Karl von Rothkirch-Panthen (Karel Leopold hrabě von Rothkirch-Panthen) (2. prosince 1807 Falkenau – 31. března 1870 Praha) byl rakouský šlechtic, státní úředník a český politik. Vystřídal řadu funkcí ve státní správě, nakonec byl nejvyšším maršálkem Českého království (1863–1866) a krátce také českým místodržitelem (1866–1867). Uplatnil se i v parlamentní politice jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Vlastnil statky ve Slezsku a v Čechách.Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 1008
Biografie náhled|vlevo|Karl von Rothkirch-Panthen jako nejvyšší maršálek Českého království (Eduard Engerth, 1865, Národní muzeum Praha) Pocházel ze staré šlechtické rodiny Rothkirchů ze Slezska, byl jediným synem rakouského generála, účastníka napoleonských válek a vojenského spisovatele Leopolda von Rothkirch-Panthen (1769–1839). Narodil se na dnes již neexistujícím zámku Falkenau v pruském Horním Slezsku (dnes Chróścina v okrese Nysa v Polsku) a studoval na Tereziánské akademii ve Vídni. V roce 1829 vstoupil do státních služeb jako praktikant u krajského úřadu v Litoměřicích, od roku 1832 byl krajským komisařem v Českých Budějovicích, v roce 1835 byl přeložen k moravskoslezskému guberniu v Brně, kde působil jako guberniální sekretář,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1840; Gotha, 1840; s. 408 dostupné online na stejné pozici přešel v roce 1840 do Prahy. V letech 1842–1846 byl krajským hejtmanem v Čáslavi, kde byl z titulu této funkce také ředitelem gymnáziaHof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich für das Jahr 1845; Vídeň, 1845; s. 370 dostupné online a poté v Plzni (1846–1848).SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 318, 322 ISBN 978-80-7469-103-4 Během revolučního roku 1848 se o něm uvažovalo jako o místodržícím Čech, ale pro odpor české politické reprezentace nebyla jeho nominace schválena, respektive nabídku oficiálně nepřijal. Po reorganizaci státní správy byl v roce 1850 jmenován prezidentem krajského úřadu v Chebu. V letech 1857–1860 zastával post zemského prezidenta (místodržícího) v Bukovině,Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu wordlstatesmen.org dostupné online kde také z titulu svého úřadu zastával několik dalších funkcí.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 433 dostupné online Nesouhlasil se sloučením výkonu státní správy v této korunní zemi se sousední Haličí a odstoupil.
náhled|vlevo|Zámek Běstvina, majetek Karla Rothkrich-Panthena od roku 1845 Po obnovení ústavního života se počátkem 60. let 19. století zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).Karl von Rothkirch-Panthen na webu databazeposlancu.cz dostupné onlineNárodní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm V letech 1863–1866 působil jako Nejvyšší maršálek Království českého, tedy předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 376 dostupné online Politicky se snažil zastávat neutrální pozici mezi centralismem německých liberálů a českým federalismem.
Zasedal také od roku 1861 na Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), která tehdy ještě nebyla volena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Na Říšské radě setrval do roku 1863 a patřil zde ke konzervativní skupině pravicového centra. Pak se soustředil výlučně na zemskou politiku v Čechách.
Od 28. září 1866 byl českým místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Čech).Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen.org dostupné online Ale následně po prusko-rakouské válce byl 8. března 1867 penzionován, protože nebyl zárukou podpory nově definované státní politiky.
Od roku 1851 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Propagoval cukrovou řepu a uváděl zkušenosti z všech severočeských okresů.VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 143. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1f6ebc8b-1e71-4146-b257-3a2380012e8d Dále byl čestným členem Ústavu pro hluchoněmé, několika dalších spolků v Praze a RokycanechSEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 353 ISBN 978-80-7469-103-4 a od roku 1864 také členem Společnosti Národního muzea.SRŠEŇ, Lubomír: Malované závěsné portréty (II); Národní muzeum Praha, 2021; s. 486–487 ISBN 978-80-7036-683-7
Užíval šlechtický titul hraběte, který pro Rakouské císařství získal otec v roce 1826. V roce 1836 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1838; Vídeň, 1838; s. 105 dostupné online a v roce 1854 získal Řád železné koruny III. třídy.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 60 dostupné online Po odchodu z funkce místodržitele v Bukovině obdržel v roce 1860 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1843 byl držitelem inkolátu pro České království a Slezsko. Ve Slezsku vlastnil několik panství včetně svého rodiště ve Falkenau (dnes Chróścina).Dějiny obce Chróścina na webu polska-org.pl dostupné online Během svého působení na krajském úřadu v Čáslavi koupil v roce 1845 panství Běstvina se sedmi vesnicemi.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 40–41 Zámek Běstvina se stal občasným rodinným sídlem, po Karlově úmrtí jej zdědil synovec baron August Piccot von Herzogenberg.WIRTH, Zdeněk: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl XXIII., okres chotěbořský; Praha, 1906; s. 8 dostupné online
Zemřel v dubnu 1870 po několikaměsíční nemoci, která ho upoutala na lůžko. Pohřben byl v rodové hrobce Swéerts-Šporků v klášterním kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Vedle něho je pohřbena jeho manželka Barbora, rozená hraběnka Swéerts-Šporková (1809–1873). Vzali se v roce 1833 v Kolinci, manželství zůstalo bezdětné.Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století) in: Časopis Národního muzea; Národní muzeum Praha, 2022; s. 25–31 dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 573–574 ISBN 978-80-88304-18-0
Externí odkazy
Nekrolog v deníku Bohemia Karl von Rothkirch-Panthen na webu Rakouského parlamentu
Karl Kategorie:Čeští místodržitelé Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Politici Rakouského císařství německé národnosti Kategorie:Členové c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Narození 2. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Muži