Organizace spojených národů (OSN) je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa. Jejími členy je většina mezinárodně uznaných států světa (výjimku tvoří například Vatikán), k únoru 2025 měla 193 členských států. Je nástupcem Společnosti národů.
Obecné informace
Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.
Cílem OSN je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, podpora přátelských vztahů mezi národy, rozvoj spolupráce při řešení mezinárodních problémů a podpora lidských práv a koordinace činnosti jednotlivých států. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN v New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni.
OSN není světová vláda, ani nevytváří zákony. Poskytuje pomoc při řešení mezinárodních konfliktů a problémů, které se týkají celého světa. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.
V roce 2001 dostala OSN Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).
OSN a Česká republika Československo bylo jedním z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945. Po rozdělení země musely oba nástupnické státy požádat o přijetí do OSN jako nové členské státy. Česká republika byla přijata do OSN dne 19. ledna 1993.
OSN otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě. Společně s UNIC působí v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF.
Symboly Emblém Emblém OSN je tvořen zjednodušenou mapou světa mezi severním pólem a 60° j.š. ve vyrovnávacím azimutálním zobrazení v normální poloze, která má zakresleny siluety všech obydlených kontinentů. Kolem jsou dvě olivové ratolesti.
Vlajka
Vlajka OSN je tvořena světle modrým listem, v jehož středu je bílý emblém organizace.
Poměr stran listu je stanoven na 2:3 nebo 3:5, může však mít i poměr shodný s vlajkou země s kterou se vyvěšuje nebo kde se užívá.Vlajka OSN na Flags of the World
Struktura Charta OSN zřizuje šest hlavních orgánů. Všechny byly založeny v roce 1945, kdy vznikla OSN. Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada – ECOSOC, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN.
Všechny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s výjimkou Mezinárodního soudního dvora, který sídlí v Haagu v Nizozemsku. Sídlo OSN je mezinárodní území, pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.
OSN má dále 15 specializovaných agentur, které působí autonomně. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum oblastí jako je zdraví, zemědělství, telekomunikace nebo meteorologie. Do systému OSN patří také 24 odborných programů a fondů.
Valné shromáždění Mezi hlavní orgány patří Valné shromáždění OSN, složené ze zástupců všech členských států, na kterém má každý jeden stejně platný hlas. Koná se každý rok na podzim, může být ale svoláno v mimořádných situacích. Valné shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti nedisponuje žádnými donucovacími prostředky, má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporučení a zjišťovat skutečnosti. Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení, usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin, debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv a rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití. Pokud se jedná o důležitá rozhodnutí, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, musí se dohodnout dvě třetiny států, o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina.
Rada bezpečnosti
Rada bezpečnosti je výkonným orgánem OSN a přísluší jí základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a její rezoluce jsou právně závazné. Rozhodnutí Rady Bezpečnosti jsou přímo platná v každém členském státě s monistickým systémem práva. Rada zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“.náhled|Budova OSN v New YorkuRada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé. Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta proti navrženým rezolucím jsou:
Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké Spojené království.
Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení. 10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).
Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.
Opatření při ohrožení míru:
Rezoluce (z lat. resolutio = rozhodnutí) – požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí Embargo (ze špan. embargo = zábrana) – je nejmírnějším donucovacím prostředkem OSN vůči státům, které porušují mír, členské státy nesmějí vyvážet zbraně ani vojenský materiál do států, vůči nimž je embargo vyhlášeno Sankce (z lat. sanctio = usnesení, příkaz) – bývají většinou hospodářské a plošné, státy neřídící se přijatými rezolucemi jsou sankcemi hospodářsky izolovány od zbytku světa, členské státy OSN po přijetí sankcí vůči některému státu nesmějí s tímto státem obchodovat Bojkot (podle angl. Kapitána Boycotta) – Postiženému státu je dočasně pozastaveno jeho členství, v mezinárodních organizacích (včetně sportovních – nesmí se zúčastnit ani olympijských her), je politicky izolován od zbytku světa, stát postižený bojkotem zpravidla nesmí navštěvovat ani cizí státníci s výjimkou zvláštních vyslanců OSN, formou bojkotu je i omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků
Ekonomická a sociální rada
Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) se skládá z 54 členských států, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Rada se zabývá otázkami týkajícími se hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví a podobně. Svá usnesení doporučuje na Valném shromáždění jednotlivým státům nebo jiným organizacím spadajícím pod OSN. Hospodářská a sociální rada koordinuje činnosti těchto organizací, které vznikly například mezinárodními dohodami. Této radě je podřízeno pět regionálních komisí, kterými jsou Hospodářské komise pro Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a karibskou oblast, Asii a Tichomoří a pro západní Asii. Ekonomická a sociální rada se také zabývá ochranou lidských práv a svobod.
Poručenská rada
Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.
Mezinárodní soudní dvůr náhled|Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu a úředním jazykem je angličtina a francouzština. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období a každé 3 roky se obměňuje 1/3 soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.
Sekretariát Sekretariát OSN tvoří přibližně 7 500 stálých zaměstnanců z více než 170 zemí světa. Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád, realizuje rozhodnutí členských států OSN, organizuje mezinárodní konference a poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.
Generální tajemník V čele sekretariátu OSN stojí generální tajemník OSN, který je jmenován na 5 let s možností znovuzvolení. Je nejen hlavním správním úředníkem organizace, ale jsou mu také svěřovány diplomatické úkoly, zvláště při urovnávání mezinárodních konfliktů. Podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti organizace, má právo upozornit Radu bezpečnosti na každou situaci, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, zastupuje OSN. Je povinen plnit všechny úlohy, které mu svěří Valné shromáždění a ostatní orgány organizace.
Charta OSN
Souborem pravidel, práv a povinností všech členských států je Charta OSN, zakládající dokument organizace z roku 1945. Při vstupu do OSN přijímá stát cíle a pravidla Charty.
Členství
Do OSN může vstoupit každý stát, který přijme závazky a pravidla Charty. O přijetí rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Některé státy nejsou členy OSN, ale vstoupily do některé ze specializovaných agentur. Mohou proto požádat o status stálého pozorovatele. Tato praxe je zvyklostí, která není popsána v Chartě. Stálí pozorovatelé mají volný přístup na většinu zasedání. Patří mezi ně i některé mezinárodní organizace.
Jazyky Oficiálními jazyky OSN jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština. Pracovními jazyky Sekretariátu OSN jsou angličtina a francouzština. Delegáti mohou v OSN mluvit kterýmkoliv z oficiálních jazyků, projevy jsou simultánně tlumočeny do ostatních. Většina dokumentů OSN je vydávána ve všech šesti oficiálních jazycích. Delegáti států mohou učinit prohlášení i v jiném jazyce. V takovém případě musí zabezpečit tlumočení svého projevu, nebo jej dát k dispozici písemně v jednom z oficiálních jazyků.
Financování OSN financují všichni členové, tedy 193 států. Žádný jiný zdroj příjmů OSN nemá. Hospodaří se dvěma rozpočty:
řádný – pokrývá činnost centrály v New Yorku a detašovaných pracovišť ve světě; rozpočet na mírové operace – financuje mise v konfliktních oblastech světa. Pět stálých členů Rady bezpečnosti musí všechny mírové mise schválit.
Příspěvky do obou rozpočtů OSN jsou povinné. Členské státy přispívají podle dohodnuté stupnice. Ta vychází ze schopnosti země přispívat, z výše národního důchodu a z počtu obyvatel. Běžný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dva roky.