Jan Křížek (31. července 1919 Dobroměřice – 9. února 1985 Tulle, Francie) byl český sochař a malíř. Většinu svého života prožil ve Francii. Podílel se na činnosti pařížské surrealistické skupiny. Jeho dílo bylo současníky zařazováno do uměleckého směru Art brut. Stýkal se s předními francouzskými umělci, mj. s Pablem Picassem či André Bretonem. Roku 1962 se přestěhoval z Paříže na venkov a zároveň natrvalo přestal umělecky tvořit.
Život Narodil se v Dobroměřicích u Loun v rodině učitele na tamní obecné škole. Roku 1927 onemocněl paratyfem.Státní okresní archiv Louny, pamětní kniha školy v Dobroměřicích, fond Obecná škola Dobroměřice, inv. č. 61, s. 180 V letech 1930–1932 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, 1933–1937 na státní reálce v Lounech.Pravdová, Anna, Mně z toho nesmí zmizet člověk. Jan Křížek (1919–1985), Národní galerie v Praze, Praha 2012, s. 321, Po maturitě se zapsal na České vysoké učení technické, kde navázal celoživotní přátelství s Václavem Boštíkem. Po roce přestoupil na Akademii výtvarných umění, kde studoval v ateliéru Bohumila Kafky.Pravdová, Anna, Jan Křížek. Solitér na cestě za pravdou, Národní galerie v Praze, Praha 2010, s. 1, Během války, po uzavření vysokých škol, bydlel v Praze. Roku 1946 studia na Akademii dokončil. O rok později se po desetileté známosti oženil s Jiřinou Batíkovou (1919–2010). V říjnu 1947 odjeli manželé do Paříže. Zde je zastihl Únor 1948. V jeho důsledku se oba rozhodli emigrovat. V roce 1948 byla Křížkovi v Paříži uspořádána první samostatná výstava. V září toho roku odjel Křížek na Azurové pobřeží, kde mohl díky Picassově intervenci pracovat v keramické dílně ve Vallauris.Pravdová, A., Mně z toho nesmí zmizet člověk, s. 323.
V roce 1949 se Křížkovi vrátili do Paříže, kde žili s přestávkami až do roku 1962. Bydleli velmi prostě, až do roku 1957 v pokojíku pro služky. Zatímco Křížek tvořil, jeho žena byla zaměstnána nejprve u řeckého lékaře, od roku 1955 pak v luxusní čajovně v Latinské čtvrti. V té době navázali Křížkovi přátelství s Toyen, která bydlela nedaleko odtud. Roku 1953 poznal Křížek vlivného kritika Charlese Estienna, který ho začal propagovat. V důsledku toho měl Křížek v roce 1955 možnost účastnit se hned čtyř kolektivních výstav s takovými umělci, jako byli např. Man Ray, Yves Tanguy nebo Francis Picabia. Ke Křížkově samostatné výstavě v roce 1956 napsal Estienn úvodní text do katalogu. V témže roce získali Křížkovi statut uprchlíků.
náhled|vlevo|Křížkův rodný dům v Dobroměřicích čp. 103 V roce 1956 se Křížek začal blíže stýkat s André Bretonem (jejich známost se datuje už od jeho první výstavy roku 1948) a občas docházel na schůzky surrealistické skupiny, kam ho přivedla Toyen. Rozdíly chápání podstaty umělecké tvorby mezi Křížkem a Bretonem odhaluje vzájemná korespondence z února až dubna 1959.Naposledy editována v Pravdová, A., Mně z toho nesmí zmizet člověk, s. 225–234 Roku 1956 navštívili Křížka v Paříži Václav Boštík a malíř Jiří John. Od roku 1956 trávili Křížkovi prázdniny mimo Paříž, většinou v domech svých přátel. Pro Křížka to bývaly pracovní pobyty spojené se sochařskou tvorbou, k níž v pařížském bytě neměl podmínky. Za pobytu v Gordes v jižní Francii roku 1955 vytvořil asi 16 kamenných soch. O rok později strávili Křížkovi léto v Bretani, 1957 v Cheverny u Blois a v letech 1960 a 1961 v Alpách u Grenoblu.
