláků a sedm usedlostí chalupníků, v roce 1719 se uvádí patnáct usedlostí. V roce 1788 soupis zaznamenal 55 domovních čísel, z toho dvacet selských usedlostí. Číslo popisné 1 měl mlýn, v obci byla i hospoda, kovárna a zámecký pivovar. V roce 1813 svobodný pán Jakub Wimmer připojil ke vsi osadu Roztyly. Od roku 1841 do konce století vlastnil vesnici Karel Korb, rytíř z Weidenheimu, od roku 1879 ministr a moravský místodržitel. Po léta první republiky vlastnil dvůr a zámek Václav Černý. V té době Záběhlice patřily do politického okresu vinohradského. V roce 1907 bylo v Záběhlicích 145 domů a 1368 obyvatel.
Dolní Roztyly, které měly začátkem 20. století 163 obyvatel, byly zcela zlikvidovány kolem roku 1970. Na jejich území stojí Sídliště Spořilov I. a Jižní spojka.
Významná místa a památky
Hamerský rybník náhled|vlevo|Hamerský rybník a kostel Narození Panny Marie. Přibližně v místech ostrůvku bývala tvrz Václava IV. Hamerský rybník, který zatopil záběhlickou tvrz, pravděpodobně vodní, pochází z roku 1770, kdy byly zřízeny měděné hamry. Mlýn zde byl už před zřízením rybníka. Náhon vede od splavu u záběhlického zámku. V současné době nemá rybník stálý přítok, protože náhon je nefunkční, což se projevuje špatnou kvalitou vody. Městská část Praha 10 usiluje o zprovoznění náhonu, problémem jsou komplikované vlastnické vztahy k pozemkům.
Kostel vlevo|náhled|Kostel Narození Panny Marie Základ kostela Narození Panny Marie na ostrohu mezi Botičem a Hamerským rybníkem pochází z první poloviny 12. století (kolem roku 1125). Ve 14. století byl z románského stylu goticky přestavěn. V té době býval farním kostelem. K další přestavbě došlo v letech 1876–1880, kdy byla původní románská věž zničená bleskem nahrazena dnešní pseudorománskou. Nástěnné malby vytvořil údajně malíř Koucký. Oltářní obraz Narození Panny Marie je z roku 1861. Rozsáhlejší opravy byly provedeny i v roce 1948, v roce 2000 za finančního přispění městské části byla opravena fasáda.
Královská tvrz Tvrz Václava IV. byla zničena za husitských válek roku 1420. Roku 1770 byly její zbytky zatopeny Hamerským rybníkem. Při bagrování v únoru 1960 byly nalezeny zbytky zdiva a při následném průzkumu bylo odkryto několik místností středověké stavby, pravděpodobně Václavovy tvrze. Pod základy tvrze byly nalezeny zbytky slovanské keramiky z mladší doby hradištní.
Záběhlický zámek náhled|Záběhlický zámek Na místě zámku stávala nejméně od konce 14. století druhá záběhlická tvrz, patřící v předhusitské době litomyšlskému biskupovi. V 17. století byla přestavěna na zámek. V roce 1841 koupil zámek, park a polnosti rytíř Ludvík Korb z Weidenheimu.Roku 1886 vyhořel a poté byl obnoven tímto majitelem do novobarokního slohu, na počátku 20. století byl znovu zpustlý. V roce 1907 jej velkostatkář Václav Černý zakoupil a opravil. Za dob socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Sídlilo zde Výzkumné oddělení státního podniku ZEZ. Po roce 1990 byl majetek v restituci vrácen původním majitelům. Nyní jsou zámek i zahrada pro veřejnost nepřístupné, objekt byl rekonstruován a je soukromým vlastníkem pronajímán jako kanceláře a sklady.http://www.zabehlicky-zamek.cz/historie
Podle pověsti se na záběhlickém zámku často zjevovala bílá paní. Vyhnaly ji odtud teprve velké zvony, pořízené do kostela Narození Panny Marie, jejichž zvuk bílá paní nedokázala snést a navždy zmizela.STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Historické jádro Záběhlic Historickým jádrem obce byla dnešní ulice K prádelně (od kostela k ulici Záběhlické) a navazující úsek ulice Záběhlické směrem k Záběhlickému zámku. Podél těchto ulic se nacházely nejvýznamnější chalupy a statky. Modernizace Záběhlické ulice a regulace Botiče však historický vzhled výrazně narušila. Švehlův statek z poloviny 19. století byl pro havarijní stav demolován kolem roku 1975. Lípa svobody, která dala název „U lípy“ křižovatce ulic Záběhlická a U Záběhlického zámku, v jejímž středu stála, byla poražena začátkem 80. let.
