náhled|250px|Doprava v Třebíči – schéma Doprava v Třebíči, článek se zabývá o dopravní situaci v Třebíči a jejím napojení na další dopravní cesty. Třebíč je dopravním uzlem místního významu, kterému se v minulosti hlavní tahy sice nevyhýbaly, ale s rostoucí dopravou byly jejich trasy přesunuty dále od města. Město tak ztratilo post významné obchodní křižovatky starých cest. Existují plány na zlepšení stávající situace a chystají se jejich realizace. Jedním z nich je například probíhající projekt napojení města na dálnici D1 k Velkému Meziříčí.
Historie
Doprava před průmyslovou revolucí Již ve starověku vedly v blízkém okolí Třebíče významné obchodní stezky. Cesta Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, Stařeč, Přibyslavice a Brtnici, v Brtnici se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka, ta vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně. Další důležitou křižovatkou stezek byl tehdejší Brod, ten se nacházel na místě, kde se nachází dnešní Vladislav, zde se křížily stezky Libická a Lovětínská. Do roku 1739 byla Třebíč i křižovatkou silnic Brno – Praha a Vídeň – Praha, v tomto roce byla dokončena tzv. císařská cesta vedoucí západně od města a později bylo císařem Josefem II. rozhodnuto o vedení cesty z Brna do Prahy přes Velké Meziříčí. Také se dalo cestovat do Velkého Meziříčí a Zastávky (a dále vlakem do Brna) poštovním dostavníkem, povozník Pricl jezdil jednou týdně i do Vídně.
19. století náhled|Železniční stanice Třebíč-Starč okolo roku 1906 Prvním významným krokem ke zlepšení napojení Třebíče na dopravní síť tehdejšího Rakouska-Uherska bylo rozhodnutí vystavět trať Vídeň – Znojmo – Jihlava – Berlín, kde se usilovalo o to, aby trať vedla přes Kojetice a dále tunelem směrem na Třebíč. Nakonec se však trať Třebíči vyhnula a stanice byly zřizovány mnohdy daleko od nich. Třebíč získala svou stanici až 7 km za městem mezi Starčí a Čechočovicemi, tehdy byla nazvána Starč-Třebíč ( Startsch – Trebitsch).
Mnohem významnějším činem bylo prodloužení tratě č. 240 – tzv. Českomoravské transversálky ze Zastávky u Brna (tehdy nazývané Boží Požehnání) do Okříšek. Tato železnice totiž již vedla v těsné blízkosti města, kde na ní byla zbudována jedna stanice – Třebíč – a jedna zastávka – Řípov (dnes Třebíč-Borovina) a později se stala jeho součástí.
20. století Ke konci dvacátém století byl skrze Třebíč postaven nový průtah z východní na západní stranu města. V posledních letech pokračuje vylepšování situace a stavba nových křižovatek, zejména kruhových. Město dlouhodobě usiluje o to, aby došlo k přestavbě mostu na Podklášteří (tj. tzv. Podklášterský most, kdy v roce 2015 bylo oznámeno, že do konce roku 2016 by měl být vybudován nový most. Bylo oznámeno, že bude železobetonový jednopolový a širší, vozovka bude mít tři pruhy a chodníky budou zachovány po obou stranách silnice. Dostavba se posunula až na rok 2017.
Napojení města na okolní silniční síť náhled|Východozápadní magistrála vedená středem města Území města je napojeno na širší silniční síť těmito silnicemi: I/23 Pisárecký tunel – Kývalka – Třebíč – Předín (I/38) – Jindřichův Hradec II/351 Chotěboř – Třebíč – Dalešice II/360 Letohrad – Velké Meziříčí (D1) – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou II/405 Jihlava – Brtnice – Třebíč II/410 Třebíč – Jemnice – státní hranice Rakouska
Napojení na dálnici D1 Od roku 2000 se postupně realizuje rekonstrukce silnice druhé třídy číslo II/360, která by měla napojit město Třebíč na dálnici D1 a která je zároveň jednou z páteřních komunikací kraje. Celý soubor staveb byl zahájen obchvatem obce Trnava. Tento zhruba tříkilometrový úsek značně ulehčil obci Trnava a významně zrychlil cestu k dálnici. Všechny komunikace budou realizovány v kategorii S9,5/70. Dalšími následujícími stavbami byly obchvaty obcí Oslavice, Oslavička část I, Velké Meziříčí malý silniční obchvat. V květnu 2007 byl vložen záměr rekonstruovat úsek Štěpánovice – odbočka Vacenovice, na kterou by měl navázat obchvat města Jaroměřice nad Rokytnou. V posledním listopadovém týdnu 2014 se začalo s úpravami vozovky mezi Třebíčí a Pocoucovem.
