1790

1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události Počátek činnosti České expedice v Praze – prvního českého nakladatelství založeného Václavem Matějem Krameriem (1753–1808), který 1. července 1789 začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny. 4. února – Francouzský král Ludvík XVI. slavnostně přichází na schůzi Národního shromáždění v Paříži (v jízdárně Tuilerií) a prohlašuje, že přijímá principy revoluce. 13. února – Francouzské národní shromáždění rozhodlo o zrušení klášterů. duben – Ve Francii byl vydán finanční dekret, nařizující emitovat 400 milionů livres v papírových penězích, zajištěných zkonfiskovaným církevním majetkem. Šlo o tisk prvních asignátů. 19. června – Francouzské národní shromáždění rozhodlo o zrušení dědičného šlechtictví. 9.–10. července – Došlo k druhé bitvě u Svensksundu. 12. července – Francouzské národní shromáždění schválilo Občanskou ústavu duchovenstva (Constitution civil du clergé), která redukovala počet biskupství (diecézí ze 135 na 83), počet farností, upravila platy duchovních a přikázala bezplatnost služeb církve. srpen – protifeudální rolnické povstání v Sasku 4. srpna – Byla zřízena Pobřežní stráž Spojených států amerických. září – Na konci září, pět měsíců od první emise 400 milionů livres, francouzská vláda již všechno utratila a byla opět ve finanční krizi. září – Leopold II. byl zvolen císařem Svaté říše římské. 9. října – Císařská korunovace Leopolda II. ve Frankfurtu nad Mohanem. 10. říjen – Francouzské národní shromáždění schválilo červenomodrobílou trikolóru za národní vlajku Francie. 1. listopadu – V Praze byla otevřena Všeobecná fakultní nemocnice s 300 lůžky. 27. listopadu – Francouzské národní shromáždění vydalo dekret, jímž se uložilo všem biskupům, farářům a vikářům přísahat na ústavu (tak, jak je to vyžadováno od všech státních úředníků) s tím, že pokud někdo odmítne, znamená to, že odstupuje ze svého duchovního úřadu. Přísahu složilo 7 biskupů a třetina farního kléru).

Probíhající události 1787–1792 – Rusko-turecká válka 1788–1791 – Rakousko-turecká válka 1789–1799 – Velká francouzská revoluce

Vědy a umění Italský fyzik Luigi Galvani objevil elektrický náboj. V Praze se konal první vzlet balónem plněným horkým vzduchem. Angličan Thomas Saint zkonstruoval první prakticky použitelný šicí stroj s řetízkovým stehem. Byl to stroj na šití obuvi. Angličan John Wilkinson vynalezl způsob, jak válcovat olověné trubky a obdržel patent na válcovací stolici. Angličan Edward Beetham zkonstruoval pračku, která prala prádlo pouze tlakem. V Čechách se konaly první neúspěšné pokusy s pěstováním cukrové řepy, která se později stala základnou rozvoje českého cukrovarnictví.

Narození

Česko náhled|upright|Jan Jiří Grasel (* 4. dubna) 18. ledna – František Wanka, právník a podnikatel, purkmistr města Plzně († 5. července 1869) 7. února – František Doubravský, hudební skladatel, sbormistr a varhaník († 28. dubna 1867) 2. března – Josef Christian Zedlitz, diplomat a politik, německy píšící básník a dramatik († 16. března 1862) 4. dubna – Jan Jiří Grasel, bandita a loupežník († 31. ledna 1818) 6. května – Václav Vilém Würfel, klavírista, hudební skladatel a pedagog († 23. dubna 1832) 1. června – Šlomo Jehuda Rappaport, židovský učenec, pražský a český zemský rabín († 16. října 1867) 18. září – Leopold von Lämmel, podnikatel, politik a finančník německé národnosti († 23. srpna 1867) 3. října – Václav Krolmus, kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a archeolog († 24. října 1861) 25. října – Anton Kombholz, římskokatolický duchovní německé národnosti († 26. února 1869) 5. listopadu – Jeroným Josef Zeidler, rakouský a český římskokatolický duchovní a politik († 1. března 1870) 14. prosince – Vojtěch Ruffer, římskokatolický duchovní († 15. června 1870) 29. prosince – Vincenc Zahradník, kněz a spisovatel († 31. srpna 1836) 30. prosince – Wenzel Kaulich, rakouský politik původem z Čech († 24. července 1869) neznámé datum Tobias Mössner, malíř divadelních dekorací († 28. března 1871) Karel Hubatka, poslanec Českého zemského sněmu († 13. října 1866) Kašpar Předák, klasicistický architekt († 16. prosince 1860)

