Václav Nekvasil (14. února 1840 KbelyMatriční záznam o narození a křtu – 9. března 1906 KarlínMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl rakouský a český stavební podnikatel a politik, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie Narodil se v rodině Josefa Nekwasyla, kolářského mistra ve Kbelích, a Marie Bauer, dcery chudého výminkáře ze Kbel. Také jeho dědeček byl jen kolářem. Vystudoval reálnou školu a s vyznamenáním absolvoval pražskou techniku. V roce 1868 se výhodně oženil s Eliškou Pšeničkovou (1847-1913), převzal tchánovu rodinnou firmu na asfaltovou lepenkuPobytová přihláška rodiny podnikatele Josefa Pšeničky u Pražského magistrátu. Věno své manželky investoval do nákupu pozemků v Karlíně, díky čemuž dále zbohatl. Zároveň si založil stavební firmu v Karlíně. Roku 1873 získal pražské měšťanské právo a zřídil si stavební kancelář na Novém Městě v domě čp.128/II, který patřil jeho švagrovi, právníku Josefu Pšeničkovi (1839-1891).Pobytová přihláška Pšeničkových u pražského magistrátu Setkal se s podnikatelem Čeňkem Daňkem a pod jeho vlivem (a to i po ukončení spolupráce s Daňkem) se zpočátku zaměřoval na stavbu průmyslových objektů. Postavil celkem 18 cukrovarů, 4 pivovary a sladovny. Později prováděl i veřejné stavby jako školy, například univerzitní areál v Praze na Albertově nebo Kadetní školu na Hradčanech i se zásobním skladem. Postavil také plynárnu v Libni či věznici Na Pankráci. Firma vyvíjela aktivity nejen v Čechách, ale i v dalších zemích Rakouska-Uherska a v Německu, například v Bavorsku stavěla železniční nádraží v Hofu,Český svět roč. 3, 29.3.1905, s. 239 nekrolog, dostupné online další projekty realizovala v Haliči i na Balkáně. Postupně se stala jedním z největších stavebních podniků v Čechách a zaměstnávala několik architektů a stavitelů (například Františka Troníčka).
Od roku 1881 byl Nekvasil členem pražské Obchodní a živnostenské komory a vedl stavbu jejího novorenesančního paláce na nároží náměstí Republiky (1895).
Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu.http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htmDie Presse, 14. 9. 1887, s. 2. Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1889. Politicky patřil k staročeské straně.Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
Patřil mezi iniciátory konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Byl mu udělen Řád Františka Josefa a titul císařského rady.
Zemřel v březnu 1906 a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.
Rodina Z manželství s Eliškou Nekvasilovou-Pšeničkovou se narodily čtyři děti: syn Otakar (*1869), rovněž činný jako stavební podnikatel a politik, syn Ladislav (*1871), pražský advokát, dcera Anna (*1875), syn Bohuslav (*1878), inženýr v Karlíně.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Nekrolog v deníku Národní politika Pobytová přihláška vdovy Alžběty Pšeničkové
Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Staročeši Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození 15. února Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Úmrtí 9. března Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Kbelích Kategorie:Úmrtí v Karlíně Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa