Cyklické uhlovodíky jsou uhlovodíky, jejichž uhlíkový řetězec je uzavřený. Dělí se na cykloalkany, cykloalkeny, cykloalkyny a areny.
Rozdělení
Cykloalkany
Cykloalkany jsou cyklické uhlovodíky, které mají mezi uhlíky pouze jednoduché vazby. Obecný sumární vzorec je CnH2(n+1-g), kde n = počet atomů uhlíku a g = počet (nezávislých) cyklů v molekule, pro cykloalkany s jedním cyklem tedy CnH2n.
Příklady cyklopropan cyklobutan cyklopentan cyklohexan cyklooktan cyklodekan
Cykloalkeny
Cykloalkeny mají mezi uhlíky nejméně jednu dvojnou vazbu, ale žádnou trojnou vazbu. Patří sem také cykloalkadieny, které mají 2 dvojné vazby, cykloalkatrieny (3 dvojné vazby) a další. Sumární vzorec cykloalkenů s jedním cyklem je CnH2(n-x), kde x je počet dvojných vazeb.
Příklady cyklopropen cyklobuten cyklopenten cyklohexen
cyklobutadien cyklopentadien cyklohexa-1,4-dien
Viz také níže areny
Cykloalkyny
Cykloalkyny mají mezi uhlíky nejméně jednu trojnou vazbu. Protože skupina C-C≡C-C je lineární, mohou existovat pouze cykloalkyny, které mají dostatečný počet uhlíkových atomů v cyklu. V případě menších cyklů je vnitřní napětí velmi vysoké a sloučeniny jsou nestabilní. Nejnižší stabilní cykloalkyn je cyklooktyn. Sumární vzorec cykloalkynů s jedním cyklem (a neobsahujících dvojné vazby) je CnH2(n-2x), kde x je počet trojných vazeb.
Areny
Areny jsou uhlovodíky, které splňují pravidla aromaticity: mají delokalizovaný systém π-elektronů v planární, tj.rovinné, cyklické molekule. Základem arenů je benzenové jádro, na které mohou být připojeny různé uhlovodíkové skupiny. Pokud je těchto jader v jedné molekule více spojených do jednoho bloku, jde o polyaromatický uhlovodík, sem ovšem nepatří například bifenyl, který tvoří benzenová jádra spojená chemickou vazbou.
Příklady benzen toluen xylen ethylbenzen styren bifenyl
Polyaromatické uhlovodíky naftalen antracen fenanthren tetracen pyren Benzo(a)pyren
azulen
Viz také výše cykloalkeny
Kategorie:Uhlovodíky