Svět náhled|upright|Jules Dumont d’Urville (* 23. května) náhled|upright|Leopold I. Belgický (* 16. prosince) náhled|upright|Jean-François Champollion (* 23. prosince) 8. ledna – Antonio Sacchetti, italský divadelní malíř († 15. dubna 1870) 14. ledna – Feliks Paweł Jarocki, polský zoolog a entomolog († 25. března 1865) 23. ledna – Johann Jakob Heckel, rakouský zoolog a ichtyolog († 1. března 1857) 24. ledna – Moritz Daffinger, rakouský malíř-portrétista († 21. srpna 1849) 27. ledna – William Davies Evans, britský námořní kapitán a šachista († 3. října 1872) 3. února – Gideon Mantell, britský paleontolog († 10. listopadu 1852) 8. února – Thomas Spring Rice, 1. baron Monteagle, britský státník a irský šlechtic († 7. února 1866) 16. února – Adrien-Jean-Pierre Thilorier, francouzský vynálezce, první člověk, který vyrobil pevný oxid uhličitý († 2. prosince 1844) 22. února – William Elford Leach, anglický zoolog († 26. srpna 1836) 3. března – John Austin, anglický právník a filozof práva († 1. prosince 1859) 7. března Ludwig Georg Treviranus, německý konstruktér († 7. listopadu 1869) Vincenz August Wagner, rakouský právník († 14. října 1833) 15. března – Nicola Vaccai, italský skladatel a pedagog († 5. srpna 1848) 18. března – Astolphe de Custine, francouzský diplomat, cestovatel a spisovatel († 25. září 1857) 29. března – John Tyler, americký prezident († 18. ledna 1862) 12. května – Johannes Carsten Hauch, dánský romantický básník, dramatik a prozaik († 4. března 1872) 23. května Jules Dumont d’Urville, francouzský mořeplavec a přírodovědec († 8. května 1842) James Pradier, francouzský sochař († 4. června 1852) 1. června – Ferdinand Raimund, rakouský dramatik a herec († 5. září 1836) 10. června – Joseph Daussoigne-Méhul, francouzský hudební skladatel a pedagog († 10. března 1875) 13. června – José Antonio Páez, venezuelský vůdce bojující proti španělské koruně († 6. května 1873) 2. července – Leopold, princ ze Salerna, neapolský princ († 10. března 1851) 4. července – George Everest, britský zeměměřič a průzkumník Indie († 1. prosince 1866) 30. července – Hermann Dietrich Lindheim, obchodník a velkoprůmyslník, průkopník v textilním a chemickém průmyslu († 11. března 1860) 8. srpna – Ferenc Kölcsey, maďarský básník a literární kritik († 24. srpna 1838) 19. srpna – Edward John Dent, anglický hodinář († 8. března 1853) 29. srpna – Leopold I. Bádenský, bádenský velkovévoda († 24. dubna 1852) 4. září – Joseph Anton von Maffei, německý průmyslník († 1. září 1870) 8. září – Edward Law, 1. hrabě z Ellenboroughu, britský státník a šlechtic († 22. prosince 1871) 7. října – Thursday October Christian, kolonista na ostrově Pitcairn († 21. dubna 1831) 21. října – Alphonse de Lamartine, francouzský básník a politik († 28. února 1869) 23. října – Karel František z Lichtenštejna, rakouský šlechtic a generál († 7. dubna 1865) 29. října – Adolf Diesterweg, německý pedagog († 7. července 1866) 12. listopadu – Letitia Christian Tylerová, manželka 10. prezidenta USA Johna Tylera († 10. září 1842) 17. listopadu – August Ferdinand Möbius, německý matematik a teoretický astronom († 26. září 1868) 21. listopadu – Edmund Lyons, britský admirál a diplomat († 23. listopadu 1858) 29. listopadu – Franz Xaver Riepl, rakouský geolog, stavitel železnic a hutní odborník († 25. dubna 1857) 16. prosince – Leopold I. Belgický, první belgický král († 10. prosince 1865) 17. prosince – Thaddäus Lanner, rakouský agrární podnikatel a politik († 13. října 1861) 19. prosince – William Parry, britský polární objevitel († 9. června 1855) 23. prosince – Jean-François Champollion, francouzský archeolog a egyptolog († 4. března 1832) ? – Pavao Plenković, rakouský politik původem z Dalmácie († 11. prosince 1864)