Svéráznou částí původních Záběhlic je přilehlý svah vrchu, nazývaného dříve Homole, se strmými a křivolakými uličkami Horní chaloupky a Dolní chaloupky a domky spíše chudinského rázu. Donedávna vzbuzovaly pohádkový dojem dávné minulosti, modernizace některých domků však tuto jedinečnost už také narušila.
Svahy nad západní částí Záběhlic (oblast u dnešní ulice Na vinobraní, vrch kdysi nazývaný Hrádek) sloužily pěstování vína. V 15. století bylo záběhlické víno jmenováno mezi lepšími českými víny. V ulici je původně barokní viniční usedlost se zachovalými vinnými sklepy. Vinařství tu provozoval Břevnovský klášter. Historicky cenné vybavení usedlosti za první republiky využívali i filmaři. Ačkoliv od roku 1941 byla usedlost památkově chráněna, v padesátých letech 20. století byl objekt přestavěn na byty a postupně chátral, až mu v 60. letech hrozila demolice. Koncem 20. století byl opraven.
Chudinská čtvrť v 19. a 20. století náhled|Horní chaloupky Místní obyvatelé pracovali většinou v místním velkostatku a pivovaru. Již v 19. století se Záběhlice stávaly i centrem chudších dělníků, kteří pracovali v Praze, avšak nebyli dost bohatí na to, aby mohli v Praze i bydlet. Území se zahušťovalo malými chudými domky území Horních a Dolních chaloupek a západním směrem podél Záběhlické ulice. Často zde žila početná rodina v jedné místnosti a další místnosti nebo třeba i půdu malého domku majitel ještě pronajímal dalším rodinám.
Před druhou světovou válkou vznikla v oblasti dnešní ulice Průhonické nouzová kolonie Trnkov. V té době vznikala i blízká kolonie Slatiny, která je již na území Michle, a osada Pod lesíkem v západní části Záběhlic.
V Záběhlické ulici nechal v době krize před druhou světovou válkou postavit vršovický obchodník Josef Dolejška několik městských činžáků.
Hřbitovy náhled|vlevo|Pohled na záběhlický hřbitov z jižní strany domu Arnika náhled|vlevo|Záběhlický hřbitov se sochou Spasitele Starý záběhlický hřbitov se rozkládal u kostela Narození Panny Marie na břehu Hamerského rybníka. Později byl přemístěn nad obec do dnešní Břečťanové ulice. Ve 30. letech 20. století vedle něho vyrostlo fotbalové hřiště A.F.K. Záběhlice. V 70. letech 20. století na místě hřiště byla postavena poliklinika a v nejbližším okolí hřbitova vyrostla škola, obchodní centrum a obytný dům. V roce 2014 se nachází na záběhlickém hřbitově 242 hrobů, 4 hrobky a 31 urnových hrobů. Pohřbívat je už možné jen do urnových hrobů.
Část Velké Prahy Před vznikem Velké Prahy patřily Záběhlice do Vinohradského okresu.
Od roku 1923 patřily celé Záběhlice do Prahy XIII. V letech 1925 až 1929 se Záběhlice rozšířily o Spořilov. Od roku 1947 bylo Zahradní Město vyjmuto do Prahy XX. Záběhlice tak byly prvním pražským katastrálním územím, které bylo rozděleno do více správních obvodů. Od 1. dubna 1949 část z Prahy XX přešla do Prahy 10 a část z Prahy XIII do Prahy 13 v šestnáctiobvodovém členění. Od 1. července 1960 se Spořilov stal součástí městského obvodu Praha 4 a celý zbytek Záběhlice součástí městského obvodu Praha 10. V městských částech stejnojmenných s těmito městskými obvody zůstaly Záběhlice rozděleny i po vzniku 22 správních obvodů.