V roce 1962 dospěl Křížek k názoru, že ve svém díle vyřešil všechny problémy, které ho zajímaly, a s uměleckou tvorbu skončil. Uváděl také, že je vyléčen z nemoci jménem umění. Následně sám zničil většinu svého díla - v suterénu galerie Johna Cravena obrazy rozřezal žiletkami, sochy rozbil kladivem a vše dal do popelnice ve dvoře.
Manželé se rozhodli žít na venkově. Finanční situace jim neumožňovala zakoupit domek. Křížkovi proto koupili pozemek v kraji Corréze nedaleko vesnice Goulles v místě jménem Le Bartheil. Křížek tam vlastnoručně postavil dřevěný domek a začal se živit včelařením, pěstováním zeleniny a chovem králíků. V roce 1968 ho zde navštívil Václav Boštík. V roce 1972 obdrželi Křížkovi od obce finanční příspěvek a zavedli si do domku elektřinu. Výstava, věnovaná roku 1984 činnosti Charlese Estienna, byla poslední za Křížkova života, které se zúčastnil svými pracemi. Roku 1985 zemřel na infarkt, pohřben je v Goulles. Vdova Jiřina Křížková domek i s pozemkem odkázala nadaci abbé Pierra, která jim roku 1956 pomohla vyřešit bytové problémy.Pravdová, A., Mně z toho nesmí zmizet člověk, s. 171
Dílo Křížek byl všestranný umělec. Plastická díla vytvářel ze dřeva, z kamene i pálené hlíny. V grafické tvorbě se vyjadřoval prostřednictvím linorytu. Technikou jeho kreseb byl kvaš, akvarel, tuš, tužka nebo tempera. Pokud vytvářel olejomalby, nejčastěji byla podkladem pytlovina. Bytostně byl Křížek sochař. Rozsáhlejší sochařskou tvorbu mu však neumožňovaly hmotné podmínky, ve kterých žil, i absence vhodného ateliéru.
Základním tématem Křížkovy tvorby byla lidská figura, především v podobě ženy. Zobrazil ji v nesčetných variacích některou z výše uvedených technik. Svá díla zásadně nepojmenovával. Každé z nich bylo dílčí etapou na cestě k poznání po povaze člověka jako takového. Bylo mu blízké pravěké a mimoevropské umění, respektoval Augusta Rodina, v mládí rovněž Rudolfa Kremličku. Křížkovo dílo je nezařaditelné do některého z uměleckých směrů. Jeho kresby jsou spontánní, na plastikách je patrný vliv mimoevropských kultur.Nádvorníková, Alena, Art brut – umění v původním (surovém) stavu, in: Dějiny českého výtvarného umění VI/1, Academia, Praha 2007, s. 204, Na Křížkova díla není zatím pro Wikipedii uvolněna licence. Je možné se s nimi seznámit na některém z externích odkazů.
Velká část Křížkovy písemné i tvůrčí pozůstalosti je v Čechách uložena ve dvou institucích: Galerii Benedikta Rejta v Lounech a Národní galerii. Jeho dílo se dochovalo pouze fragmentárně, když většinu sám zničil, než se odstěhoval z Paříže na venkov. Vzhledem k omezené dostupnosti tak na trhu s uměním patří jeho díla mezi českými poválečnými umělci k nejdražším.
Výstavy (výběr) Samostatné 1948 Sculptures de Krizek, Foyer de l'art brut, Galerie René Drouin, Paříž 1956 Krizek, A l'Etoile scellée, Paříž 1958 Krizek, sculptures et peintures, Galerie Craven, Paříž 1959 Krizek, peinture, sculpture, Galerie Craven, Paříž 1995 Jan Krizek, Musée de la Cohue, Vannes 1999 Jan Křížek, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 1999 Jan Křížek: obrazy, sochy, keramika, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Francouzský institut v Praze 1999 Jan Křížek, Oblastní galerie v Liberci, Liberec 2000 Jan Křížek, Dům U Rytířů, Litomyšl 2001 Jan Křížek, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 2004 Jan Křížek, Galerie Benedikta Rejta v Lounech 2012 Síla znaku, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2013 Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let, Národní galerie v Praze
Kolektivní 1947 Art brut, Foyer de l'art brut, Galerie René Drouin, Paříž 1949 Céramiques, sculptures et dessins de V. Ivanoff, Jean Krizek, Jacqueline Manou, Maria, Libraire André Pouget, Paříž 1952 Členská výstava 1952, Obecní dům, Praha 1958 Sculpture, Galerie Claude Bernard, Paříž (mj. s Duchampem, Picassem, Miróem, Braquem Ernstem) 1958 Collages, Aquarelles, Gouaches, Galerie Craven, Paříž (mj. s Picassem, Dubuffetem, Kleem, Schwittersem) 1959 Sei giovani pittori della scuola di Parigi, La Medusda studio d'arte contemporanea, Řím (putovní) 1962 Phases, peintures, sculptures, objets, collages, Galerie de l'Université, Paříž (mj. s Toyen) 1965 Galerie 65, Galerie Václava Špály, Praha 1997 Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění, Muzeum moderního umění – Trojlodí, Olomouc 2000 Tschechischer Surrealismus und Art Brut zum Ende des Jahrtausends, Palais Pálffy, Vídeň 2003 Václav Boštík, Jan Křížek, Jiří Mrázek, Galerie Benedikta Rejta v Lounech 2004 Tsjechische l’art brut tchèque, Musée d'Art spontané, Brusel 2010 Jan Křížek a Václav Boštík – přátelé, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2016 Václav Boštík, Jan Křížek: Tři poklady, Galerie Zdeňka Sklenáře, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie Praha Frac Limousin Frac Bretagne Galerie Zdeňka Sklenáře v Praze Galerie hlavního města Prahy Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Odkazy Reference
Literatura neuvedená v referencích Hlaváčková, Miroslava, Jan Křížek, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 1999 (výstavní katalog), Zemina, Jaromír, Jan Křížek, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 1999 (výstavní katalog) Pravdová, Anna, Jan Křížek: "Já jsem otevřel novou cestu, po mně přijdou další, kteří ji rozšíří a povedou dál", Revolver Revue č. 43, 2000, s. 135 — 146 Zemina, Jaromír, Jan Křížek, Revolver Revue č. 43, 2000, s. 146 — 149 Zemina, Jaromír – Mrázek, Jiří, Václav Boštík, Jan Křížek, Jiří Mrázek, Galerie Benedikta Rejta v Lounech 2003 (výstavní katalog), Pravdová, Anna, Jan Křížek a Václav Boštík: přátelé, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2010 Pravdová, Anna, Společný návrat ke kořenům. Jan Křížek a Václav Boštík, in: Konec avantgardy? Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu, Arbor vitae, Řevnice 2011, s. 275 — 282, Pravdová, Anna, Stát se vodivou elektřinou. Korespondence Jana Křížka s André Bretonem, Analogon č. 64, 2011, s. 16 — 21 Deverová, Magdalena, Jan Křížek – síla znaku, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2012 (výstavní katalog), Pravdová, Anna, Figurativní tašismus a premegalitický surrealismus Jana Křížka, in: Rakušanová, Marie (ed.), Wittlichovi. Sborník žáků k 80. narozeninám Petra Wittlicha, Nakladatelství Karolinum, Praha 2012, s. 250 — 262,
Filmografie Řezníček, Martin, Jan Křížek, sochy a včely, DOCUfilm Praha a Česká televize, 2005
Související články Václav Boštík
Externí odkazy
Základní informace v angličtině + 1 reprodukce Stránka věnovaná výstavě ve Valdštejnské jízdárně roku 2013 Reportáž České televize o výstavě ve Valdštejnské jízdárně roku 2013 Článek o Křížkovi s reprodukcemi Stránky Galerie Roudnice se zprávou o tamní výstavě 2012 a reprodukcemi
On-line výstava na Art for Good nový život výstav (Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let)
Kategorie:Muži Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Francouzští výtvarníci Kategorie:Výtvarníci z Loun Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození v Dobroměřicích Kategorie:Úmrtí v roce 1985 Kategorie:Úmrtí v Nové Akvitánii