Městská hromadná doprava První zmínka o MHD v Třebíči se datuje k otevření nové silnice spojující centrum města s železničním nádražím Třebíč-Starč (1871). Doprava byla zajišťována omnibusy, které měly kapacitu 18 míst. Jezdily několikrát denně a byly velice vytížené. Provoz byl ukončen s otevřením železničního nádraží v Třebíči roku 1886. V 80. letech 20. století bylo plánováno zavedení trolejbusové dopravy na území města. V únoru roku 2021 byl ve městě testován elektrický autobus Mercedes-Benz eCitaro.
Autobusy
náhled|Autobus Mercedes-Benz Citaro na zastávce Augustina Kratochvíla Autobusy městské autobusové dopravy v Třebíči se rozjely na podzim roku 1954. Od roku 2017 bylo v provozu celkem 10 linek, které rovnoměrně zajišťují dopravu po celém městě. Všechny linky (kromě tzv. školní) projíždí Karlovým náměstím. MHD je hojně využívaná, protože historické centrum je v údolí a novější paneláková a činžovní zástavba až o 70 metrů výše. V provozu byly do konce roku 2016 linky 1 až 9. Od počátku roku 2017 jsou v provozu páteřní linky 1, 4, 5 a doplňkové linky 10, 11, 12, 13, 14, 31 a 21.
Trolejbusy
Ke konci osmdesátých let 20. století se začalo plánovat zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči. Veškeré záměry však skončily v době 1. poloviny 90. let, kdy panoval celkový nedostatek financí na investice a město Třebíč si potřebovalo poradit s většími problémy, jako zásadní rekonstrukce židovského města a peněžní prostředky byly přednostně směřovány tímto směrem. Plány na zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči zůstaly nerealizovány.
Autobusová doprava náhled|vlevo|Autobusové nádraží v Třebíči. náhled|Budova nádraží v Třebíči.
Autobusová doprava je jediná doprava, která byla vybudována v kapacitě příslušící velikosti města. Dnes při částečném úpadku veřejné dopravy se uvažuje o zrušení jednoho nástupiště a přilehlého parkoviště. Tím by vznikl prostor pro opětovné zastavění, a tím i uzavření jižní strany ulice Vítězslava Nezvala.
Hlavní třebíčské autobusové nádraží bylo postaveno v centru města nedaleko Komenského náměstí v roce 1984, při stavbě došlo k asanaci části Stařečky. Nádraží bylo otevřeno v roce 1986. V roce 2017 došlo ke sporům mezi provozovateli a městem, kdy následně pak bylo od roku 2018 nádraží provozováno městem Třebíč.
Autobusy obsluhují dopravu po okolních městech a vesnicích. Městem projíždí i meziměstské dálkové linky na trasách České Budějovice – Brno, Dačice – Třebíč, Zlín – Mnichov, Brno – Studená, Brno – Jihlava, Znojmo – Hradec Králové, Třebíč – Praha, Třebíč – Hradec Králové, Třebíč – Telč.http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=6141,1&sv=T%F8eb%ED%E8&ttnm=T%F8eb%ED%E8&p=2
V roce 2021 byla spuštěna nová linka Třebíč – Praha, provozovatelem je společnost United Buses.
V roce 2022 byl ve městě zprovozněn systém oboustranně použitelné jízdenky v rámci projektu Veřejná doprava Vysočiny.
Železniční doprava
náhled|Železniční stanice Třebíč za pozdního zimního odpoledne První napojení města na železniční síť se událo v roce 1871 postavením trati Rakouské severozápadní dráhy z Vídně přes Znojmo do severních Čech. Stanice nazvaná Třebíč-Starč byla situována nedaleko obce Stařeč asi sedm kilometrů západně od Třebíče (nynější Stařeč na trati č. 241). Město nechalo vybudovat novou spojnici města s nádražím, kde byla pravidelná doprava omnibusy a nákladu z a do Třebíče.
3. června 1886 byla slavnostně zprovozněna trať tzv. „Českomoravské transversálky“ Zastávka u Brna – Okříšky, která vedla přímo městem. Tím zanikla de facto první městská doprava do dnešní stanice Stařeč. Městem nyní prochází pod označením trať č. 240 Brno – Jihlava. Železniční stanice Třebíč leží na 50. km v úseku Střelice – Okříšky. Dva kilometry západně od stanice Třebíč leží zastávka Třebíč-Borovina. Denně zde projede kolem 40 osobních vlaků a rychlíků; svého času i kolem 15 nákladních vlaků, dnes pouze tzv. místní obsluha.
