Vojtěch Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, též známý jako Vojta Náprstek (17. dubna 1826 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 2. září 1894 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z1, s. 14), byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.
Životopis
Rodina Narodil se jako Adalbert Fingerhut, mladší syn v rodině majitelů lihovaru a hostince, manželů Antonína Fingerhuta (rozeného v obci Tuchlovice) *22.5.1775 Matriční záznam o narození a křtu a Anny Novákové rozené Homové.Pobytová přihláška rodiny: Jeho starší bratr Ferdinand se až do své smrti věnoval výrobě lihovin. Oba bratři vyrůstali společně se svými nevlastními sourozenci, pocházejícími z matčina prvního manželství.
Studia Do 60. let 19. století podle pobytových přihlášek nebo až do roku 1880 Náprstek užíval německou formu svého jména Adalbert Fingerhut. Vystudoval klasické Akademické gymnázium. Od raného dětství projevoval zájem o cizí kultury a chtěl studovat orientalistiku. Na přání matky ale začal studovat práva ve Vídni.
Exil 1848
Během studií práv se v roce 1848 aktivně zúčastnil povstání v Praze i ve Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, musel před zatčením uprchnout. Spolu s přítelkyní nastoupili do zaoceánské lodi a odjeli do emigrace do USA. Ve Spojených státech prožil více než 9 let, v jejichž průběhu se živil různými činnostmi – jako truhlář, nádeník, knihkupec, politik a diplomat.
Jeho knihkupectví se stalo krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech. Byl členem vládní expedice, jejímž úkolem bylo prozkoumat indiánský kmen Dakotů; toto byl pravděpodobně první impuls, který jej nasměroval k národopisu. V Milwaukee V. Náprstek vydával satirický časopis „Milwaukee Flugblätter“ ( v překladu „Milwaukské letáky"). Časopis, určený převážně české místní menšině, byl psán v německém jazyce, avšak jeho autor a vydavatel se na stránkách časopisu prezentoval pod počeštěným jménem „Vojta Náprstek“.
Praha 1858 V roce 1858 se vrátil do Prahy a změnil – za vydatné spoluúčasti své matky Anny Fingerhutové – rodinný pivovar a palírnu destilátů „U Halánků“ v domě čp. 269/I na dnešním Betlémském náměstí v centrum české inteligence. Zde se zasazoval za šíření osvětové činnosti. 25. února 1875 se oženil s Josefou Křížkovou. Za její vydatné pomoci propagoval emancipaci žen a podporoval šíření pokroku do domácností, především prostřednictvím Amerického klubu dam.
Byl považován za „českého konzula“ všech Čechů žijících v zahraničí. Rád navštěvoval Anglii jako kolébku průmyslového pokroku, zúčastnil se například první Světové výstavy v Londýně roku 1851, stýkal se se zakladateli South Kensingtonského muzea a dalšími představiteli sbírkových institucí, například v Německu. Také díky tomu stále více rostly jeho sbírky, proto roku 1862 změnil svůj rodný dům na České průmyslové muzeum (dnešní Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur), jehož významnými sponzory byly jeho matka Anna i manželka Josefa. náhled|Diplomy, dokládající Náprtkovo členství v četných spolcích a organizacích (z výstavy v Náprstkově muzeu)Přispěvateli do jeho sbírek byli například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, Enrique Stanko Vráz, zoolog Antonín Frič, jazykovědec Bedřich Hrozný, básník Julius Zeyer, první ředitel muzea Ludvík Kottner s manželkou, nebo Vojtova manželka Josefa, která pravidelně průmyslové výrobky z oboru textilu a galanterie nejen nakupovala, ale také vybírala dary předmětů od členek Amerického klubu. Přesto se pomalu oslaboval původní účel muzea, a to přinášet veřejnosti praktické ukázky soudobé techniky, řemesel a průmyslu. Stále větší důraz byl kladen na rostoucí národopisné sbírky. V roce 1866, když už bývalý rodinný pivovar nestačil, dal Náprstek na přilehlých pozemcích zbořit staré domy a postavit novou budovu, která dodnes nese jméno svého zakladatele – Náprstkovo muzeum. Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem "Výrazu Nejvyšší spokojenosti".Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 27.10.1866, 1(135), s. (3). ISSN 1803-4837. Dostupné online:
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.
11. června roku 1888 společně s Vilémem Kurzem st., Františkem Čížkem a Vratislavem Pasovským založil Klub českých turistů.
Své pokrokové smýšlení projevoval veřejně jako bezvěrec a hlásal je i po smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. Protože to však tehdejší rakousko-uherské zákony neumožňovaly, jeho ostatky musely být převezeny ke zpopelnění do města Gotha v Durynsku (Německo). Zemřel bezdětný, v závěti svůj majetek připsal svému muzeu; součástí jeho osobních sbírek bylo 46 tisíc svazků knih a 18 tisíc fotografií. Jeho urna je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.
Inspirace v umění Ve druhém díle historické pentalogie Vladimíra Neffa Císařské fialky vystupuje Vojta Náprstek a jeho matka Anna Náprstková (jako „panímaminka Náprstková“). V televizním seriálu Sňatky z rozumu, natočeném podle Neffova díla, představoval Vojtu Náprstka Zdeněk Řehoř a jeho matku Jiřina Štěpničková.
Z výstavy v Náprstkově muzeu k 200. výročí narození Vojty Náprstka
Odkazy
Reference
Literatura
ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 446, 174 BAHENSKÁ, Marie. Vojta Náprstek: (1826–1894). Historický obzor, 2006, 17 (9/10), s. 228–234. ISSN 1210-6097 FRÝDKOVÁ, Marie. Vojta Náprstek a Americký klub dam. Historický obzor, 1994, 5 (10), s. 234–237. Julius Zeyer. Vojta Náprstek : Přednáška Julia Zeyera k sedmdesátým jeho narozeninám. Praha : Šimáček, 1896 KAREŠ, Martin: Český sládek Antonín Fingerhut (1775–1832), otec Vojty Náprstka. In: Genealogické a heraldické listy 2/2024, s. 2–13 KODYM, Stanislav: Dům U Halánků. Praha: Československý spisovatel, 1955
Související články Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur Betlémské náměstí
Externí odkazy
Vojtěch Náprstek – patentování šicího stroje – video z cyklu České televize Historický magazín Toulky českou minulostí, 886. schůzka: V domě U Halánků, rozhlas.cz 7. 6. 2012 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Náprstek, Vojtěch 1826
Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Revolucionáři Kategorie:Čeští feministé Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Muzeologové Kategorie:Mecenáši Kategorie:Členové Klubu českých turistů Kategorie:Členové síně slávy KČT Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Politici Rakouského císařství české národnosti Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Čeští jazykoví aktivisté Kategorie:Americký klub dam Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození 17. dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Úmrtí 2. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Praze 1 Kategorie:Muži