Úmrtí

Česko 19. února – Jan Křtitel Krumpholtz, harfeník a hudební skladatel (* 8. května 1742) 24. května – Gelasius Dobner, historik (* 30. května 1719) 23. června – Jan Václav Pohl, gramatik, učitel češtiny ve Vídni (* 1720) neznámé datum Ignác Frey, malíř a mědirytec (* 1727)

Svět náhled|upright|Josef II. († 20. února) 5. ledna – Jacob Christian Schäffer, německý protestantský teolog (* 30. května 1718) 7. ledna – Antonio Corbisiero, italský hudební skladatel (* 21. května 1720) 31. ledna – Juraj Sklenár, slovenský historik (* 20. února 1744) 18. února – Alžběta Vilemína Württemberská, wüttemberská princezna, manželka Františka II. (* 21. dubna 1767) 20. února – Josef II., Císař svaté říše římské (* 13. března 1741) 26. února – Joshua Rowley, britský admirál (* 1. května 1734) 12. března – Andrej Hadik, uherský hrabě a rakouský polní maršál (* 16. října 1710) 6. dubna – Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic (* 15. prosince 1719) 17. dubna – Benjamin Franklin, americký státník, diplomat, přírodovědec (* 17. ledna 1706) 16. května – Phillip Yorke, 2. hrabě z Hardwicke, britský politik a šlechtic (* 9. března 1720) 21. května – Thomas Warton, anglický preromantický básník (* 9. ledna 1728) 29. května – Israel Putnam, důstojník britské a generál americké armády (* 7. ledna 1718) 14. července – Ernst Gideon von Laudon, rakouský vojevůdce (* 13. února 1717) 17. července – Adam Smith, skotský ekonom, zakladatel moderní ekonomie (* 5. června 1723) 25. července – Johann Bernhard Basedow, německý pedagog a reformátor (* 11. září 1723) 15. srpna – Agostino Carlini, italský sochař a malíř (* 1718) 2. září – Johann Nikolaus von Hontheim, německý katolický biskup (* 27. ledna 1701) 14. října – William Hooper, americký právník (* 17. července 1742) 28. září – Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty, kníže z uherského rodu Esterházy (* 18. prosince 1714) 17. října – Svatá Markéta Marie Alacoque, řeholnice řádu salesiánek, mystička (* 22. července 1647) 19. října – Lyman Hall, americký politik a státník (* 12. dubna 1724) 11. listopadu – Nicolò Pacassi, rakouský barokní architekt (* 5. března 1716) 16. listopadu – Daniel of St. Thomas Jenifer, americký politik (* 1723) 21. listopadu – Jan Láho, slovenský luteránský duchovní činný v Čechách (* 22. dubna 1738) 22. listopadu – Larcum Kendall, britský hodinář (* 21. září 1719) 29. prosince – Marie Tereza Cybo-Malaspina, modenská vévodkyně (* 29. června 1725) neznámé datum Karol Jetting, slovenský úředník a cestovatel (* 1730)

Hlavy států náhled|upright|Hlavou Habsburské monarchie se stal Leopold II. Francie – Ludvík XVI. (1774–1792) Habsburská monarchie – Josef II. (1780–1790) / Leopold II. (1790–1792) Osmanská říše – Selim III. (1789–1807) Polsko – Stanislav II. August Poniatowski (1764–1795) Prusko – Fridrich Vilém II. (1786–1797) Rusko – Kateřina II. Veliká (1762–1796) Španělsko – Karel IV. (1788–1808) Švédsko – Gustav III. (1771–1792) USA – George Washington (1789–1797) Velká Británie – Jiří III. (1760–1820) Papež – Pius VI. (1774–1799) Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Externí odkazy

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1790: Krameriusovy císařské královské pražské poštovské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) —

Kategorie:18. století