náhled|Umělecká představa toulavé planety Toulavá planeta (také mezihvězdná planeta, bludná planeta nebo nomádská planeta) je vesmírný objekt velikosti planety, který neobíhá kolem žádné hvězdy. Tělesa tohoto typu jsou objevována od 90. let 20. století. Vydávají jen velmi málo světla, a proto se dají současnými dalekohledy jen těžko pozorovat. Poprvé je astronomové objevili díky metodě gravitační mikročočky.
V naší Galaxii by mohlo být toulavých planet asi dvojnásobně více než normálních zářivých hvězd.
Vlastnosti Toulavé planety se mohou vyskytovat ve dvojicích: v roce 2017 byla objevena první podvojná toulavá planeta 2MASS J11193254–1137466AB. Planety mají souhrnnou hmotnost odpovídající čtyřnásobku hmotnosti Jupitera a dělí je od sebe vzdálenost 3,9 astronomických jednotek. Nacházejí se v asociaci TW Hydrae, což je seskupení asi 30 mladých hvězd ležících ve vzdálenosti 160 světelných roků od Země.
náhled|Snímek toulavé planetyCFBDSIR 2149-0403 Toulavé planety by u sebe mohly mít své souputníky – měsíce. V roce 2013 byl oznámen kandidát na exoměsíc u toulavé planety MOA-2011-BLG-262. Tuto planetu o hmotnosti asi čtyř Jupiterů by podle fotometrických měření mohl doprovázet měsíc lehčí než planeta Země.
Možnost života Některé toulavé planety by mohly mít atmosféru podobně jako Jupiter a díky silnému skleníkovému efektu by na nich mohly být podmínky vhodné pro vznik života. Odvodil to David J. Stevenson, profesor planetologie na Caltechu, který spočítal, že plynný obr s jádrem řádově o hmotnosti Země s atmosférou bohatou na molekulární vodík by po ochlazení atmosféry mohl mít na povrchu pevného jádra tlak 10–1000 MPa (tedy 100× až 10 000× větší než na povrchu Země, ale srovnatelné s podmínkami na dně oceánu v hloubkách 1 km a více). Atmosféra by za těchto podmínek byla pro většinu záření opakní (neprůhledná). To by za přispění geotermální energie vzniklé rozpadem radioaktivních látek v horninách jádra mohlo zvýšit povrchovou teplotu toulavé planety nad 0 °C. Na povrchu jádra by tak mohla existovat voda v kapalném stavu.
Hnědí trpaslíci
Blízkými příbuznými toulavých planet jsou hnědí trpaslíci – tělesa na pomezí mezi hvězdou a planetou. Mohou se také pohybovat kosmickým prostorem bez gravitační vazby na některou hvězdu, ale na rozdíl od planet vznikly podobně jako hvězdy z prachoplynových mračen a v průběhu existence prošly fází termonukleární fúze deuteria.
Odlišit toulavou planetu od hnědého trpaslíka je složité, a proto je u některých potenciálních toulavých planet jejich zařazení nejisté.
Vznik toulavých planet Toulavé planety mohly podle současných teorií vzniknout dvěma způsoby: Mohly se zrodit stejně jako běžné planety. V planetární soustavě však následně došlo ke gravitačním poruchám, které způsobily změny drah jednotlivých planet, a tato planeta pak byla vymrštěna pryč ze soustavy. Předpokládá se, že obdobná situace se stala i v naší sluneční soustavě, která tak přišla o několik planet. Podle druhého scénáře vznikla toulavá planeta ze zárodečné mlhoviny jako jediné (nebo největší) těleso. V původní mlhovině však bylo příliš málo materiálu na to, aby se z ní stala hvězda.
Seznam potvrzených a možných toulavých planet Exoplaneta Hmotnost (v hmotnostech Jupitera) Stáří (miliónů roků) Vzdálenost (světelné roky) Status Objevena OTS 44 ~15 0.5–3 160 Pravděpodobně hnědý trpaslík s nízkou hmotností 1998 S Ori 52 2–8 1–5 1150 Stáří i hmotnost nejistá; může jít o hnědého trpaslíka 2000 Cha 110913-773444 5–15 ~2 163 Kandidát 2004 UGPS J072227.51-054031.2 5–40 13 Hmotnost nejistá 2010 [MPK2010b] 4450 2–3 325 Kandidát 2010 CFBDSIR 2149-0403 4–7 110–130 117–143 Kandidát 2012 MOA-2011-BLG-262 ~3,2 nebo ~0.11 M☉ 1800 nebo 23 000 Dvě hypotézy odpovídající pozorování gravitační mikročočky: plynný obr s měsícem nebo ve větší vzdálenosti červený trpaslík s planetou 2013 PSO J318.5-22 5.5–8 21–27 80 Potvrzeno 2013 2MASS J2208+2921 11–13 21–27 115 Kandidát 2014 WISE J1741-4642 4–21 23–130 Kandidát 2014 WISE 0855–0714 3–10 7.1 Stáří i hmotnost nejistá; může jít o hnědého trpaslíka 2014 2MASS J12074836–3900043 11–13 7–13 200 Kandidát, vzdálenost nejistá 2014 SIMP J2154–1055 9–11 30–50 63 Stáří nejisté 2014 SDSS J111010.01+011613.1 10–12 110–130 63 Potvrzena 2015 2MASS J1119–1137 4–8 7–13 ~90 Kandidát, vzdálenost nejistá, dvojplaneta 2016 WISEA 1147 5–13 7–13 ~100 Kandidát, vzdálenost nejistá 2016
Odkazy Reference
Související články Hnědý trpaslík Hnědý podtrpaslík PSO J318.5-22
Externí odkazy
Kategorie:Typy planet Kategorie:Mezihvězdné objekty