Kostel svatého Karla Boromejského, zvaný Wiener Karlskirche, nebo pouze Karlskirche je barokní kostel, který se nachází na Karlově náměstí ve 4. vídeňském městském obvodě Wieden. Kostel byl postaven za panování císaře Karla VI. a byl projevem díků za odvrácení epidemie, která postihla na 8000 obyvatel Vídně.

Dějiny kostela náhled|vlevo|Karlskirche, západní průčelí Císař Karel VI. dne 22. října roku 1713 ve Svatoštěpánském dómu ve Vídni slavnostně přislíbil, že dá za odvrácení morové epidemie postavit votivní kostel. Po odeznění moru roku 1714 byla vypsána Architektonická soutěž, kterou vyhrál rakouský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer von Erlach, který stavbu kostela vedl a po jeho smrti pokračoval jeho syn Josef Emanuel Fischer z Erlachu. Projekt chrámu ve stylu monumentálního římského baroka deklarovali jako kombinaci inspirace Byzancí (chrám Hagia Sofia) s Římem (antický Trajánův sloup). Stavitelem chrámu byl Martinelli. Základní kámen stavby položil císař Karel VI. 4. února 1716 a vysvětil jej nitranský biskup a titulární kancléř uherských králů Ladislav IV. Ádám Erdödy. Kostel byl postaven v letech 1715 až 1737. Kostel i hlavní oltář vysvětil dne 28. října 1737 vídeňský arcibiskup a kardinál Sigismund von Kollonitz za asistence velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou Böhmba. Kostel má délku 80 m a šířku 60 m, kupole dosahuje výšky 72 m. K duchovní správě kostela povolal císař Karel VI. z Prahy křížovníky s červenou hvězdou, kteří v roce 1950 o správu přišli a vystřídal je Opus Dei. Po restituci nároků z let 1990-1992 opět v kostele s klášterní budovou působí dodnes.

Výzdoba

Vnitřní výzdobu obstarali: Johann Michael Rottmayr za spolupráce Gaetana Fantiho vymaloval fresku v kupoli s námětem: Karel Boromejský s pannou Marií žádají Nejsvětější Trojici o přímluvu za spásu lidu, trpícího epidemií. Oltářní obraz Svatý Lukáš maluje madonu (1731) v oválné kapli sv. Lukáše na severní straně provedl Martino Altomonte, stejně jako obraz Kristus uzdravuje syna vdovy z Naimu (1731) v kapli sv. Jana Nepomuckého. Obraz Kristus uzdravuje služebníka římského setníka (1736) v křestní kapli sv. Josefa namaloval Daniel Gran, od něhož je také obraz Svatá Alžběta Durynská rozděluje almužny (1736–1737) v kapli téhož zasvěcení. Sebastiano Ricci z Benátek namaloval oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie (1734) pro kapli Nanebevzetí Panny Marie a Svatých Tří králů. Giovanni Antonio Pellegrini namaloval obraz Kristus uzdravuje ochrnutého pro kapli Pěti ran Kristových. Architekturu hlavního oltáře navrhl J. B. Fischer z Erlachu, model sochy Nanebevzetí sv. Karla Boromejského na oblaku dodal Ferdinand Maxmilián Brokof. Ostatní plastickou výzdobu interiéru vytvořila trojice sochařů: Johann Baptist Mader, Johann Baptist Straub a Jakob Christoph Schletterer, vesměs z bílého laaského mramoru, výzdoba stěn a sloupů je barevné stucco lustro, napodobující mramor.Dějiny chrámu Vnější sochařskou výzdobu vytvořil Lorenzo Mattielli.Pučalík 2023, s. 11

Kruchta Na kruchtě jsou varhany z roku 1739 z dílny Gottfriwda Sonnholze, které byly v roce 1847 přestavěny dílnou Antona Seybertha a roku 1989 je restauroval a elektrifikoval Gerhard Hradetzky. Přes kruchtu se prochází do bočních prostor s klášterním muzeem. Po schodišti se vystupuje až na střechu s vyhlídkou.

V kupoli je zavěšeno 8 zvonů z let 1733 až 1762.

Klášterní muzeum Z bohatých sbírek kostela a kláštera je vystaven výběr: Osobní památky Karla Boromejského: jeho kardinálský klobouk, biskupská mitra, sutana, štola a pontifikální střevíce, relikviář sv. Karla, který darovala císařovna Marie Terezie stříbrná preciosa a relikviáře paramenta: pluviál s pozdně gotickou výšivkou obrazy: Daniel Fröschl Svatá rodina adorovaná císařem Maxmiliánem I. a císařovnou Annou; Portrét architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, a další pašijová dřevěná socha Krista vjíždějícího na oslu do Jeruzaléma

Kaple sv. Anežky České

Kaple sv. Anežky České je oddělená od kostela vlastním vchodem. V roce 2015 byla vybavena novým oltářním obrazem Svatá Anežka pečuje o nemocného, který namaloval Clemens Fuchs.

Odkazy Reference

Literatura Dehio Handbuch Wien I. Bezirk – Innere Stadt. Verlag Berger, Horn u. a. 2003, ISBN 3-85028-366-6. Pučalík Marek: Die Karlskirche. Symbolik eines Heilsortes. Wiener Dom-Verlag, Wien 2023, stran 159, ISBN 978-3-85351-299-9. Rainold, Karl Eduard: Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, Wien und Prag bei C.W. Medau, 1836, s. 34

Externí odkazy

Oficiální stránky kostela GreatBuildings – Karlskirche

Kategorie:Kostely ve Vídni Vídeň