Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnily ve dnech 25.–26. října 2013. Tyto parlamentní volby byly předčasné. Poslanci přijali ústavní usnesení o žádosti prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky dne 20. srpna 2013. Prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna.

Ve volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická, která získala 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Na druhém místě překvapivě skončilo ANO 2011, které získalo 18,65 % a 47 mandátů. Třetí skončila Komunistická strana Čech a Moravy, další pak bývalé vládní strany TOP 09 a Občanská demokratická strana. Do sněmovny se ještě dostaly Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a KDU-ČSL.

Výsledky

náhled|Podrobné výsledky voleb Státní volební komise oficiální výsledky vyhlásila 30. října, její sdělení vyšlo pod č. 343/2013 Sb.Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013 Vítězem voleb se stala ČSSD s 20,45 % hlasů, druhé místo obsadilo hnutí ANO s 18,65 %, třetí místo připadlo KSČM se ziskem 14,91 %. Čtvrté místo si připsala TOP 09 s 11,99 %, na pátém místě skončila ODS se 7,72 %, na šestém místě hnutí Úsvit se ziskem 6,88 % hlasů a na sedmém se umístila KDU-ČSL se 6,78 % hlasů. Ostatní strany nepřekročily pětiprocentní kvórum a do sněmovny se tak nedostaly. Volební účast byla 59,48 %, kdy bylo odevzdáno celkem 5 007 212 hlasů (z toho platných 4 969 984) z 8 424 227 oprávněných voličů.

ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL Volební lídr x150px|Bohuslav Sobotka Bohuslav Sobotka x150px|Andrej Babiš Andrej Babiš x150px|Vojtěch Filip Vojtěch Filip x150px|Karel Schwarzenberg Karel Schwarzenberg x150px|Miroslava Němcová Miroslava Němcová x150px|Tomio Okamura Tomio Okamura x150px|Pavel Bělobrádek Pavel Bělobrádek Počet hlasů 1 016 829 927 240 741 044 596 357 384 174 342 339 336 970 Počet procent 20,45 % 18,65 % 14,91 % 11,99 % 7,72 % 6,88 % 6,78 % Počet mandátů 50 ( 6) 47 33 ( 7) 26 ( 15) 16 ( 37) 14 14 ( 14) Předchozí volby (2010) 22,08 % (56) nová strana 11,27 % (26) 16,70 % (41) 20,22 % (53) nová strana 4,39 % (0)

Celkové výsledky střed|350x350pxSubjektHlasyMandátyPočet %Počet±Česká strana sociálně demokratická1 016 82920,4550-6ANO 2011927 24018,6547+47Komunistická strana Čech a Moravy741 04414,9133+7TOP 09596 35711,9926-15Občanská demokratická strana384 1747,7216-37Úsvit přímé demokracie342 3396,8814+14Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová336 9706,7814+14Strana zelených159 0253,190-Česká pirátská strana132 4172,660-Strana svobodných občanů122 5642,460-Strana práv občanů Zemanovci75 1131,510-Dělnická strana sociální spravedlnosti42 9060,860-Politické hnutí Změna28 5920,570-Hlavu vzhůru – volební blok21 2410,420-Suverenita – Strana zdravého rozumu13 5380,270-Strana soukromníků České republiky13 0410,260-Koruna Česká8 9320,170-LEV 21 – Národní socialisté3 8430,070-Aktiv nezávislých občanů1 2370,020-Pravý blok1 2250,020-Romská demokratická strana6090,010-Občané 20114550,000-Klub angažovaných nestraníků2930,000-Celkem4 969 984100200–

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti ČSÚ: Zvolení poslanci dle poř. čísla > Všechny kraje – Všechny kandidátní listiny Politický subjekt Počet poslancůČeská strana sociálně demokratická 46bezpartijní 36Komunistická strana Čech a Moravy 30ANO 2011 27TOP 09 20Občanská demokratická strana 15Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 12 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 3Věci veřejné 3Starostové a nezávislí 3Severočeši.cz 2Východočeši 1Starostové pro Liberecký kraj 1Občané 2011 1