V roce 2014 započala stavba přestupního terminálu.
V roce 2022 bylo oznámeno, že bude provedena studie proveditelnosti elektrizace celé trati Brno – Třebíč – Jihlava. Tím by byla dokončena elektrifikace celé jižní větve, přes kterou vedou rychlíky z Bohumína do Plzně a Brna do Českých Budějovic bez výměny lokomotiv. Společně by měla být upravena i nádraží a jejich okolí.
V plánu je i zřízení přímého rychlíkového vlaku mezi Třebíčí a Prahou. V květnu roku 2019 bylo oznámeno, že od roku 2020 by mohlo být přímé vlakové spojení mezi Třebíčí a Prahou spuštěno, problémem však je neelektrifikovaná trať mezi Náměští nad Oslavou a Jihlavou, kdy by tak bylo nutné v Jihlavě přepřáhnout vlak na jinou lokomotivu. O přímou linku usiluje senátorka za obvod Třebíč Hana Žáková. Roku 2020 bylo oznámeno, že kolem roku 2023 by měla být zavedena rychlíková linka z Prahy do Jihlavy, kde by mělo existovat přímé napojení na vlaky jedoucí do Třebíče. V roce 2021 bylo oznámeno, že města Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Třebíč se chtějí připojit do IDS Jihomoravského kraje.
Individuální automobilová doprava
náhled|Východní část okruhu – Rafaelova Tzv. průtah městem je místní sběrná komunikace, která byla postavena v osmdesátých letech a její název je MS14/50, je tvořen ulicemi Sportovní, Bráfova, Sucheniova, Pražská. V centru města už kapacitně nestačí, intenzita dopravy přesahuje 20 000 vozidel za 24 hodin.
Dopravní politika města počítala s vytvořením dopravní sítě radiálně-okružní, kterou měly tvořit dva okruhy, malý okruh a velký městský okruh s navazujícími sběrnými komunikacemi. Nová politika dopravy už pracuje jen s velkým městským okruhem. Na jihu města by měla okruh tvořit přeložka silnice první třídy č. 23. Na východě již postavená silnice druhé třídy č. 360 (Rafaelova). Severní a západní část by měla vytvořit přeložka silnice druhé třídy č. 351.
V roce 2019 byly osazeny křižovatky ulic Bráfovy a Nádražní a ulic Bráfovy a Bedřicha Václavka kamerami, které budou zaznamenávat provoz. Záznamy budou zálohovány, prostřednictvím dálkového ovládání budou moci být prostřednictvím Policie ČR ovládány semafory na těchto křižovatkách. V listopadu roku 2020 bylo oznámeno, že v Třebíči budou instalovány na křižovatkách tzv. chytré semafory, které budou např. preferovat autobusy městské hromadné dopravy a reagovat na provoz. Celková cena projektu dosáhne 58 milionů Kč. Stavba bude zahájena v květnu roku 2021 a zahrnuje rekonstrukci semaforů na sedmi křižovatkách a usazení nových semaforů na křižovatky ulic Demlova, Znojemská a Okrajová a u Jejkovské brány. V roce 2021 bylo oznámeno, že zakázka na tzv. chytré semafory je zpožděna, protože společnost, která se neúčastnila tendru na instalaci semaforů podala podnět na ÚOHS, kdy si stěžovala na diskriminační podmínky.
V roce 2021 byl postaven kruhový objezd na severním okraji města u nově vznikající průmyslové zóny.
V roce 2019 za první tři čtvrtletí přibylo v Třebíči 1100 automobilů, celkem je v Třebíči v roce 2019 registrováno 26 elektromobilů.
V září roku 2020 bylo oznámeno, že město Třebíč chce nechat prověřit stav dopravy a provést dopravní průzkum a model dopravy celého města. V říjnu roku 2020 budou sčítány automobily a chodci, kompletní studie bude dokončena v dubnu roku 2021. V květnu 2021 bylo zahájeno dotazníkové šetření po vyhodnocení studie.
Parkování V poslední době se v Třebíči rozšířila síť placených městských parkovišť, které vznikají přestavbou stávajících parkovacích stání. Ty jsou rekonstruovány především z důvodu modernizace a estetiky města. Většina se jich nachází v centru města. V některých oblastech města si do konce roku 2025 šlo také předplatit parkovací místo na dobu jednoho roku. Každý předplatitel byl zároveň držitelem předplatitelské karty. Tento druh parkování je využit hlavně v ulicích v okolí centra. Od ledna roku 2026 se přejde na online systém, kdy bude parkovací oprávnění vázáno na SPZ automobilu rezidenta.