Sedilia (lat., jednotné číslo sedile) jsou pevná výklenková sedadla v presbytáři katolického kostela, na nichž během bohoslužeb sedal kněz a jeho asistence (jáhen, podjáhen). Proto se nejčastěji vyskytují ve trojici. Sedilia se také používala v pevnostní architektuře.
Historie Ve starokřesťanských bazilikách byl v ose kostela u stěny apsidy pevný biskupský trůn (cathedra). Když se hlavní oltář přemístil ke stěně, bylo sezení nejčastěji na (epištolní straně (vpravo z pohledu věřících v lodi kostela, tedy u orientované stavby na jižní straně); pro slavnostní bohoslužby bývala obvykle pro tři (výjimečně až pět) duchovních. Ve středověku se často stavěla jako výklenky v síle stěny, ozdobené kamenným ostěním a sloupky.Catholic Encyclopedia, heslo Sedilia. V pevnostní architektuře se sedilia používala v průjezdech bran. Dochovala se například v průjezdu první brány v Jindřichově Hradci.Durdík (2002), s. 230.
Od konce středověku se pevná kamenná sedilia přestala užívat a nahradila je pohodlnější křesla. Reforma liturgie druhého vatikánského koncilu nahradila postranní sezení křesly (sedes), obrácenými k lidu.
Sedile, výklenek určený k sezení, se používala i v domech, radnicích, průjezdech, branách aj.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008, str. 487 Ottův slovník naučný, heslo Sedile. Sv. 22, str. 748
Související články Sedes Katedra (biskupský stolec) Faldistorium Chórová lavice
Externí odkazy
Heslo Sedilia na Catholic Encyclopedia
Kategorie:Architektonické prvky