Výsledky podle krajů (v procentech) Tučně je označen nejlepší výsledek jakého daná strana dosáhla. ČSSDANOKSČMTOP 09ODSÚsvitKDU-ČSL Praha14,0916,468,5223,0311,993,195,46 Středočeský kraj18,4420,0714,4114,648,856,324,05 Jihočeský kraj20,7316,9716,4512,778,087,076,66 Plzeňský kraj21,6518,5215,7611,2710,645,574,85 Karlovarský kraj21,3421,3216,7210,086,728,333,36 Ústecký kraj20,7721,2920,228,506,247,642,22 Liberecký kraj16,8921,5914,3815,256,957,973,01 Královéhradecký kraj18,5720,2814,0812,917,278,086,79 Pardubický kraj20,5319,8214,6210,817,106,857,70 Kraj Vysočina23,0115,8916,869,076,836,8410,54 Jihomoravský kraj22,9417,3414,369,797,016,4910,26 Olomoucký kraj22,2219,6117,037,746,038,867,94 Zlínský kraj19,3918,3112,909,215,6610,1713,22 Moravskoslezský kraj26,3818,0717,536,165,457,787,24 Česká republika20,4518,6514,9111,997,726,886,78

Rozdělení mandátů podle krajů MandátyČSSDANOKSČMTOP 09ODSÚsvitKDU-ČSL Praha 24 4 5 2 7 4 1 1 Středočeský kraj 25 6 6 4 4 2 2 1 Jihočeský kraj 12 3 2 2 2 1 1 1 Plzeňský kraj 11 3 3 2 2 1 0 0 Karlovarský kraj 5 2 2 1 0 0 0 0 Ústecký kraj 14 4 4 3 1 1 1 0 Liberecký kraj 8 2 2 1 2 0 1 0 Královéhradecký kraj 11 2 3 2 1 1 1 1 Pardubický kraj 10 2 2 2 1 1 1 1 Kraj Vysočina 11 3 2 2 1 1 1 1 Jihomoravský kraj 23 6 5 4 2 2 1 3 Olomoucký kraj 12 3 3 2 1 1 1 1 Zlínský kraj 12 3 3 2 1 0 1 2 Moravskoslezský kraj 22 7 5 4 1 1 2 2 Česká republika 200 50 47 33 26 16 14 14

Mapy výsledků Mapy výsledků sedmi stran, které se dostaly do nové sněmovny.

Situace před volbami náhled|Předvolební mítink ČSSD v České Lípě náhled|Předvolební mítink ANO v České Lípě náhled|Volební místnost na ZŠ Palmovka, Praha náhled|Volební místnost v Nových Zákupech krátce po zahájení voleb

Politická krize 2013 V reakci na červnovou aféru podal dne 17. června demisi premiér Petr Nečas. O pár dní později se strany dosavadní středopravicové koalice, tj. ODS, TOP 09 a LIDEM, dohodly na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové. Prezident republiky Miloš Zeman ale přání trojkoalice nevyslyšel a dne 25. června jmenoval premiérem bývalého ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka. Proti tomuto kroku se bývalá trojkoalice silně ohradila, zatímco opoziční strany (ČSSD, KSČM a VV) uvítaly konec Nečasovy vlády. Dne 10. července byl Rusnokův kabinet jmenován, koalice v následujících týdnech setrvala na svém stanovisku dostat šanci pro sestavení své vlády, což odůvodňovala podporou 101 poslanců pro vznik nové vlády na půdorysu dosavadní vládní koalice. Týden po jmenování vlády se ČSSD pokusila rozpustit sněmovnu, ale na její stranu se přidalo pouze 96 poslanců (ČSSD, KSČM, VV a někteří nezařazení).

Dne 7. srpna předstoupila vláda před Poslaneckou sněmovnou s žádostí o vyslovení důvěry. Ta jí sice nebyla poměrem 93 ku 100 hlasům udělena, ale hlasování současně představovalo rozpad dosavadní parlamentní většiny ODS, TOP 09 a LIDEM. Hlasování se totiž neúčastnili dva poslanci za ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián a v reakci na jejich rozhodnutí ze sálu před hlasováním odešla i předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Krátce před hlasováním vystoupil 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který oznámil, že pokud se proti Rusnokově vládě aktivně nepostaví 101 koaličních poslanců, podpoří TOP 09 konání předčasných voleb. Vzhledem k tomu, že proti Rusnokově vládě aktivně hlasovalo pouze 98 koaličních poslanců, vystoupil po hlasování předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který předložil seznam podpisů všech 42 poslanců TOP 09 a Starostů ke svolání mimořádné schůze k rozpuštění sněmovny.

