Javoriv (, , ) je město v Javorivském rajónu, ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží u řeky Šklo (přítok Sanu), přibližně 20 kilometrů od polských hranic a 45 kilometrů na západ od Lvova, správního střediska celé oblasti.
Asi deset kilometrů severozápadně od města začíná vojenský výcvikový prostor Javoriv (36 153 hektarů).
Dějiny První písemná zmínka je z roku 1436, tehdy zde byl vybudován hrad. V roce 1569 se Javoriv stal městem podle magdeburského práva krále Jana Zikmunda Zápolského. Hrad byl rezidencí polského krále Jana III., který zde působil mimo jiné i v úřadu starosty, a v roce 1683 na hradě přijal blahopřání k vítězství nad Turky u Vídně od papeže Inocence XI.
V roce 1619 zde bylo vytištěno drama Jakuba Gawatha Tragédie neboli Obraz smrti Jana Křtitele, Božího posla.
Do roku 1772 byl Javoriv významným obchodním a řemeslnickým centrem na trase Lvov-Jaroslav. Během dělení Polska se stal okresním městem rakouské provincie Halič/Galicie. V roce 1914 mělo město 10 500 obyvatel (včetně 1 500 Poláků, 2 700 Židů, Češi tvořili poměrně velkou komunitu. Roku 1908 bylo založeno gymnázium.
V období Západoukrajinské lidové republiky vypukly bratrovražedné boje mezi Ukrajinci a Poláky.Florentyna Rzemieniuk, Unici Polscy 1596-1949, Siedlce 1998, s. 198 4. června 1922 byla poblíž kasáren Státní policie odpálena bomba.
Ve dnech 15.–16. září 1939 byla pod Javorivem svedena bitva s nacisty. Potom byl Javoriv obsazen Rudou armádou a následně anektován k Ukrajinské SSR. V roce 1941 byl osazen nacistickým Německem.
Roku 1941 nacisté zbořili synagogu, zlikvidovali židovskou obec a její obyvatele poslali do koncentračních táborů.
Na konci války byl Javoriv včleněn do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a s rozpadem Sovětského svazu se v roce 1991 stala součástí samostatné Ukrajiny.
Současnost Vojenský výcvikový prostor Javoriv zasáhl v noci z 12. na 13. března 2022 raketový útok ruské armády. Podle gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého při něm přišlo o život nejméně 35 lidí a 134 lidí bylo zraněno.Aktuálně.cz/rubrika Válka na Ukrajině, zpravodajství z 13.3.2022
Památky vlevo|náhled|Kostel sv. Jiří Radnice v jádru renesanční stavba s renesanční věží Pravoslavný kostel Narození Bohorodičky na předměstí, dřevěná stavba, založena roku 1670 Pravoslavný kostel sv. Jiří, založen roku 1588, přestavěn v 19. století Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla, zrušen r. 1945, obnoven roku 2007 Národní dům Etnografické muzeum Javorovščina, založené roku 1931
Rodáci David Altschuler (1687 – 1769), pražský rabín Osyp Stepanovyč Makovej (1867–1925), ukrajinský spisovatel Władysław Langner (1896–1972), polský generál Ferdinand Paar, starosta, zvolen roku 1898Krakovský deník Nowa Reforma č. 277, 1898 online
Javorivská městská územní hromada Javorivská městská územní hromada je územní hromada s administrativním centrem v Javorivě. V roce 2026 v ní žilo 57387 obyvatel. V této hromadě je Javoriv (12948 obyvatel) a tato další sídla: NázevUkrajinskyPolskyBorysyБорисиBorowusyBoža VoljaБожа ВоляBoża WolaBrožkyБрожкиBroszkiBunivБунівBonówCetuljaЦетуляCetulaCipivkyЦіпівкиCipywkiČernyljavaЧерниляваCzernilawaČerčykЧерчикCzerczykČornokunciЧорнокунціCzarnokońceDackyДацькиDackiDebriДебріDebryDernakyДернакиDernakiDrohomyšlДрогомишльDrohomyślHlynecГлинецьLaszkiHlynyciГлиниціGnojniceHorbajecГораєцьHorajecHrušivГрушівHruszówChljanyХляниChlanyIvanykyІваникиIwanikiKalynivkaКалинівкаPorudnoKalyťakyКалитякиKałytiakiKarpyКарпиKarpyKochanivkaКоханівкаKochanówkaKolonyciКолониціKłoniceKotyКотиKotyKovaliКоваліKowaleKrakovecКраковецьKrakowiecLisokЛісокLasekLjubyniЛюбиніLubienieLuhЛугŁuhLužkyЛужкиŁużkiLypovecЛиповецьLipowiecLypynaЛипинаLipinaMelnykyМельникиMielnikiMorjanciМор'янціMorańceNahačivНагачівNahaczówNakonečne DruheНаконечне ДругеNakoneczneNakonečne PeršeНаконечне ПершеNakoneczneNemyrivНемирівNiemirówNovosilkyНовосілкиNowosiółkiNovyj JarНовий ЯрJażów NowyNovynyНовиниNowinyOseljaОселяSiedliskaPasyňakyПазинякиKamińskiePeredvirjaПередвір'яPrzedbórzePisockyjПісоцькийPisockiePorubyПорубиPorubyPorudenkoПоруденкоPorudenkoPrynadaПринадаPrynadaRišynРішинRuszynRohiznoРогізноRogóżnoRosnivkaРоснівкаWólka RosnowskaRudaРудаRuda KochanowskaRuda-KrakoveckaРуда-КраковецькаRuda KrakowieckaSalašiСалашіSzałaszeSalužžjaЗалужжяZałużeSarnyСарниSarnySemyrivkaСемирівкаSemerówkaSeredkevyčiСередкевичіUlicko SeredkiewiczSeredynaСерединаSeredynaSloboďakyСлободякиSłobodiakiSmolynСмолинSmolinSopitСопітSopotStaryj JarСтарий ЯрJażów StarySvydnycjaСвидницяŚwidnicaŠavariШаваріSzawaryŠčeplotyЩеплотиSzczepłotyŠčyhliЩигліSzczygleŠutovaШутоваSzutowaVachulyВахулиWachułyVelyki MakaryВеликі МакариMakary WielkieVerbljanyВербляниWierzbianyVijtivščynaВійтівщинаWojtowszczyznaVižomljaВіжомляOżomlaVoljaВоляWola WróblaczyńskaVolja LjubyňskaВоля ЛюбинськаWola LubieńskaVorobljačynВороблячинWróblaczynVovča HoraВовча ГораWilcza GóraVysičВисічHarajZarubanyЗарубаниUlicko ZarębaneZavadivЗавадівZawadów
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města ve Lvovské oblasti Kategorie:Hromady ve Lvovské oblasti Kategorie:Halič