Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. a 12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců. Stabilně existovaly tři úděly: olomoucký, brněnský a znojemský.

Brněnský, znojemský a olomoucký úděl Na konci svého života určil roku 1055 kníže Břetislav I., že nejstarší člen rodu Přemyslovců bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát), jeho druhý syn se stane biskupem a nejmladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení státu pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se postupně vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Šlo o zdaleka největší úděl, přičemž hranice s Brněnskem tvořilo zhruba povodí řek Svitavy a Svratky. Z vládců Olomoucka se stal českým knížetem už první údělný kníže Vratislav (1061–1085, král 1085–1092), na pražský knížecí stolec usedl také Svatopluk (1107–1109).

Brněnsko zpočátku tvořilo spolu se Znojemskem jeden úděl, kde víceméně spolu vládli Konrád a Ota, jenž se později ujal Olomoucka. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád, který krátce vládl i jako český kníže (1092). Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

Znojemsko se rozkládalo u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu: Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců se stal českým knížetem Konrád Ota (1182 a 1189–1191), v mezidobí moravský markrabě. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.

Seznam vládců brněnského údělu # jméno vláda poznámky 1Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I. 2Konrád I. Brněnský 1055–1056, 1061–1092 Syn knížete Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. Vratislav II. vrátil bratrům úděly. 3Oldřich Brněnský 1092–1099, 1101–1113Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. Poté se do svého údělu vrátil. 4Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. 5Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže. 6Ota II. Olomoucký 1123–1125Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. 7Vratislav Brněnský 1125–1129, 1130–1156Syn Oldřicha Brněnského.8Konrád II. Znojemský1156–1161Kníže Vladislav II. mu udělil brněnský úděl. 9Konrád II. Ota 1173–1182Také kníže znojemského údělu.10Spytihněv Brněnský1189–1192, 1194–1198?Syn Vratislava.11Svatopluk Jemnický1189–1192, 1194–1200?Syn Vratislava, zřejmě 1189–1192 spoluvládce Spytihněva, 1194–1200? Jemnicko.

Seznam vládců znojemského údělu # jméno vláda poznámky 1Litold Znojemský 1092–1099, 1101–1112Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. 2Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. 3Oldřich Brněnský 1112–1113Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok. 4Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže. 5Konrád II. Znojemský 1123–1128, 1134–1161?Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem. 6Konrád III. Ota 1161?–1182Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Seznam vládců olomouckého údělu # jméno vláda poznámky 1 Vratislav 1055–1056, 1058–1061 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. 2 Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I. 3 Boleslav 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. 4 Svatopluk Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. 5 Ota II. Olomoucký 1091–1110, 1113–1126 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. 6 Václav (I.) 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého. 7 Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II. 8 Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. 9 Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého. 10 Bedřich 1163–1172 Syn Vladislava II., kníže.11Svatopluk1172–1173Po usmíření s otcem získal zemi, vyhnán za vlády Soběslava II. 12 Oldřich 1173–1177 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. 13 Václav II. 1177–1179 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. 14 Přemysl Otakar I. 1179–1182 Spravoval Olomoucko, měl titul markraběte. 15 Vladimír Olomoucký 1189–1192, 1194–1200? Syn Oty III. Dětleba, bratr Břetislava Olomouckého; úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem. 16 Břetislav Olomoucký 1189–1192, 1194–1200? Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Od 1194 zřejmě vládl na Břeclavsku. Měl syna Sifrida.

Odkazy Reference

Související články Moravské markrabství

Externí odkazy Mapka moravských údělů

Kategorie:Moravské úděly Kategorie:Dějiny Brna Kategorie:Dějiny Olomouce Kategorie:Dějiny Znojma