Ífigenie v Aulidě je tragédie starověkého řeckého dramatika Eurípida. Pojednává o nejstarší králově dceři Ífigenii, která má být obětována v přístavu Aulis, kde válečné loďstvo pro bezvětří uvízlo, aby odtud řecká výprava mohla odplout dobývat Tróju. Patří mezi autorova pozdní díla, jde zřejmě o poslední hru, kterou psal na makedonském dvoře. Dějově předchází jiné Eurípidově hře, totiž Ífigenii v Tauridě, přestože „aulidskou Ífegeneiu“ Eurípidés napsal po „taurské“. Hra byla provedena až po autorově smrti, roku 406 př. n. l.
Obsazení Agamemnón, král mykénský, vůdce řeckých vojsk Meneláos, král spartský, bratr Agamemnonův Klytaimnéstra, mykénská královna, choť Agamemnonova Ífigenie, její dcera Achilleus, nejstatečnější řecký bojovník Posel
Děj se odehrává v řeckém lodním táboře v Aulidě před odplutím Řeků k Tróji. 265 px|náhled|Obětování Ifigenie, freska z vily básníka tragédií v Pompejích, 1. stol. př. n. l., Archeologické muzeum Neapol Děj Bohyně Artemis zadržela větry, čímž brání řeckému vojsku zahájit plavbu k Tróji. Chce, aby Agamemnón obětoval své nejstarší dítě – dceru Ífigenii. Přestože Agamemnón již svému bratru Meneláovi (a potažmo celému řeckému vojsku) slíbil, že dceru obětuje, posílá manželce Klytaimnéstře dopis, aby s dcerou do Aulidy nepřijížděly. Dopis ale zachytí Meneláos a mezi bratry propukne hádka. Agamemnónovi se příčí zabití dcery, která nakonec s matkou do Aulidy přijíždí, přilákána otcovým slibem, že bude provdána za hrdinu Achillea. Starý sluha Klytaimnéstře a její dceři prozradí, že Agamemnón se nechal přemluvit a je ochoten dceru obětovat, aby řecké lodi mohly vyplout. Dívka se zprvu brání, ale nakonec si uvědomí svůj dějinný význam a je ochotna jít na smrt. Těsně před obětováním však zmizí a bohyně Artemis místo ní podstrčí laň. Agamemnón jásá, Klytaimnéstra (která u toho nebyla) pochybuje, zda tomu tak skutečně bylo.
Odraz v umění náhled|Francois Perriot, Obětování Ifigenie, 1632-1633 Malířství Obětování Ifigenie, freska z vily básníka-tragéda v Pompejích, 1. stol. př. n. l. François Perrier (1594–1649), Obětování Ifigenie, 1632-1633, Muzeum krásných umění, Dijon náhled|Sábastien Bourdon: Obětování Ifigenie, 1653 Sébastien Bourdon (1616-1671): Obětování Ífigenie, (1653), Musée des beaux Arts d'Orléans; z ohně a dýmu na obětním oltáři vzlétá k nebi Ífigenie, s pozdviženou rukou se k ní obrací klečící otec Agamemnón v červeném plášti a matka Klytaimnéstra v modrém plášti. Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770): I Francesco Montebasso 1749: Ígigenie vzlétá do nebes v doprovodu bohyně Artemis, u obětního oltáře s živým kozlem stojí král Agamemnón s tasenou dýkou, další vzhlíží k ní král Agamemnón, vlevo Achilleus ve zbroji, dvořané a mykénští obyvatelé přihlížejí. V přístavu kotví loď připravená vyplout do Tróje. Jacques-Louis David: Achilleův hněv, (1819): na obraze zleva vystupuje Achilleus ve zbroji s přílbou na hlavě, s mečem vlevici a s napřaženou pravou paží. Proti němu čelně stojí Klytaimnéstra s královským žezlem a korunkou, její dcera Ífigenie s věnečkem z bílých květů a král Agamemnon v červeném plášti, se žezlem v levici. Peter Cornelius: Obětování Ifigenie, kolem 1850, Moravská galerie v Brně Sochařství Artemis a Ifigenie – torzo sousoší, mramor, 3. stol. př. n. l., Glyptotéka Kodaň
Hudba Opery Domenico Scarlatti napsal operu Ifigenia in Aulide na libreto Carla Sigismonda Capece, premiéra se uskutečnila v paláci Zuccari v Římě pravděpodobně 11. ledna 1713. Christoph Willibald Gluck obě Ífigenie, aulidskou i taurskou, zpracoval jako opery: Ifigenie v Aulidě (1774) Ífigenie v Tauridě (1779) Luigi Cherubini zkomponoval operu Ifigenia in Aulide o třech dějstvích na slova italského libretisty Fernanda Morettiho. Premiéru měla v Teatro Regio v Turíně 12. ledna 1788.
Film Ifigeneia (1977), režie Michalis Kakojannis
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Starověké řecké divadelní hry Kategorie:Euripidovy divadelní hry Kategorie:Tituly Divadla na Vinohradech