Čáslavský kraj nebo také jen Čáslavsko byl historický český kraj, jehož počátky spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Centrem původního hradského zřízení byl až do zavedení krajského zřízení Čáslavský hrádek (dnes návrší nad atletickým stadionem ve Vodrantech), poté krajské město Čáslav, podle kterého se Čáslavský kraj nazývá.
Historie náhled|Nejstarší vyobrazení Čáslavského kraje na Aretinově mapě roku 1619 náhled|Čáslavský kraj 1653–1654 náhled|Čáslavský kraj roku 1909. V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Kutné Hoře. náhled|Severovýchod kraje na podrobné Mullerově mapě z roku 1720. Zde je kraj již po reformě z roku 1714. náhled|Jihovýchodní část kraje podrobné Mullerovy mapy z roku 1720. Zde je vidět přesné vymezení hranice s Moravou. náhled|Část severozápadní strany kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 náhled|Jihozápadní roh roh kraje s městečkem Lukavec na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 náhled|Porovnání umístění soudních okresů s původním feudálním Čáslavským krajem, jehož základní jednotkou bylo panství (soudní okres Štoky vznikl až v roce 1877 a sdružoval německé obce) náhled|Soudní okresy Čáslavského kraje od roku 1855, základní jednotkou je svobodná obec (soudní okres Štoky vznikl až v roce 1877 a to na žádost německých obcí) náhled|Čáslavský kraj: hrady a okresy 2018 náhled|Čáslavsko, města a městečka roku 1654. Města a městečka seřazena podle počtu zdaněných osob (hospodářů a sousedů), to znamená v městech královských všichni sousedé (majitelé měšťanských domů) a v městech poddanských poddanské usedlosti hospodářů. Berní skupina 1 osedlý (sedlák) většinou vlastnil celý lán půdy (60 korců) a z toho platil daň. Dělení hospodářů: 1 osedlý = 1 sedlák, 1 osedlý = 4 chalupníci, 1 osedlý = 8 domkařů. Zvlášť byli zapisováni nově osedlí, kteří měli speciální režim daní (v tabulce uvedeni za plusem +)http://www.euro.cz/byznys/dane-podle-berni-ruly-901683
Čáslavským krajem protékala takřka celým svým tokem řeka Sázava, za vysokého stavu hladiny se dříve plavilo dříví. Pruh lesů v Posázaví se do dnešní doby moc nezměnil a jeho zemědělské obhospodařování zůstalo stejné. Na území kraje se ve 12. a 13. století rozkládalo údělné knížectví Děpolticů a krátce poté se stalo světově známým krajem díky těžbě stříbra v Kutné Hoře. První zmínka o kraji je ve 12. století a od té doby se jeho územní vymezení příliš neměnilo. Poprávci kraje pocházeli často z rodu Lichtenburků nebo pánů z Chlumu.Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha: J. Otto, 1892, str. 868. Dostupné online.
Roku 1331 Chotěboř získala status královského města zásluhou krále Jana Lucemburského. Císař a král Karel IV. roku 1356 dovolil město opevnit hradbami, ale již v roce 1499 Chotěboř klesla mezi města poddanská jako majetek Trčků z Lípy.
V 15. století se stal bojištěm velkých bojů husitů Jana Žižky, Prokopa Holého a Sirotčího svazu. Ve dnech 3.–7. června 1421 proběhl v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla sněm, kde bylo jednohlasně přijato hájení Čtyř artikul pražských, a to i katolíky, Zikmund byl sesazen z trůnu a Pražské artikuly byli povýšeny na zemský zákon. Dále byla zvolena prozatímní dvacetičlenná zemská vláda. Kraj se stal v roce 1440 členem spolku spolupracujících landfrýdů nejvýznamnějšího a nejmocnějšího Východočeského landfrýdu.
V únoru 1469 vojsko krále Jiřího z Poděbrad obklíčilo v bitvě u Vilémova křížovou výpravu uherského krále Matyáše Korvína. Ten v zajetí slíbil, že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Dne 27. května 1471 na českém sjezdu ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře zvolili stavové podobojí i menší část katolické strany českým králem Vladislava Jagellonského. V březnu roku 1485 na českém zemském sněmu v Kutné Hoře byl mezi kališníky a katolíky uzavřen kutnohorský náboženský mír.
V září 1618 došlo k prvnímu střetu třicetileté války mezi vojsky císařskými a stavovskými v šestidenní bitvě. Císařští, vedení Dampierrem, měli ležení severovýchodně od Bratčic, naproti tomu stavovská armáda se položila u Čáslavi a Horek. Císařští byli po šesti dnech nuceni ustupovat směrem na Pelhřimov.
Kaňk bylo původně kutnohorské předměstí, které Ferdinand II. roku 1621 povýšil na královské horní město se stejnými právy jako měla Kutná Hora. Dne 17. května 1742 proběhla bitva u Chotusic a Čáslavi. V důsledku prohrané bitvy přišlo české království o většinu Slezska.
Poddanské městečko Humpolec bylo povýšeno roku 1807 na svobodné město. Humpolečtí zaplatili 8 000 zlatých Františku hraběti z Wolkenstein-Trostburg za poskytnutou svobodu jako výkupné z dosavadních povinností a robot. „Porovnání" mezi vrchností a městem bylo sepsáno podrobně 3. července v Herálci na zámku. Významné události byl přítomen i guberniální rada a hejtman čáslavského kraje Norbert Fridrich ze Schmelzeru, který také podepsal vyhotovené Porovnání. Smlouvu podepsali jak zástupci města tak i vrchnosti.http://humpolecko.humpolak.cz/?t=150
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Čáslavském kraji 58 388 křesťanů a 543 židů, dohromady 58 931 obyvatel nad 10 let. V roce 1857 čítala výměra kraje 3948 km², počet obyvatelstva přítomného byl 354 677, což na 1 km² činilo 86 obyvatel, smíšených okresních úřadů bylo 14, dále 794 katastrálních-místních obcí, 19 měst, 35 městysů a 1015 vesnic.
Kraj se také stal světově známý výrobou skla ve Světlé nad Sázavou, kde počátky výroby sahají až do 17. století. Na Světelsku bylo mnoho drobných skláren, z nichž největší josefodolská byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny.
Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521. Po zrušení se země členily již jen na okresy. Od roku 1850 se stala Čáslav sídlem okresního hejtmanství, které jako okres vydrželo do roku 1960 jako součást Pardubického kraje.
V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Kutné Hoře. Čáslavský kraj pro soudní účely s krajským soudem v Kutné Hoře vydržel až do roku 1948.
Významní hejtmané ? – 1240 Jindřich ze Žitavy 1240 – ? Smil z Lichtenburkahttp://macourov.cz/?page_id=2 1403 – ? Smil Flaška z Pardubic 1423 – ? Jan Roháč z Dubé 1440 – 1452 Jan Hertvík z Rušinova 1467 – ? Burian Trčka z Lípy 1621 Diviš Lacembok Slavata z Chlumu a Košumberka 1622 Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka 1622 Vilém Vřesovec z Vřesovic 1626 Rudolf z Valdštejna 1628 Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat 1631–1632 Zbyněk Leopold Libštejnský z Kolovrat 1634–1636 Petr Vok Švihovský z Rýzmberka 1638–1639 Václav Lokšan z Lokšan 1639 Ladislav Burian z Valdštejna 1639 Vilém Václav František z Talmberka 1641–1642 Rudolf Václav Střela z Rokyc 1643 Vilém Václav František z Talmberka 1644 Jindřich Kustoš ze Zubří a Lipky 1644 Rudolf Václav Střela z Rokyc 1644–1650 Ferdinand František Robmháp ze Suché 1650–1651 Rudolf Karel Rašín z Rýzmburka 1652–1656 Ferdinand František Robmháp ze Suché 1657 Rudolf Karel Rašín z Rýzmburka 1658 Václav Rudolf Věžník z Věžník 1659 Ferdinand František Robmhám ze Suché 1660 Maxmilián Adam z Valdštejna 1661–1663 Ferdinand František Robmháp ze Suché 1664 Václav Rudolf Věžník z Věžník 1665–1674 Ferdinand František Robmháp ze Suché 1674–1679 Karel Leopold hrabě Caretto-Millesimo 1680–1711 Bernard František hrabě Věžník z Věžník 1712–1713 František Bechyně z Lažan 1713–1719 Josef Gastheimb z Gastheimbu 1720–1724 František Arnošt hrabě z Thürheimu 1725–1729 Václav Ignác Bechyně z Lažan 1729–1733 František Bernard Vernier z Rougemontu 1734–1738 Ferdinand Adam hrabě Kustoš ze Zubří a Lipky 1738–1740 Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžník 1740–1750 Jan Pertold Záruba z Hustířan 1750–1763 Václav Petr Dobřenský z Dobřenic 1764–1784 Jan Josef Jeřábek z Jeřabiny a Berglerbergu 1785–1801 Ferdinand Pacovský z Libína 1802–1809 Norbert Friedrich von Schmelzern 1809 Josef Procházka 1809–1824 Johann von Beierweck 1825–1836 Ignác Hawle 1836 Josef Kletzansky 1836–1842 Vincenc Breisky 1842–1846 Karel hrabě Rothkirch-Panthen 1846–1849 Johann Nepomuk David
Hrady v kraji Místa v kraji Čáslavském v letech 1375 až 1525, označená jako hrady.