Rozpuštění sněmovny Ještě během 7. srpna se sešli zástupci ČSSD a TOP 09 ohledně podání společného návrhu k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následující den se k návrhu připojila KSČM a posléze i Věci veřejné. Návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky podalo celkem 126 poslanců. Předčasné volby za jediné rozumné východisko označila i předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Z dřívějších vyjádření se pro předčasné volby vyslovili i dva poslanci strany LEV 21 a nezařazená Kristýna Kočí. Nejednoznačný byl postoj ODS. Zatímco předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se přiklonila ke konání voleb, naopak předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda oznámil v České televizi, že většina představitelů strany je proti rozpuštění sněmovny.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla zahájena v pátek 16. srpna, byla ale hned přerušena a o rozpuštění sněmovny se hlasovalo až v následující úterý, 20. srpna. ODS se rozhodla hlasování neúčastnit a odešla ze sálu. Výjimkou byla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která hlasovala proti. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny byl ale přesto pohodlně schválen, když pro něj hlasovalo celkem 140 poslanců (především poslanecké kluby ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV), proti jich bylo jen sedm.Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny – 6. hlasování 59. schůze Poslanecké sněmovny, 20. srpna 2013, 17:17Usnesení PS č. 1767 – k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se navrhuje prezidentu republiky rozpuštění Poslanecké sněmovny

Ústavní stížnosti Poslanec Petr Skokan (VV) podal 19. srpna ústavní stížnost proti způsobu svolání a průběhu schůze Poslanecké sněmovny, na které byla projednávána žádost o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. V ní napadl jak to, že podle jeho názoru nebyla schůze svolána řádně a včas, tak také samotný její průběh, a dožadoval se svolání nové schůze. Do doby rozhodnutí Ústavního soudu navíc navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by prezidentu republiky zakázal reagovat na jakékoli podněty, které přijdou ze strany Poslanecké sněmovny, tedy i na návrh na její rozpuštění a vypsání nových voleb.

Kromě toho prohlásil, že k Ústavnímu soudu byla podána druhá ústavní stížnost, jejímž autorem sám není, o které ale ví, že směřuje proti rychlosti vyhlášení nových voleb. Nevyloučil, že projednání ústavních stížností může zapříčinit odklad voleb až do jara 2014.Skokan postrašil poslance ústavní stížností. Ohrozí to volby?, Novinky.cz, 21. srpna 2013 Ústavní soud však dne 3. září 2013 stížnost Petra Skokana odmítl, protože k jejímu projednání není příslušný a protože rozpuštěné sněmovně už nelze uložit žádnou povinnost.Skokan se stížností u Ústavního soudu nepochodil, Novinky.cz, 4. září 2013

Jednání s prezidentem republiky 23. srpna 2013 se sešli předsedové stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně – Bohuslav Sobotka (ČSSD), Martin Kuba (ODS), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM) a Vít Bárta (Věci veřejné), s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Prezident předsedům sdělil, že volby hodlá vyhlásit na 25. a 26. října 2013 s tím, že svolá zahajující schůzi nové sněmovny na 26. listopadu 2013. Rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny a o vyhlášení voleb vydal 28. srpna 2013 a stejný den byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb.

Harmonogram voleb a jejich příprav Níže je uveden harmonogram voleb se základními termíny. Detailní harmonogram zveřejnil ve svém článku zpravodajský server ČTK.PROFIL: Přehled termínů pro volby do Poslanecké sněmovny, ČeskéNoviny.cz

úterý 20. srpna: Poslanecká sněmovna odhlasovala své rozpuštění středa 28. srpna: Prezident republiky vydal rozhodnutí o rozpuštění sněmovny a vyhlásil termín předčasných voleb.Zeman rozpustil Sněmovnu, předvolební boj může začít, iDNES.cz do neděle 15. září: Občané mohou požádat o hlasování v zahraničí úterý 17. září (v případě předčasných voleb 38 dní před prvním dnem hlasování): Nejzazší termín pro podání kandidátních listin. Další 4 dny je lze ještě měnit a doplňovat pondělí 30. září: Do této doby musí krajské úřady a pražský magistrát rozhodnout o registraci kandidátek středa 2. října: Rozlosování čísel stranám Státní volební komisíZeman podepsal konec sněmovny a vyhlásil volby, Aktuálně.cz od pondělí 14. října do středy 23. října 14:00: Vysílání volebních spotů stran v České televizi a rozhlase