Gustaf Kossinna (také Kossina) (28. srpna 1858 Tilsit – 20. prosince 1931 Berlín) byl německý filolog a profesor archeologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Společně s Carlem Schuchhardtem byl hlavním protagonistou tzv. sídlištní archeologie. Je považován za jednoho tvůrců duchovního podloží nacistické ideologie.
Život Studoval klasickou a germánskou filologii na univerzitách v Göttingenu, Lipsku, Berlíně a Štrasburgu, kde roku 1881 získal doktorský titul. Pracoval v univerzitních knihovnách v Halle, Berlíně a Bonnu, od roku 1892 v Královské knihovně v Berlíně. V roce 1896 přednesl v Kasselu přednášku Prehistorické rozšíření Germánů v Německu. V květnu roku 1900 byl jmenován profesorem archeologie na berlínské univerzitě. 1909 založil Společnost pro německou prehistorii (Gesellschaft für Deutsche Vorgeschichte, původně Deutsche Gesellschaft für Vorgeschichte) tzv. Mannus-Gesellschaft. Ve své knize Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft vydané roku 1911 rozpracoval metodu sídlištní archeologie, a vydělením „typicky germánských“ vlastností a projevů položil duchovní základ německé národně-socialistické archeologii.
Kossinna byl čelným představitelem takzvané kulturně historické archeologie, která je založena na myšlence, že archeologická kultura zastupuje určité etnikum či rasu a nová archeologická kultura na určitém území je zpravidla důsledkem migrace. Kossinna byl také přesvědčen o biologické nadřazenosti árijské rasy a skrze kulturně historickou metodu určil, že její pravlast ležela na území Německa, konkrétně ve Šlesvicku-Holštýnsku. Skrze migraci na jih pak Árijci založili kultury, jako byla řecká, římská a indická, ale pouze ve své původní vlasti a jejím okolí si zachovali svoji rasovou čistotu.
Byl členem Berlínské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii (Berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte). Byl sympatizantem různých národních a antisemitských politických uskupení, od roku 1928 otevřeným podporovatelem a spoluzakladatelem Národně-socialistické společnosti pro německou kulturu (Nationalsozialistische Gesellschaft für deutsche Kultur) a členem německy-šovinistického spolku Nordischer Ring.
Kossina byl vydavatelem časopisu Mannus (1909–1942) a zakladatelem vydavatelské řady Mannus-Bibliothek.
Publikace (výběr) Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft. Curt Kabitzsch Verlag, Leipzig 1912. Die Herkunft der Germanen. Zur Methode der Siedlungsarchäologie, Kabitzsch, Würzburg 1911. Der Goldfund vom Messingwerk bei Eberswalde und die goldenen Kultgefäße der Germanen. Mannus-Bibliothek, Band 12, Kabitzsch, Würzburg 1913. Die deutsche Ostmark, ein Heimatboden der Germanen. Berlin 1919. Das Weichselland. Ein uralter Heimatboden der Germanen. A. W. Kafemann, Danzig 1919 Altgermanische Kulturhöhe. Eine Einführung in die deutsche Vor- und Frühgeschichte. J. F. Lehmanns Verlag, München 1927. Ursprung und Verbreitung der Germanen in vor- und frühgeschichtlicher Zeit. Germanen-Verlag, Berlin-Lichterfelde 1926, 1927.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí archeologové Kategorie:Němečtí klasičtí filologové Kategorie:Filologové Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození 28. září Kategorie:Úmrtí v roce 1931 Kategorie:Úmrtí 20. prosince Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži Kategorie:Němečtí profesoři Kategorie:Absolventi Lipské univerzity Kategorie:Absolventi vysokých škol v Německu Kategorie:Pedagogové na Humboldtově univerzitě Kategorie:Archeologové 19. století Kategorie:Archeologové 20. století